Proč rodiče podstupují vyšetření, jejichž "špatný" výsledek je indikací k potratu, když potrat ze zásady odmítají? Často jen proto, že jim lékař dost dobře nesdělí důvod vyšetření a prostě jim je nařídí. A to někdy dost nevybíravým způsobem.
Už je to víc než patnáct let, čekali jsme s manželkou první dítě a manželce vyšly "špatně" testy na AFP. Tehdy jsme vůbec netušili, co a k čemu to je. Když vyšly špatně i testy z opakovaného odběru, lékařka nařídíla amniocentézu. Teprve tehdy jsme se o věc začali více zajímat a dozvěděli jsme se, že jediným důvodem tohoto testu je zjistit, zda dítě nemá genetickou malformaci, pro kterou by pak lékař doporučil ukončit těhotenství umělým potratem - jinak řečeno zabitím nenarozeného dítěte.
Něco takového jsme z principu odmítali. Navíc jsme zjistili, že nám lékaři zamlčeli nezanedbatelné riziko poškození plodu, které amniocentéza obnáší. Z těchto důvodů jsme odmítli amniocentézu podstoupit a přál bych Vám slyšet, jak se tehdy genetička čertila, když jsme jí to oznámili. Chápu, že mnohé rodiče takový přístup lékařů zlomí a vyšetření podstoupí bez ohledu na svůj názor na interrupce. Jen dodávám, že dítě, které jsme tehdy odmítli ohrozit amniocentézou, se nám narodilo zdravé a dnes je z něj, myslím, pohledná inteligentní slečna :-)
Jeden z příkladů, které vševědoucí odborníci neradi slyší, ale zkuste si odmítnout ta jejich 100% spolehlivá vyšetření! Poznáte dusno, které skončí až odchodem z porodnice. Můžete jít rovnou někam do divočiny a bude vám příjemněji. Když všechno dopadne jinak než věštili doktoří z odběrů, nafouknou se, jako byste jim něco dobrým koncem udělala, a když přijde sebemenší komplikace rychle vám připomenou neposlušnost.
ČLÁNKY DO MAILU