Podle pořadatelů farmářských trhů plošné zavedení elektronické evidence tržeb nutně uškodí prodeji a výrobě regionálních potravin. Ministerstvo tvrdí, že plošnost opatření je naopak výhoda EET.
Asociace farmářských tržišť (AFT), která sdružuje několik pořadatelů farmářských trhů v ČR, varuje, že zavedení elektronické evidence tržeb poškodí prodej lokálních potravin. Zavedení plošné povinnosti EET povede podle asociace k omezení nabídky regionálních potravin a zemědělských výrobků od nejmenších pěstitelů a chovatelů z českého a moravského venkova zákazníkům ve městech na farmářských trzích. „Pro drtivou většinu malých pěstitelů a nejmenších výrobců potravin představují farmářské trhy jediné odbytové místo, kde mohou prodat svou produkci nebo sezónní přebytky, a své zboží nabízejí třeba jen několik týdnů nebo měsíců v roce. Kvůli tomu si těžko budou pořizovat potřebné technologie a software, protože náklady na ně budou vyšší, než je nepatrný a sezónní zisk z prodejů jejich produktů,“ tvrdí předseda AFT Jiří Sedláček ze spolku Archetyp, který v Praze provozuje farmářské trhy Jiřák a Náplavka.
Podobný názor mají i další oslovení pořadatelé farmářských trhů. „Růst farmářských trhů se bezpochyby zbrzdí,“ domnívá se Andrea Vodňanská z Farmářské trhy z.s., který stojí za trhy na Kulaťáku. „EET je opatření nákladné a restriktivní, jeho efekt není jistý, neúměrně posiluje roli státu a klade překážky rozvoji podnikání. Systém bude zacházet se zajímavými daty, obáváme se, že ta nebudou účinně chráněna, případně zneužívána v obchodním styku,“ dodává.
„Zavedení EET i pro prodávající na farmářských trzích zpomalí nebo zastaví proces, který zde za posledních sedm let započal,“ myslí si Pavlína Honzů, která pořádá Polabské a Pojizerské farmářské trhy v řadě českých měst. „Lidé se naučili farmářské trhy vnímat jako přirozené místo pro prodej svých výpěstků a výrobků. Mnozí z nich se na prodej na trzích připravují dlouhou dobu. Česká legislativa jim to příliš nezjednodušuje, investice do vybavení pro prodej také není zanedbatelná, a pokud by byla zvýšená ještě o investici do vybavení pro EET, určitě to další část potenciálních začínajících drobných podnikatelů odradí.“
Farmářské trhy prodávají potraviny, které jinde běžně nenajdete. Objemy jsou totiž často tak malé, že se kamenným obchodům nevyplatí produkty od malých zemědělských a potravinářských výrobců zařadit do své nabídky.
Jedná se tedy jednak o zpestření nabídky potravin zejména pro obyvatele větších měst, na druhé straně o podporu drobných výrobců a pěstitelů. Zeptali jsme se proto na názor na ministerstvu zemědělství, které má tyto aktivity ve svém programu a prezentuje svoji podporu českým a lokálním potravinám. MZe však situaci komentovat nechce: „Projekt EET je v gesci ministerstva financí,“ reaguje pouze mluvčí.
Ministerstvo financí: Zavedení EET neohrozí farmářské trhy a výjimky nebudou
Pořadatelům trhů se nelíbí plošná povinnost a přáli by si výjimku. „Řešením by bylo stánkový prodej z povinnosti využívat EET vyjmout. Stát nezchudne, naopak si zajistí pestrost nabídky výborného jídla a napomůže udržitelnému žití na vesnicích,“ říká například Tomáš Popp ze sdružení Envic, pořadatel Plzeňských farmářských trhů a místopředseda AFT.
Jenže s touto představou na financích nepochodí. „Jednou z výhod zavedení elektronické evidence tržeb je právě to, že se jedná o plošné opatření, které zajistí rovné podmínky pro všechny. Cílem ministerstva financí ani Finanční správy rozhodně není likvidace farmářských trhů či jiných forem podnikání. Nelze však zvýhodňovat jednu skupinu oproti jiné,“ reaguje mluvčí MF ČR Michal Žurovec.
Proč by vlastně farmářské trhy měly mít výjimku? „V běžném provozu venkovního trhu by vydávání účtenek bylo složité. Je třeba vzít v potaz povětrnostní podmínky. Trhy samozřejmě probíhají i ve větru i dešti. Pokud zemědělec večer sklidí a připraví zeleninu pro trh nebo pekařka upeče pečivo, musí svou produkci druhý den prodat. Často se potýká s tím, aby udržel stánek a zboží na svém místě, a k tomu by měl ještě vydávat účty z elektronického zařízení?“ předkládá jeden, spíše praktický a provozní důvod, Pavlína Honzů. Větší obavy vyvolává aspekt finanční. Podle ministerstva však mohou plynout spíše z nedostatečné informovanosti. „Ministerstvo financí nenařizuje podnikatelům žádné konkrétní zařízení a umožňuje využívat širokou paletu řešení od stávajících pokladen přes tablety až po mobilní telefony. Nebude k tomu zapotřebí žádná certifikace. Každý podnikatel tak bude mít možnost zvolit si řešení, které je pro něj nejjednodušší a nejlevnější,“ uvádí mluvčí.
Přečtěte si: Zdeněk Pohlreich o EET – Jsme pokusní králíci
Ministerstvo financí o EET na farmářských trzích:
- Náklady: U nejmenších podnikatelů půjde jednorázově maximálně o několik tisíc korun. A nejmenší subjekty, které zaplatí daně, nebude pořízení zařízení stát nic. Náklady na vybavení si totiž díky slevě na dani ve výši 5000 korun odečtou od daně z příjmů. Pro podnikatele nevzniknou ze zavedení elektronické evidence tržeb žádné měsíční náklady nad rámec připojení k internetu. Ve výjimečných případech, pokud by se trhy konaly na místě, kde je prokazatelně problém s připojením k internetu, lze požádat Finanční správu o zjednodušený (offline) režim a data zasílat do pěti dní.
- Rychlost transakce: Zaevidování tržby proběhne okamžitě, celá transakce nebude trvat déle než platba kartou. Podle zkušeností ze zahraničí je například průměrná doba odezvy cca 0,3 vteřiny. V případě výpadku spojení, kdy podnikatel neobdrží do několika vteřin unikátní kód, vytiskne pokladní zařízení účtenku bez něj a opatří ji zjednodušeným elektronickým podpisem. Data pak budou automaticky odeslána na Finanční správu do 48 hodin po zaevidování, a to dávkou. Nehrozí tedy ani tvorba front z důvodu případného výpadku internetu.
- Od kdy a kdo má povinnost evidovat: Finanční správa poskytne podnikatelům nejpozději jeden měsíc před startem elektronické evidence tržeb pilotní provoz (testovací prostředí), ve kterém si budou moct vyzkoušet fungování a ověřit nastavení jejich systému. Tím se omezí nejistota prodejců po „ostrém“ spuštění. Testovací prostředí bude samozřejmě k dispozici i v budoucnu, po spuštění systému.
- Povinnost evidovat bude pro jednotlivé činnosti vznikat postupně. Farmáři, kteří prodávají vlastní produkci, budou evidovat nejdříve od února 2018. Trh tedy bude mít dostatek času na přípravu řešení vhodných pro tento typ prodeje. V případech, kdy na farmářských trzích lidé prodávají své přebytky ze zahrádek, a nejedná se o příjmy z podnikání, příslušné tržby evidenci podléhat nebudou.
- Informace: O zavedení EET se můžete dozvědět více na seminářích a konferencích, které rezort financí pořádá. Nejbližší je konference „Aktuálně o elektronické evidenci tržeb“, která proběhne v pátek 19. února 2016 od 10 hodin v Křižíkově pavilonu E v areálu Incheba Expo v Holešovicích. Na konferenci vystoupí mimo jiné náměstkyně ministra financí pro daně a cla Alena Schillerová, generální ředitel Finanční správy Martin Janeček či prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek.
Výhrady zůstávají
Z pohledu pořadatelů trhů představuje EET nejenom komplikaci, ale i neefektivní krok: „Nevěřím, že finanční příjem z teoreticky vyšší vybrané daně z prodejů na trhu by jakkoliv mohl změnit stav státní kasy. Naopak, může způsobit, že lidé, kteří nebudou mít finance pro dodatečné vybavení, nebo nebudou ochotni i schopni se těmto změnám přizpůsobit, skončí na pracovním úřadě,“ domnívá se Pavlína Honzů.
Stanovení povinnosti EET je dle Asociace nástrojem k omezení rozvoje venkova a odbytu českých a moravských potravin od malovýrobců, a je tak v přímém rozporu s politickými cíli, o nichž mluví stávající vládní garnitura. „Namísto toho, aby se vláda snažila zajistit výběr daní tam, kde by to bylo skutečně efektivní, například zákazem danit příjmy v daňových rájích, kde se ročně, dle odhadů expertů, ztrácí téměř sto miliard korun,“ dodává Jiří Sedláček.
TIP: Podnikatel.cz – Zatímco asociace sdružující větší firmy přijetí EET vítají, sdružení menších podnikatelů a živnostníků se staví proti
ČLÁNKY DO MAILU