Vláda ve středu schválila novelu zákona o digitalizaci zdravotnictví a s ní také zřízení nového kmenového registru pacientů.
Jde o propojení několika již existujících databází, které by vytvořily jeden zdroj státem garantovaných dat. Kmenový registr by měl začít v ostrém provozu fungovat od ledna 2026 a využívat jej budou lékaři, hygienici, zdravotní pojišťovny, Ministerstvo zdravotnictví, ale třeba i statistici.
O tom, že v tomto registru bude povinně zanesena informace, zda pacient drží zbrojní průkaz, či nikoliv, jsme v pondělí podrobně informovali tady.
Kmenový registr ovšem umožní také snadné sdílení informace, že se někomu změnuil zdravotní stav tak, že mu to dočasně či trvale neumožňuje řídit.
Jak bude novinka fungovat
Pravidelné lékařské prohlídce kvůli řízení se podrobují senioři nad 65 let. Nejprve jednou za tři roky, po dovršení věku 68 let je to jednou za dva roky. Zdravotní nezpůsobilost k řízení ale samozřejmě může přijít v mladším věku.
Zdravotní stav zpravidla posuzují praktičtí lékaři řidičů. Řidičský průkaz na návrh lékaře ovšem odebírají úřady obcí s rozšířenou působností. Řidičský průkaz pak jeho držitel vrací právě u nich, a to do pěti dnů od rozhodnutí o odejmutí.
Nyní je situace taková, že rozhodnutí kolem řidičáků se k policistům dostávají většinou papírově. Ostatně, i potvrzení od lékaře pro seniora, že auto naopak smí řídit, je na papíře a ten musí řidič mít zatím vždy fyzicky u sebe. Vznik kmenového registru to ale změní.
O informaci lékaře i rozhodnutí úřadů budou mít policisté přehled prakticky okamžitě a online, byť novela na zapsání údaje dává až třídenní lhůtu. Pro řidiče to bude znamenat, že v budoucnu kladné stanovisko lékaře už nebudou dokládat na papíře. Policejní dopravní hlídky se zase velmi rychle dozví o tom, že se řidiči změnil zdravotní stav natolik, že nebude způsobilý řídit. Cílem změny je, aby policie měla informaci o rozhodnutí lékaře centrálně, správně a co nejdříve.
Pacient přitom nebude moci zakázat lékařů či policistům nahlížení na jeho data v kmenovém registru. Nebude moci zakázat ani samotný náhled na údaji o (ne)držení zbrojního průkazu či omezením řídit kvůli zdravotní nezpůsobilosti.
Kdy vznikne kmenový registr
Nový kmenový registr pacientů bude centrálním zdrojem základních dat pro některé úřady a lékaře. Data bude ověřovat stát, který bude garantem jejich správnosti. Odpovědnost z toho vyplývající pak za data ponese Ministerstvo zdravotnictví, které bude také mít možnost data v registru na návrh různých institucí editovat.
V kmenovém registru bude mimo jiné jméno pacienta, jeho rodné číslo, adresa skutečného pobytu, telefon a e-mail, datum a místo narození, pohlaví, zdravotní pojišťovna. Součástí těchto údajů bude také prostá informace (ano/ne), zda je pacient držitelem zbrojního průkazu.
Data do kmenového registru začnou proudit s přidělením rodného čísla a zůstanou v něm ještě 50 let po smrti pacienta. Lhůta je shodná s uchováváním informací v registru obyvatel.
V registru se objeví každý obyvatel nebo návštěvník České republiky, který tady bude mít co do činění s lékařskou péčí či úřady. Podle Petra Foltýna, ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví, půjde také o informace od cizinců-samoplátců.
Přístup do registru budou mít všichni lékaři v zemi, kteří již nyní využívají některý z ambulantních či nemocnicích softwarů na správu pacientských dat. Prostřednictvím nich budou moci nahlížet od roku 2026 i do kmenového registru.
Ministerstvo zdravotnictví letos na podzim fungování kmenového registru pilotně otestuje v šesti nemocnicích. Konkrétně v těch fakultních Ostrava, Brno, pražský Motol, Plzeň, Hradec Králové a v nemocnici v Mladé Boleslavi. Vitalia.cz to uvedl Petr Foltýn.
Co je emergentní záznam
Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví umožní také vznik takzvaného emergentního záznamu, který bude k dispozici lékařům i záchranářům.
V emergentním záznamu budou u každého tuzemského pacienta čtyři konkrétní informace. Půjde o krevní skupinu, předepsané léky (včetně historie předepisování), možné projevy nežádoucích účinků léků u daného pacienta a případný údaj o alergiích.
Nahlížení na tyto údaje bude moci pacient omezit. Novela totiž nově zavádí vyslovení nesouhlasu pacientem s nahlížením na údaje v emergentním záznamu a EZKartě.
Údaje o krevní skupiny, lécích, alergiích, ale také nemocech či voperovaných implantátech může pacient už nyní vyplnit do aplikace Záchranka. Pokud tak učiní, záchranáři je budou mít k dispozici i ve chvíli, kdy on sám je nedokáže sdělit. Podle Petra Foltýna ale je rozdíl v tom, že zatímco za informace v aplikaci je zodpovědný sám pacient, za informace v kmenovém registru bude zodpovídat Ministerstvo zdravotnictví, tedy stát.
EZKarta
K elektronizaci zdravotnictví patří také již fungující EZKarta. Dnes v ní pacient vidí některá svá očkování a také svůj identifikátor. Tedy unikátní desetimístný číselný kód, který v blízkém budoucnu ve zdravotnictví nahradí rodné číslo. Na rozdíl od něj totiž z identifikátoru nelze vyčíst žádná osobní data, jakým je třeba rok narození.
Už příští rok by to měly být v EZKartě také online výsledky vyšetření, screeningů nebo po hospitalizaci i propouštění lékařské zprávy.
Také nahlížení na tyto informace bude moci pacient lékařům omezit.
Informace o výsledcích vyšetření i údaje z emergentního záznamu ovšem na rozdíl od informací o zbrojním průkazu a zdravotní způsobilosti řídit budou mít k dispozici jen registrující a ošetřující lékaři pacienta. Údaje z emergentního záznam budou přístupné také záchranářům.
ČLÁNKY DO MAILU