Pneumokoková onemocnění představují celosvětový problém. Odhaduje se, že na onemocnění způsobená bakterií Streptococcus pneumoniae zemře ve světě každý rok jeden milion dětí ve věku do 5 let, a to především v rozvojových zemích.
Pneumokoková onemocnění dělíme na invazivní a neinvazivní
Bakterie Streptococcus pneumoniae je jednou z hlavních příčin život ohrožujících onemocnění, jako jsou závažné formy zápalu plic (pneumonie), zánět mozkových blan (meningitis) a otrava krve (sepse). Tyto infekce jsou nazývány invazivními a jsou charakterizovány přítomností v krevním řečišti nebo v jinak sterilních orgánech těla.
Zatímco záněty středního ucha, sinusitidy a opakující se bronchitidy představují neinvazivní projevy pneumokokové infekce.
Záněty středního ucha
Záněty středního ucha jsou jedním z nejběžnějších dětských onemocnění, které má významný vliv na kvalitu života dětí a představuje značnou ekonomickou i zdravotní zátěž. Odhaduje se, že tři čtvrtiny všech dětí minimálně jednou onemocní akutním zánětem středního ucha ještě před dosažením třetího roku života. Děti, které poprvé onemocní akutním zánětem středního ucha před 12. měsícem věku, trpí opakovanými záněty středního ucha.
Pneumokokové infekce je sice možné léčit pomocí antibiotik, ale u těžkých infekcí bývá léčba zahájena příliš pozdě. Příčinou je i narůstající necitlivost (rezistence) pneumokoků vůči běžným antibiotikům. Kmenů pneumokoků rezistentních na antibiotika na celém světě přibývá. Důvodem je celosvětově rozšířené podávání antibiotik, které vede k tomu, že se tato léčiva stávají neúčinná.
Jaké věkové skupiny ohrožuje nejvíce?
Invazivní pneumokoková onemocnění nejvíce ohrožují kojence a malé děti do věku 5 let, přičemž zvlášť ohroženy jsou děti mladší jednoho roku. Do dvou let vyzrává imunita a když matka přestane dítě v šesti měsících výlučně kojit, imunitní ochrana mizí,
vysvětluje pediatr Ivan Novák. Proto má největší cenu očkovat děti ve věku od šesti měsíců.
Mezi další rizikové skupiny patří lidé s oslabenou imunitou, opakovanými záněty středního ucha, novorozenci s nízkou porodní hmotností (méně než 1500 g) a starší lidé.
Statistika
V České republice invazivní pneumokoková onemocnění postihují nejčastěji kojence a děti do věku 5 let. Jejich výskyt je u nás srovnatelný s dalšími evropskými zeměmi. Ze statistik Národní referenční laboratoře a EPIDAT vyplývá, že v letech 2000–2006 se objevilo u dětí do 1 roku přibližně 16 případů na 100 tisíc obyvatel a u dětí do věku od 1 do 4 let více než 8 případů na 100 tisíc obyvatel.
Jak se onemocnění projevuje?
Příznaky se zpočátku podobají chřipce, nemocní trpí vysokou teplotou. A bohužel u nás, oproti západním zemím, se odběry při vysokých teplotách s nejasnou příčinou provádějí velmi zřídka, a proto jsou dětem naordinována běžná antibiotika. Účinek se však nedostaví. Naopak, v poslední době narůstá počet pneumokoků, které na antibiotika již nereagují, a léčba se tak prodlužuje. Z tohoto důvodu není šíření nebezpečných bakterií zabráněno včas a choroba zaútočí s ještě větší silou, navíc ve velmi krátkém časovém sledu. Je známa řada případů, kdy po dvoudenních horečkách následuje náhlý kolaps a bezvědomí.
Jaké jsou následky?
Katastrofální. Děti mohou v důsledku infekce i zemřít nebo si odnést doživotní následky jako například mentální retardaci, ochrnutí nervů a svalů, hluchotu a epileptické záchvaty.
Jak se šíří
Bakterie způsobující pneumokoková onemocnění se šíří kontaktem mezi lidmi, kteří nemocí trpí nebo jsou jejími přenašeči. Tyto bakterie jsou nejčastěji přenášeny kapénkovou infekcí při kašli a rýmě. Během pár hodin způsobí stav, kdy jsou ohroženy základní životní funkce,
říká pediatr Ivan Novák.
Existuje více než 90 různých sérotypů bakterie S. pneumoniae, ale pouze 10–15 z nich způsobuje drtivou většinu invazivních onemocnění malých dětí. Vývoj nových konjugovaných vakcín je náročný. Doposud vakcíny obsahovaly 7 sérotypů, novinkou je desetivalentní vakcína a mohla by vzniknout až třináctivalentní vakcína,
říká předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.
Poslední novinka
Od dubna mohou rodiče v Česku nechat své děti naočkovat novou pneumokokovou vakcínou Synflorix. Deset sérotypů obsažených v této vakcíně představuje ty sérotypy, které způsobují v některých regionech až 90 % invazivních pneumokokových onemocnění u malých dětí.
Jaké jsou přínosy vakcinace
Lékaři žádají zařadit pneumokokovou konjugovanou vakcínu do očkovacího schématu malých dětí. Největší přínosy vakcinace vidí pediatr Ivan Novák ve snížené spotřebě antibiotik, velkých finančních nákladech na hospitalizaci a především před přenosem onemocnění a samotném úmrtím.
Nabízí se ale otázka, zda vakcín v očkovacím kalendáři dětem nepřibývá? Sice další vakcíny přibyly, ale řádově se snížily až čtyřiadvacetkrát, protože jsou kvalitnější a při jednom očkování může být použito několik látek najednou,
vysvětluje mě pediatr Ivan Novák.
Kolik vakcína stojí?
Za nejnovější vakcinační látky zaplatíte 1600 korun (za jednu vakcínu). Nejmenší děti jsou očkovány třikrát, starší dvakrát.
Foto: agentura SXC, Photobucket
ČLÁNKY DO MAILU