Sebevrazi si svuj umysl skryvaji v hlave do posledniho momentu. Dokonce jsou pripady ze pokud clovek neni spokojeny se svym zivotem tak vezme sebou manzelku i deti.
Tak proc si pani redaktorka mysli ze z jejiho pozorovaciho mista ma ten nejlepsi vyhled? A ze dokaze precist z par momentu co mela s temi pribuznymi jaky je jejich skutecny zivot minuta po minute.
Co je uvnitr duse k tomu se dokaze dobrat odbornik psycholog po nekolika sezenich a to jenom pokud ten clovek bude chtit odkryt dno svoji duse, to co je zahaleno, to co si skryvame.
Ja vam to povim jinak. Pani redaktorka vidi spokojene lidi kolem sebe a rika ze maji chut do zivota. Ja rikam ze pani redaktorka nemuze videt do jejich hlavy a tudiz nemuze s jistotou rici jak moc chteji zit nebo ne.
Z toho duvodu beru jeji komentar v tomto smeru jako histericky a nepodlozeny uz sam ve sve podstate protoze ani veda tak daleko nepokrocila. Cist myslenky jeste neumime.
Snaha něco změnit a upravit se s námi nese od počátku. Pokud ale zažíváme neustále opakující se stres, tak bohužel myšlenky na ukončení života nás mohou ovládnout v naději, že tím trápení a problémy skončí. Namlouváme si, že to už vydržet nejde. Hranici stresu ale máme každý svou. Co vám bylo řečeno o stavu té 9-leté holky? Dlouhodobý stres k výsledku smrti často vede. Někdy si smrt zvolíme sami přímo a jindy nepřímo. Kuřák přece ví, že mu cigarety škodí, zemřít nechce ale kouří dál. Obézní člověk také nechce zemřít a přesto se zabíjí jídlem dál a dál. Řidič rychle jedoucího auta taky nechce zemřít ale nezpomalí. Jedná se dočasnou nebo trvalou poruchu? Nebo jen v určitých fázích života ztrácíme pozornost?
Těchto analogií najdeme přehršel. Dušek, pokud není senzitivní, tak od
senzitivních lidí má informaci, že nemocní rakovinou mají často společné některé "věci". Např. nespokojenost se svým životem a nespokojenost s okolím, s protivnými nepřejícími odsuzujícími lidmi. A tak taky začneme s odsuzováním okolí. To jsou společné znaky ne zcela příčiny rakoviny.
Pro mě je rakovina laicky řečeno stav uložení toxicity v těle a v takto lokálních pozměněných buňkách pak dochází k změnám - růst zatoxikovaných buněk. A nemusí to být ani přesná ani správná definice. Lékař najde pouze zvýšený stav určitých toxických míst. Nevím ale k jakému závěru dojde a jaký druh léčby navrhne.
29. 7. 2023, 14:22 editováno autorem komentáře
Toxicita v těle nestačí. To by pak platilo že každý kuřák musí zemřít na rakovinu a to se neděje.
Důležitý je stav mysli si myslím a ne co víte nebo nevíte. To že víte že cigareta škodí vám ublížit nemusí i když kouříte denně.
Ale pak vás manželka opustí a vy přestanete vídat děti a vyhodí vás z práce do toho. To dokáže ovlivnit pocitově dost i když si myslíte že to zvládáte. S tím souvisí změna stravy a zdraví je narušeno. Takže jakápak nespokojenost? (Jenom) Jakypak stres? V tomto případě šlo o všechno.