Polévka je grunt, říkávaly už naše babičky. A měly pravdu. V učebnicích stolničení se dočteme o jejich zásadním významu pro trávení. Prohřívají žaludeční stěnu, povzbuzují vylučování žaludečních šťáv a tak vlastně podporují chuť ke konzumaci dalších chodů. Jednou z dále jmenovaných a nezanedbatelných přínosů polévek je také to, že zahřívají. Zejména některé.
Galerie: 7 zahřívacích polévek pro chladné dny
Zahřej žaludek, zahřeješ duši
Když se zima vydaří po takzvaném „ladovském“ způsobu, je bezesporu kouzelná. Spousta sněhu a mráz, který kreslí na okenní skla romantické květy. Většina našich zim je však chladná, bez sněhu a větších mrazů, plná bláta a pošmourných dnů. V takovém nevlídném období potřebujeme zahřát dvojnásobně. Nejenom na těle, ale i na duši. A jak tvrdí celá řada starých lidových úsloví: jedna z nejlepších cest k radosti na duši vede přes žaludek.
Jeho pravdivost a univerzálnost potvrzuje i to, že podobná přísloví patří k lidové slovesnosti mnoha národů. Jakmile se podle nich zahřeje žaludek, zvolna roztaje i námraza na naší duši a pohled na svět je hned veselejší. Zahřát se pomocí jídla není přitom vůbec těžké. Stačí jen zvolit ty správné potraviny a efekt je zajištěn.
Husté zahřívací polévky jsou přitom jedním z nejoblíbenějších způsobů. Šetří čas i naši kapsu, protože pro své sytící vlastnosti jsou často podávány jako polévka i hlavní pokrm v jednom, a navíc jsou velmi chutné. Posilují také lidský organismus v boji proti chladu.
„Polévky je snadné připravit i jíst a tak šetříme vlastní energii. Husté teplé polévky mohou obsahovat všechny základní živiny a spoustu mikroživin. Sacharidy jsou v nich nejčastěji v podobě kořenové zeleniny, bílkoviny dodávají luštěniny nebo přídavek smetany (anebo posýpka ze semínek), tuky přepuštěné máslo, na kterém se zelenina rychle jemně opraží, anebo smetana, kterou se polévka zdobí na talíři. Vitamíny, minerální látky a vlákninu dodává zelenina. Jejich sytivost lze zvýšit doplněním o krajíc kváskového chleba s máslem. Takováto polévka je zdrojem živin, naší klasické energie v kaloriích i energie tepelné, kterou podle tradiční čínské medicíny potřebujeme k prohřátí,“ vysvětluje specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková, která vedle polévek v zimě doporučuje k dosažení stejného účelu také déle šetrně vařená a pečená jídla a teplé nápoje.
TIPY ODBORNÍKŮ NA VÝŽIVU: Horké nealko mojito a další nápoje, které vás rozehřejí
Jak polévky v zimě pomáhají našemu tělu
V zimě podvědomě toužíme po těžších, sytých a tepelně upravených jídlech. Aniž bychom to věděli, jde o potraviny se zahřívacím účinkem na náš organismus. Potraviny totiž mají termické účinky, které se podle toho, jakou reakci vyvolávají, dělí na ochlazující, zahřívací nebo neutrální. Zahřívací navozují zrychlení metabolismu, trávení i krevního oběhu.
Ačkoliv nám v zimě prospívají, z uvedených důvodů by při jejich konzumaci měli být opatrnější lidé trpící problémy se srdcem a oběhovým systémem, osoby nervózní, hyperaktivní, se sklonem k pocení a nespavosti, bolestem hlavy, migrénám a také ženy v menopauze. Zahřívací efekt podporuje také fakt, že potraviny byly tepelně upravené. Proto se právě polévky považují v zimním období za skvělé zahřívací jídlo.
Vhodné suroviny pro zahřívací polévky
Vynikající zeleninou je mrkev, brokolice, květák, brambory, červená řepa, kapusta, dýně Hokkaidó, luštěniny, rýže, pohanka, jáhly nebo ovesné vločky.
V našem jídelníčku by v zimě neměly chybět ani bylinky a koření. Za ideální do chladných zimních dnů se považuje například zázvor, kari, pepř, muškátový oříšek, skořice.
Schází vám ve výčtu chilli? I když máte po jeho konzumaci někdy pocit, že jste udělali největší chybu svého života a už nikdy souvisle nepromluvíte, toto koření podle tradiční čínské medicíny nezahřívá, patří dle tohoto pohledu mezi potraviny s ochlazujícím efektem. Můžeme ho používat jako doplněk k jiným, zahřívacím potravinám.
Také tuky nesmí v zimním jídelníčku scházet. V zimě se odpouští i občasné použití vepřového sádla, ale samozřejmě mnohem lépe uděláme, pokud se zaměříme na kvalitní oleje a stravu obohatíme o ořechy a olejnatá semena, například slunečnicová.
Tipy na dobré polévky
Chcete se zahřát? Zde je několik tipů, jak by mohla vhodná zahřívací polévka vypadat. Samozřejmě receptů je bezpočet, nicméně pro inspiraci můžete použít některé z následujících.
1. Mrkvová polévka se zázvorem
Potřebujeme:
1 kg mrkve, 1 ks větší cibule, 1 stroužek česneku, čerstvý zázvor (silnější kořen o délce cca 5 cm), 0,5–0,7 l vývaru (použijeme mraženou polévkovou směs nebo zeleninový bujón bez glutamátu), 3 lžíce olivového oleje, 1 menší limetku nebo citron (nebo ½ střední) nebo 1 pomeranč, petrželovou nať, cca ½ kelímku zakysané smetany nebo bílého jogurtu, podle chuti: pepř, sůl, chilli, máslo
Postup:
Nachystáme si ostrouhanou a na kolečka nakrájenou mrkev, nadrobno nasekanou cibuli, česnek a očištěný a nahrubo nastrouhaný zázvor. Připravíme zeleninový vývar. Na olivovém oleji lehce orestujeme cibuli a česnek, pak přidáme mrkev. Vývarem zalijeme mrkev a cibuli, přidáme zázvor a podle chuti i kari a chilli. Vaříme do změknutí mrkve. Potom zeleninu rozmixujeme tyčovým mixérem do krému s hladkou konzistencí, dochutíme limetkovou, citronovou nebo pomerančovou šťávou, solí a případně pepřem. Můžeme zjemnit kouskem másla. Krátce povaříme. Na talíři vmícháme smetanu nebo jogurt a ozdobíme petrželovou natí.
2. Výborná polévka z červené čočky
Potřebujeme:
150 g červené čočky, 250 g brambor, 3 menší mrkve, 1 větší cibuli, 3 stroužky česneku, podle chuti kousek celeru a petržele (nemusí být), sušenou majoránku
Postup:
Oloupané a nakrájené brambory, mrkev, cibuli, kořenovou zeleninu a přebranou a propláchnutou čočku dáme vařit. Zhruba po 15–20 minutách, kdy zelenina změkne, přidáme prolisovaný česnek, majoránku a sůl. Můžeme zeleninu rozmixovat tyčovým mixérem (nebo ponechat vcelku) – vše záleží na naší chuti a zvyku. Kdo se neobejde bez masa, může si polévku dochutit kousky osmažené slaniny nebo klobásy.
3. Fazolová polévka
Potřebujeme:
250 g červených nebo strakatých fazolí, 3 ks menších cibulí, 3 ks menších rajčat, pikantní klobásu, stroužek česneku, pálivou papriku, sladkou papriku, sůl, pepř, mouku
Postup:
V hrnci si na rozpáleném oleji osmahneme cibuli a rajčata. Zaprášíme moukou, přidáme sladkou i pálivou papriku, promícháme a přidáme den předem namočené fazole. Dolijeme zhruba 1 litrem vody. Přivedeme k varu a vaříme, dokud fazole nezměknou. Dochutíme pepřem, solí, rozdrceným česnekem. Pokud se nám zdá polévka málo pikantní, můžeme přidat chilli. Polévku ještě krátce povaříme.
Tip: Kdo chce, může si už na počátku vaření přidat kus uzeného kolene nebo žeber a k cibulce při smažení přidat na kostičky nakrájenou anglickou slaninu. Během vaření je možné přidat i bobkový list.
4. Pikantní orientální kuřecí vývar
Potřebujeme:
2 ks kuřecích stehen, 1 větší cibuli, 3 větší mrkve, ½ středně velké kapusty, podle chuti růžičky brokolice, baby kukuřičky, kousek celeru, kousek petržele, kari pastu (červenou nebo žlutou, dle vlastní chuti), čerstvé chilli papričky, čerstvý koriandr, kurkumu, sůl, pepř, římský kmín, olej
Postup:
Připravíme si vývar z kuřecích stehen, celeru a petržele. Na oleji krátce osmahneme nadrobno nasekanou cibuli s kousky mrkve, kapusty, chilli papriček, brokolice a baby kukuřičkami. Přidáme 1 kávovou lžičku kari pasty. Zalijeme scezeným kuřecím vývarem, přidáme čerstvý koriandr, kurkumu, sůl, pepř, kmín a povaříme, dokud zelenina nezměkne. Poté vyjmeme lístky koriandru, přidáme maso obrané z kuřecích stehen a podáváme. Můžeme ozdobit čerstvou petrželkou.
5. Vydatný polský bigos
Potřebujeme:
250 g čerstvého hlávkového zelí, 250 g kysaného zelí, 250 g hovězí kližky, 250 g vepřové plece, 150 g pikantní klobásy, vepřové sádlo, 1 a ½ sušených hub, bobkový list, nové koření, 3 menší cibule, rajský protlak, sůl, mletý pepř, celý pepř, mletou papriku
Postup:
Nakrájené maso zprudka osmažíme na sádle. Podlijeme vodou a dusíme doměkka. Nachystáme si zelí. Hlávkové nakrájíme, kysané překrájíme, pokud je příliš dlouhé. Oba druhy vaříme společně v hrnci s bobkovým listem, novým kořením, celým pepřem a sušenými houbami. Na sádle orestujeme nasekanou cibuli s kousky nakrájené klobásy. Když jsou zelí, houby i maso měkké, vše smícháme ve velké nádobě, osolíme, opepříme a přidáme mletou papriku. Před koncem vaření přidáme rajský protlak a necháme ještě chvíli povařit. Necháme nejméně jeden den odležet v chladu. Zkušení kuchaři tvrdí, že ještě lepší je bigos po dvou nebo třech dnech.
6. Dýňový krém
Potřebujeme:
1 ks dýně Hokkaidó (nebo máslovou dýni), 5 ks šalotky, 1 ks velké mrkve, 3 stroužky česneku, 1 ks řapíkatého celeru, olivový olej, kokosové mléko, sůl, pepř, čerstvý zázvor, dle chuti další koření (kurkuma – může být i čerstvá, muškátový oříšek, šalvěj apod.), olej
Postup:
Na oleji osmahneme nadrobno nakrájenou šalotku, přidáme na větší kusy nakrájenou dýni (oloupanou a zbavenou semínek), na drobné kousky nasekanou mrkev a řapíkatý celer, na tenká kolečka nakrájený zázvor. A pokud chceme použít čerstvou kurkumu, tak také nakrájenou kurkumu. Krátce osmažíme a zalijeme asi ¾ litru horké vody. Přidáme zeleninový bujón bez glutamátu, pokud chceme dochutit kurkumou a nemáme čerstvou, přidáme mletou (případně další ingredience dle vlastní chuti) a povaříme, dokud zelenina nezměkne. Rozmixujeme tyčovým mixérem nebo propasírujeme, poté zjemníme přidáním kokosového mléka. Aby byla polévka vydatnější, můžeme doplnit například sýrem tofu, mozzarellou či čedarem (anebo jiným kvalitním sýrem dle vlastního výběru). Vhodným a chutným doplňkem jsou také krutony. Pokud se objedete bez pečiva, můžete si polévku dochutit ještě směsí semínek.
7. Babiččina sváteční česnečka
Potřebujeme:
Na vývar: 250 g hovězího masa (ideálně kližky), kousek celeru a petržele, malou cibuli
Na česnekovou polévku: 7 větších stroužků česneku, 300 g anglické slaniny, sůl, pepř, majoránku
Postup:
Opláchnuté maso vaříme s kořenovou zeleninou a cibulí doměkka tak, abychom měli cca 750 ml vývaru. Na oleji osmahneme nadrobno nasekané 4 stroužky česneku a na kostičky nakrájenou anglickou slaninu. Zalijeme přecezeným hovězím vývarem, osolíme, opepříme. Povaříme a před ukončením varu dochutíme prolisovanými 3 stroužky česneku a majoránkou. Podáváme s kostičkami osmaženého chleba a nastrouhaným sýrem.
PharmDr. Margit Slimáková
Specializuje se na výživu a zdravotní prevenci. Vystudovala farmacii a dietologii, využívá osvědčené poznatky ze všech oblastí medicíny. Věnuje se poradenství a osvětě, publikační i přednáškové činnosti, www.margit.cz.
ČLÁNKY DO MAILU