Hobby sportovci se ke sportovním lékařům objednávají čím dál více. Zkusili jsme to také na vlastní kůži. A zjistili spoustu věcí.
Co se dozvíte v článku
Proč se objednává více lidí
„K nám na kliniku se objednává stále více sportovců amatérů,“ potvrzuje Petra Fridrichová z Centra sportovní medicíny EUC kliniky Ústí nad Labem.
Čím dál více lidem totiž dochází, že sportem si můžeme i ublížit – k tomu určitě přispěl i výzkum, který prováděli odborníci z IKEM po loňském maratonu. Zúčastnila se ho skoro stovka běžců a sedmdesát procent z nich mělo po závodě ve svém těle vyšší než normální hodnotu látky zvané troponin, což svědčí o „laboratorních známkách poškození srdečního svalu“.
Na trati o délce čtyřiceti dvou kilometrů závodili i tací, kteří tři měsíce před maratonem neuběhli v rámci tréninku ani kilometr. Maratony sice zdaleka nezkouší každý, ale jinak je dnes běhání velmi populární sport. A oblibu v závodění má spousta lidí. Všichni takoví by sportovní prohlídku měli určitě raději absolvovat.
Koho zajímá, v jaké je kondici
Leckdo ke sportovnímu lékaři přijde nejdříve s dítětem, které závodně sportuje a pro účast na závodech vyšetření mít musí.
„Když pak rodiče prohlídku vidí, zaujme je to. Měli jsme tu třeba maminku s dcerou, která provozovala atletiku. A maminka ji začala dělat s ní, nakonec i závodně,“ říká Petra Fridrichová. „Častou motivací návštěvy u nás je pochopitelně snaha zhubnout a sportovat správně – měli jsme tu i pár, který společně hubl před svatbou.“
Nejčastějším adeptem v ordinaci je ale zmiňovaný amatérský běžec. A co je klasickým základním verdiktem?
„Většina hobby sportovců se po vyšetření dozví, že běhá příliš na intenzitu. Měří si čas a to bývá jediný ukazatel – minule jsem to měl za padesát minut, dnes zkusím čtyřicet devět,“ usmívá se Petra Fridrichová. A poukazuje na to, že obvykle chybí vytrvalost a trénink ve střední tepové frekvenci. Ale to je právě nezbytné pro lepší fyzickou kondici.
Galerie: Jak probíhá sportovní prohlídka
Základní vyšetření a EKG
Základem vyšetření je kontrola moči, váhy, výšky a také zraku. Následuje klidové nebo zátěžové EKG. První možnost zná mnoho z nás z ordinace praktika, pro zátěžové EKG se využívá stacionární kolo.
„S výsledky, které hodně napoví o tom, jak naše srdce zátěž zvládá, se jde k lékaři,“ popisuje celý proces Petra Fridrichová. „Ten zhodnotí pohybovou stránku pacienta, prohlédne skelet, klouby, svaly, záda, nohy. Toto se dá absolvovat i bez měření zátěžového EKG jako základ.“
Odejít pak sportovec může s doporučením, co je pro něj vhodné, jaké kompenzační cvičení může vyzkoušet, zda a jakou potřebuje rehabilitaci. O vyšetření srdce je ale zájem velký a obvykle ho lidé nevynechají.
Co zahrnuje sportovní prohlídka
- Prohlídku provádí specializovaný lékař, který nejdříve odebere anamnézu a provede základní fyzikální vyšetření. Kromě toho pacienta sestra zváží, změří a změří mu tlak. Po základní prohlídce pacient podstoupí další zvolené vyšetření.
- Klidové EKG – rychlé a nenáročné vyšetření, které lékaři poskytne základní informace o funkci srdce.
- Zátěžové EKG – ergometrie – vyšetření, při kterém se zaznamenává elektrická aktivita srdce (tedy EKG) a sledují se změny funkčnosti srdce způsobené zvýšenou fyzickou námahou. Při vyšetření se používá bicyklový ergometr nebo běžecký pás.
- Spiroergometrie – vyšetření spojující ergometrii a analýzu plicní ventilace. Zátěžové EKG se doplní o test, který hodnotí spotřebu kyslíku a oxidu uhličitého během zátěže. Tento komplexní test nejpřesněji určí bezpečnou a účinnou tréninkovou zátěž, včetně doby trvání a intenzity.
- Bioimpedance – neinvazivní vyšetření, které určí složení těla. Jednoduchý přístroj vysílá elektrický proud a měří odpor, který je dán hlavně obsahem vody (svaly a tuk). Zjišťuje např. tělesnou hmotnost, procento vody a tuku v těle, svalovou hmotu, viscerální tuk apod.
- Ceny sportovních prohlídek se různí i podle toho, jaká vyšetření chce v jejich rámci pacient absolvovat, obvykle je to 1000–2000 Kč.
Zdroj: EUC
Měření srdce v zátěži
Zátěžová ergometrie sportovce prověří v maximální tepové frekvenci. V praxi to znamená, že s deseti elektrodami, které vám připevní sestřička, jedete na kole s postupně se zvyšující zátěží. Protože jde o maximální výkon, v závěru se pořádně zpotíte a „funíte“. Tím se zjistí základ o fyzické zdatnosti.
„Vše se konzultuje s lékařem. Ten nejčastěji odhalí, že je třeba zaměřit se na zmiňovanou vytrvalost, protože právě ta je třeba k lepšímu využití kyslíku tkáněmi,“ dodává Petra Fridrichová a popisuje další možnost, kterou využívají častěji spíš poloprofesionální sportovci či ti, kdo důkladněji řeší tréninkový plán:
„Na běžeckém pásu se pak měří za pomoci speciální masky ergospirometrie. Zjednodušeně řečeno, zjistí, co nadechneme, co vydechneme a jak tkáně kyslík zpracují,“ objasňuje Petra Fridrichová.
Za pár vteřin detaily o tuku a svalech
Velmi žádané je také vyšetření složení těla, kvůli němu samotnému přicházejí i pacienti od praktických lékařů. Je to velmi jednoduchá věc, která toho o těle prozradí spoustu, a laicky řečeno takový „pohled pravdě do očí“. Pacient si stoupne na podložku, uchopí do rukou dvě elektrody a za pár vteřin se v tiskárně objeví detailní popis těla.
„Přístroj vydává elektrický impuls, který změří hustotu tkání,“ vysvětluje Petra Fridrichová. „Ukáže složení těla, množství a rozložení svalů a tuků. Hodně ho využívají třeba klienti v čase – po měsíci může být při hubnutí a tréninku vidět pokrok. Ale naopak třeba to, že sice kila ubyla, ale množství tuku ne a snižuje se svalová hmota. Což je důkaz nesprávného jídelníčku.“
Díky tomuhle měření se zjistí poměr fyzické námahy a vyvážení stravy, ale třeba i potenciálně rizikové hodnoty tzv. útrobního tuku.
„Viscerální tuk se nachází v břišní dutině okolo a uvnitř našich orgánů a slouží k jejich ochraně. Pokud máme tohoto tuku nadbytek, může nás mnohem více ohrozit než tuk podkožní, stojí například za infarkty nebo mozkovými příhodami. V ordinaci se setkáváme i s tím, že velmi štíhlý muž může mít rizikové množství tohoto škodlivého tuku. Ženy mají ke své nelibosti obvykle tuk na těle více viditelný, ale méně rizikový,“ doplňuje Petra Fridrichová.
„Třešinkou na dortu“, která určitě donutí leckoho přemýšlet o životním stylu, je pak hodnota tzv. metabolického věku – tedy nakolik se tělo vlastně cítí. A ta se od skutečného věku může vychylovat výrazně dopředu i vzad. A třeba vás i postrčit k pravidelnému pohybu.
Odborná spolupráce:
Bc. Petra Fridrichová
Vedoucí sestra Centra sportovní medicíny EUC kliniky Ústí nad Labem
ČLÁNKY DO MAILU