Paní Táňa se nakazila virovou infekcí, která se projevila žloutenkou, zřejmě během pobytu v nemocnici v roce 1990. Tehdy porodila syna – císařským řezem. Hepatitidu tehdy lékaři specifikovali jako non-A, non-B. Tak byla označována žloutenka C před objevem samotného viru.
Co se dozvíte v článku
- Žloutenka jako následek porodu?
- Ani alternativní léčba nepomohla
- Objev žloutenky C v roce 1989
- Hodnoty se mění nahoru, dolů
- Chronická infekce virem hepatitidy C (HCV)
- „Chovali se ke mně jako k sexuální pracovnici“
- Jednoduché vyšetření, léky a je po problému
- Odhalte žloutenku C včas, než vám zničí játra
- Žloutenku C odhalí speciální test
Žloutenka jako následek porodu?
„Lékaři měli na příčinu dva názory. První byl, že mi píchali nějaké injekce na udržení těhotenství déle, než měli. Že se tedy jednalo o reakci organismu, ‚lékovou žloutenku‘. A druhou hypotézou bylo, že syn byl příliš veliký a tlačil mi na játra. Kvůli žloutence jsem se nakonec dostala na infekční oddělení. Ve finále ani přesně nevím, jak mě tam léčili. Myslím, že mi dávali kortikoidy. Nicméně po několika dnech mě pustili domů,“ popisuje pacientka.
Další roky Táňa chodila na pravidelné kontroly ke svému praktikovi. A při nich jí zjistili zhruba trojnásobně zvýšené hodnoty jaterních enzymů ALT a AST. Její lékař za tím ale viděl přechozenou mononukleózu. Navíc se hodnoty brzy zase srovnaly a nebylo už moc co řešit.
Ani alternativní léčba nepomohla
Od roku 2000 se hodnoty zase začaly hýbat nahoru a dolů, a to trvalo víceméně až dosud. „Paní doktorka mi radila takové obecné věci – nejíst uzeniny a užívat ostropestřec. Ale koupila jsem si i další podpůrná léčiva. Měla jsem totiž strach, že by mi testy vylítly ještě mnohem víc, kdybych to neužívala. Musím přiznat, že jsem zkoušela i alternativu. Byla jsem z toho už tak zblblá, že jsem navštívila léčitele a dala na jeho rady – rozmačkala listy zelí, pomazala se sádlem a obložila se tím. Zpětně se za to stydím, ale byla jsem z toho opravdu zoufalá,“ vzpomíná Táňa.
Během té doby žena podstoupila i operaci žaludku, které předcházela předoperační vyšetření. Sama se domnívala, že u ní lékaři provedli i vyšetření na žloutenku C. Jenže laboratoř vyloučila jen žloutenky A a B.
Objev žloutenky C v roce 1989
„Hepatitida C byla objevena v roce 1989. Do té doby lékaři uměli diagnostikovat virovou hepatitidu A, hepatitidu B a zbylé případy, po vyloučení těchto dvou infekcí, jsme označovali jako non-A, non-B. Po objevu viru hepatitidy C se ukázalo, že ve více než 90 procentech případů z této třetí skupiny se jedná o žloutenku C, správněji infekci virem hepatitidy C nebo hepatitidu C,“ vysvětluje profesor Petr Urbánek, přednosta Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha a místopředseda České hepatologické společnosti ČLS JEP.
„Paní Táňa mohla být nakažena nějakou intervencí typu krevní transfuze, převod plazmy, převod krvinek a podobně. Císařský řez podstoupila v roce 1990, dárci krve se ale u nás testují až od roku 1992.“
Hodnoty se mění nahoru, dolů
Hepatitida C se typicky ve svém dlouhodobém (třeba několik desetiletí) trvajícím průběhu projevuje jako křivka sinusoida. Sice není tak pravidelná, ale chvíli jsou jaterní testy vyšší (1,5násobek, dvojnásobek normy), pak můžou být naopak 2–3 měsíce úplně normální nebo skoro normální. Naše pacientka si také vyslechla, že by mohla mít nějaké autoimunitní onemocnění jater, ale diagnostika se nedotáhla do konce, protože potvrdit, nebo vyloučit ho může komplex specializovaných vyšetření, včetně jaterní biopsie.
Na konci letošního jara potřebovala Táňa podstoupit gynekologický zákrok. Opět musela absolvovat několik předoperačních vyšetření a v rámci nich bylo konečně provedeno i krevní vyšetření na žloutenku C.
Chronická infekce virem hepatitidy C (HCV)
- V ČR žije více než 40 000 osob infikovaných HCV a ročně je nově diagnostikováno přibližně tisíc nových případů, většina infikovaných jedinců o svém onemocnění neví.
- Po celém světě postihuje HCV asi 56 milionů osob, z nichž většina žije v rozvinutých zemích západního světa.
- HCV se přenáší krví (nejčastěji nitrožilní aplikací drog, dříve krevní transfuzí), pohlavním stykem a z matky na dítě při porodu.
- HCV infekce je nejčastější příčinou cirhózy jater (tzv. „tvrdnutí jater“) v západních zemích.
- Cirhóza jater se do 20 let rozvine až u 30 % osob trpících chronickou HCV.
- V důsledku cirhózy jater je v Evropě každoročně zaznamenáno až 170 000 úmrtí. Evropská unie i Světová zdravotnická organizace považují stále HCV za jednu z největších zdravotních hrozeb v současné Evropě.
„Chovali se ke mně jako k sexuální pracovnici“
„Jakmile se diagnóza potvrdila, byla jsem nemile překvapená, jak se ke mně choval zdravotní personál. Byla jsem poučená, že žloutenka C se přenáší tělními tekutinami, ale lékařka se mnou bohužel jednala jako se sexuální pracovnicí. A já se vůbec nemohla bránit, protože jsem netušila, kde jsem se nakazila. Stále jsem mylně žila v domnění, že to nemohlo být při porodu, protože mi mezitím údajně dělali testy na žloutenku C,“ vzpomíná pacientka.
Na sál se tehdy z bezpečnostních důvodů dostala až jako poslední a pak ji zdravotníci chtěli poslat na infekční oddělení. To Táňa odmítala, zkusila se sama objednat na hepatologii – tedy ke specialistům na játra, kde ji víceméně hned také přijali.
Jednoduché vyšetření, léky a je po problému
„Ráno jsem přišla do sesterny, kde mi nabrali krev a odeslali ji do laboratoře. Poté mi provedli elastografii jater, takové poklepávání na boku, které je naprosto bezbolestné,“ vzpomíná Táňa. „Ještě v ten samý den jsem dostala výsledky, lékař mě hned přijal a předal mi léky, které hradí zdravotní pojišťovna.“
Přečtěte si také:
Případů žloutenky E významně přibývá. Příčinou jsou špatně uvařené maso či krevety
Speciální vyšetření na žloutenku C tedy probíhá neinvazivně. Stěžejní je vyšetření krve, které prokazuje přítomnost viru. Dále se využívá ultrazvukové vyšetření tuhosti jater (elastografie jater), které prokáže, kolik vaziva člověk v játrech má, jak významně jsou jeho játra nemocná.
„Podle výsledků elastografie se nastavuje pacientský postup po skončení léčby, jejíž úspěšnost je 99,9 procenta a spočívá v podání 1 nebo 3 tablet po dobu 2 či 3 měsíců. Jakmile pacienta vyléčíme, pečujeme o něj podle výsledků vstupní elastografie. Pokud nebude mít virus v krvi a nebude mít jaterní cirhózu, je zdravý a může být uvolněn z další specializované péče. Zajímavé je, že nemůžeme říci, že člověk nakažený 30 let bude mít zákonitě cirhózu a jedinec s nákazou 3 roky ji mít nebude,“ upřesňuje profesor Urbánek.
Odhalte žloutenku C včas, než vám zničí játra
Příběh paní Táni není zdaleka jediný. Může být také inspirací pro ostatní, kteří mají řadu let zvýšené jaterní testy a stále neví, co by mohlo být příčinou. „Jsem ráda, že můj manžel a syn žloutenku C nemají. Jinak v současnosti cítím kromě úlevy také velký vztek sama na sebe, že jsem měla být důslednější. Ale na mou obranu jsem se mylně domnívala, že mi test na žloutenku C dělali. Naštěstí po léčbě jaterní testy dopadly dobře, dlouholetý problém byl vyřešen,“ svěřuje se pacientka.
Přečtěte si také:
Virus žloutenky přispívá i ke vzniku diabetu. Najít všechny nemocné je ale složité
„Všem, kteří mají vyšší jaterní testy a byli v minulosti na nějaké operaci, doporučuju zajít si nechat udělat speciální test na žloutenku C. Stojí to jen zavolání na hepatologii a jeden den času. Vrátí se vám to v podobě zdravých jater.“
Žloutenku C odhalí speciální test
„Dokud někdo nemá vyšetřené anti-HCV protilátky, nemůže říct, že se s virem hepatitidy C nepotkal. Existuje jen jediné vyšetření, a to vyšetření právě protilátek anti-HCV prokazující, jestli jsem s virem v kontaktu byl, nebo nebyl. Pokud ano, a následné vyšetření prokáže, že virus v krvi stále přítomen je, pomůže léčba hrazená zdravotní pojišťovnou,“ shrnuje doktor Urbánek.
Pokud máte podezření na nákazu žloutenkou C, můžete se objednat na testy na pracovišti patřící mezi centra léčby virové hepatitidy C. Jsou dvojí odbornosti – „infekce“ a „gastroenterologie a hepatologie“. Po celé ČR je jich celkem 25, jejich seznam najdete na www.ces-hep.cz.
Video: Co je dobré vědět o žloutence C
ČLÁNKY DO MAILU