Nemoc covid-19 s sebou přinesl i obavy z dalších virových onemocnění, což mělo minulý rok za následek větší zájem o očkování proti chřipce. Poptávka byla dokonce tak velká, že ji počet dovezených vakcín dokázal jen stěží pokrýt.
Proočkovanost proti chřipce u nás přesto zůstává ve srovnání s jinými zeměmi velmi nízká. A to navzdory skutečnosti, že vybrané skupiny obyvatel mají toto očkování zdarma a ostatním na něj přispívají zdravotní pojišťovny či zaměstnavatelé.
Je chřipka nebezpečná?
Chřipka je epidemicky se vyskytující infekční onemocnění, které postihuje všechny věkové skupiny. Její nebezpečí tkví v tom, že může mít různý průběh – od mírného až po smrtící, a to nejen u chronicky nemocných či seniorů, ale například i u zdravých dětí.
Chřipka postihne ročně až 15 % světové populace a podle aktuální globální studie publikované v časopise Lancet umírá ročně jen na respirační komplikace v důsledku chřipky 300 000 až 650 000 lidí.
Dlouhodobý nezájem o očkování
V České republice se chřipkou každý rok nakazí 850 tisíc až 1,2 milionu lidí, 1500 až 2000 lidí v souvislosti s chřipkou umírá.
Již několik desítek let máme přitom proti chřipce k dispozici účinnou a bezpečnou ochranu – očkování. Většina obyvatel ČR o něj ale nejeví zájem. „Přestože se před poslední „chřipkovo-covidovou“ sezónou ve srovnání s těmi předchozími zájem o chřipkovou vakcínu zvýšil, stále se očkuje pouhých 8–9 % české populace. Tím se naprosto vymykáme trendům nejen v Evropě, ale i ve světě,“ říká epidemiolog Roman Chlíbek z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové.
Již několik let se očekává, že spotřeba protichřipkových vakcín v ČR poroste a navýší se ze současných 40 až 70 vakcín na 1000 obyvatel alespoň na evropský průměr 150–200/1000. Jen pro srovnání: v USA či Kanadě dosahuje spotřeba vakcín úrovně 330 dávek na 1000 obyvatel, je tedy 5–8× vyšší než u nás.
Nezájem u seniorů
Nedostatečný zájem je patrný i u jedné z nejohroženějších skupin – seniorů nad 65 let. Přestože Světová zdravotnická organizace doporučuje proočkovat 75 % seniorské populace, v ČR se to povede jen ve 22 % případů, zatímco například Velká Británie dosahuje 73% a Jižní Korea 85% proočkovanosti seniorů.
Podobný nezájem je v ČR i mezi zdravotníky, jejichž proočkovanost se pohybuje dokonce pod celorepublikovým průměrem. Ve státech EU přitom dosahuje 30 %, ve Velké Británii kolem 60 % a v USA přes 70 %.
Galerie: Lidové recepty proti nachlazení a chřipce z celého světa
Rozdílné očkovací strategie
Zakořeněný odpor proti očkování je u nás důsledkem několika faktorů. Kromě nejrůznějších stále se šířících mýtů a dezinformací sehrává svou roli například i edukace ze strany praktických lékařů, kteří by měli výhody očkování svým pacientům dostatečně vysvětlovat.
Rozdíl je i v celkové strategii očkování, která se například v rámci Evropské unie značně liší. Přestože je Evropa z geografického hlediska malý region, najdeme tu mnoho odlišných přístupů.
Ve 14 evropských zemích se například kromě ambulancí praktických lékařů či specializovaných zdravotnických zařízeních provádí očkování i v lékárnách.
Ostatně právě zvýšení proočkovanosti proti sezónní chřipce bylo hlavní motivací pro zařazení mnohdy dostupnějších lékáren mezi místa, kde chřipkovou vakcínu zájemcům aplikují. Lékárníci se navíc u široké veřejnosti těší velké důvěryhodnosti.
V Irsku, kde tento systém očkování funguje již 10 let, je dnes 15 % chřipkových vakcín aplikováno právě v lékárnách a každý rok je počet lidí očkovaných proti chřipce vyšší. V Portugalsku, kde očkování v lékárnách pilotně zkoušeli, byl za 2,5 měsíce zaznamenán dokonce 32% nárůst proočkovanosti.
Dalším příkladem, jak zvýšit míru imunizace alespoň u vybraných skupin obyvatel, může být i strategie některých nemocnic v USA. V zájmu ochrany pacientů se tam každoroční očkování proti chřipce od zdravotníků vyžaduje, a jejich proočkovanost díky tomu dosahuje přes 98 %.
Každoroční masivní vakcinace jako nutnost
V posledních letech roste výskyt infekčních respiračních onemocnění, pneumokokových onemocnění, či dokonce „staronového“ černého kašle.
„K tomu čelíme i novému, neustále mutujícímu viru SARS-CoV-2, před nímž nás, zdá se, opět bude chránit pravidelné očkování. Tyto nemoci, stejně jako každoročně se vracející chřipka, tak vytvářejí tlak na masivní vakcinační pokrytí, a to jak u osob se zvýšeným rizikem vzniku vážných zdravotních komplikací, tak například u těch se zvýšeným rizikem nákazy,“ upozorňuje profesor Roman Chlíbek.
Přehodnocení vakcinační strategie, motivační kampaně i zlepšení dostupnosti očkování pro všechny je tedy novou výzvou, které budeme v nejbližší době nepochybně čelit.
ČLÁNKY DO MAILU