„Odhaduje se, že bércové vředy trápí každého dvacátého člověka nad sedmdesát let, ale přesné číslo nejde určit, protože mnozí pacienti se za bércové vředy stydí natolik, že o nich neřeknou ani své rodině, ani lékaři,“ říká zdravotní sestra Petra Hyksová z odborného léčebného ústavu Albertinum v Žamberku.
Možná si je pamatujete od dědečka nebo někoho jiného z rodiny. Mokvání, nepříjemný zápach, velké bolesti, a hlavně dlouhodobost jsou s bércovými vředy neodmyslitelně spojené. A platí tu jedno velké BOHUŽEL: Když „na ně trpíte“ a povede se, že je pečlivou péčí zlikvidujete, objevují se často znovu. Přesto se jim dá i předejít. Jak?
Bércové vředy nejsou dědičné, dědí se však jejich příčiny
„Bércové vředy nejsou nic neobvyklého, nejčastěji se objevují u starších žen a nejsou dědičné, dědí se spíše jejich příčiny,“ říká Lenka Krausová ze společnosti Contipro, která se mimo jiné zabývá výrobou speciálních přípravků pro ošetřování chronických ran. „Obvykle tak chronické rány trápí ty, kteří trpí poruchou oběhového systému, onemocněním žil, cukrovkou, obezitou, vysokým tlakem nebo jiným závažným onemocněním. Není ale výjimkou, že chronickými bércovými vředy trpí i mladí lidé v souvislosti s jejich nezdravým životním stylem.“
Bércový vřed
Chronické onemocnění kůže spojené s jejím rozkladem a odumíráním, bývá způsobeno onemocněním cévního systému. Více v katalogu nemocí: Bércový vřed (ulcus cruris).
Aby se u vás objevily bércové vředy, musíte mít problém s krevním oběhem v končetinách. Méně časté jsou tzv. tepenné bércové vředy, které vznikají jako důsledek ischemické choroby – zužování nebo ucpávání tepen v končetinách. Obvyklejší bércové vředy jsou ty žilní, těmi trpí až devadesát procent všech postižených tímto onemocněním.
Týká se to i vás?
A ještě jedno varovné procento – žilní nedostatečnost postihuje podle Lenky Krausové až padesát procent západní populace. Takže celá polovina z nás je v ohrožení a bércové vředy se mohou objevit. Pokud máte dědičné dispozice třeba ke vzniku křečových žil, sedavé zaměstnání k tomu a jste žena, riziko stoupá.
Galerie: Cviky proti křečovým žilám: jednoduché a rychlé
A nejen celodenní sezení u počítače je živnou půdou pro možné chronické rány. Riziková je třeba i práce prodavačky, která stojí celý den za pultem.
„Rizikové zaměstnání ale samo o sobě u zdravého člověka vznik bércového vředu nezpůsobí,“ upřesňuje Lenka Krausová. „Nicméně pokud se sejde vrozená dispozice a rizikové zaměstnání, třeba zmiňované dlouhé stání, je na problém zaděláno. A riziko roste s věkem, nejčastěji se bércové vředy objevují ve věkové kategorii 65+.“
Když se objeví bércový vřed
Žilní nedostatečnost, která může vést ke vzniku bércových vředů, laicky vysvětleno znamená, že nefungují dobře chlopně v žílách a nedokáží pumpovat krev z nohou zpět k srdci v dostatečné míře. Krev se tak v nohách hromadí, není dobře okysličená, nohy otékají, bolí, kůže na nohou je suchá, šupinatá.
„Později zvýšené množství krve v nohách prostupuje skrze žilní stěnu do okolních tkání, na nohou se objevují tmavé fialové skvrny, ztrácí se ochlupení na nohou. V tomto případě už stačí drobné poranění, škrábnutí nebo štípanec od komára a vznikne rána, která se nebude chtít zahojit,“ popisuje sled událostí Lenka Krausová. A zároveň vymezuje pojem „chronická rána“ – je to ta, jejíž hojení přesahuje šest týdnů a stav se nelepší. V tom případě raději zajděte k lékaři.
„V případě problémů s hojením je vhodné navštívit specializovanou ambulanci pro léčbu rány. V dnešní době jsou zřízeny téměř v každé nemocnici, nejčastěji spadají pod oddělení chirurgie, interny nebo kožní,“ doporučuje Lenka Krausová.
Recidiva a nedbalost
Bércové vředy bohužel velmi často recidivují, proto už buďte velmi obezřetní i u jakékoliv další malé ranky v oblasti bérce.
„Měla by se pečlivě ošetřovat, omývat, dezinfikovat, aby se zabránilo infekci,“ doporučuje Lenka Krausová. „A preventivně mazat, mazat a mazat, udržovat kůži vláčnou a čistou. V případě žilní nedostatečnosti, kterou stanoví vyšetření, také nosit kompresní punčochy, které pomáhají nefunkčnímu žilnímu systému s pumpováním krve k srdci. Pomáhá i podkládání nohou do výšky a samozřejmě pohyb.“
„Pacienti o chronické rány často pečují špatně, neprovádějí správně očistu rány, nedodržují doporučená režimová opatření, nebo se o ránu nestarají vůbec,“ podotýká ale Petra Hyksová. „Hodně z nich už to prostě vzdalo. Neexistují žádné zázračné tabletky, po kterých se nám rána zacelí, léčba závisí na pacientech samotných,“ dodává zdravotní sestra.
Potřebujete elastické punčochy?
Zmiňované elastické punčochy fungují jako prevence vzniku chronických ran. Jejich nošení vám obvykle doporučí cévní lékař, zdravý člověk bez problémů je může využít, třeba aby předešel nepříjemnému pnutí a otokům třeba při dlouhém cestování.
Galerie: 5 typů kompresních punčoch podle typu potíží
Pokud ale spadáte do rizikové skupiny pro vznik bércových vředů, určitě je vhodné punčochy využít. Takzvaná statická zátěž – třeba celodenní stání v zaměstnání – je dlouhodobá zátěž a punčochy by k ní měly patřit.
„Ale i při dynamické zátěži, jako jsou jízda na kole, běžkování, tenis, běh nebo práce na chatě či zahrádce, je vhodné nosit elastické punčochy jako prevenci. Zabrání bolesti, pnutí v lýtkách a pozátěžovým otokům nohou, které se obvykle projeví odpoledne a k večeru,“ uzavírá Lenka Krausová.
Prevence bércových vředů je v životním stylu
- Zdravě jezte, mějte ve svém jídelníčku dostatek bílkoviny a zeleniny, pijte 1,5 až 2 litry tekutin denně a hýbejte se. Stačí obyčejná chůze.
- Pomozte žilnímu systému správně odvádět krev z nohou. Při spánku i sezení mějte nohy výš než srdce. Podložte si je třeba přeloženou dekou.
- Podpořte žilní systém přírodními prostředky – citrusy, černým rybízem, černou jeřabinou nebo pohankou.
- Pokud musíte dlouho stát nebo sedět, zvykněte si na nohou nosit elastické, podpůrné či kompresivní punčochy nebo kompresní bandáž. Zabrání otokům a podpoří funkci žil.
ČLÁNKY DO MAILU