Zakázané ovoce? Komentář k informacím o pesticidech

31. 5. 2022

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Téměř jako poplašná zpráva (a takové vyznění měli její autoři nepochybně na mysli) vyznívají nedávno publikovaná data v dokumentu s názvem Zakázané ovoce (Forbidden fruit), který vydala nevládní organizace Pesticide Action Network Europe (PAN Europe).

Uvedená zpráva se týká rostoucí kontaminace nejčastěji konzumovaných druhů ovoce a zeleniny na evropských trzích. V kritice nadužívání pesticidů v EU však chybí širší souvislosti.

Čísla o spotřebě pesticidů varují

Pokud by se přitom měli spotřebitelé údaji v dotčené publikaci reálné v praxi řídit, minimálně část z nich by se patrně od konzumace ovoce a zeleniny odvrátila, případně ji omezila.

Podle PAN Europe se totiž v roce 2019 zvýšil v EU podíl ovoce a zeleniny kontaminovaných nejnebezpečnějšími pesticidy oproti průměru let 2015 až 2017 o 8,8 procenta. To ale není to nejzásadnější sdělení.

Pro spotřebitele jsou spíše odrazující informace, podle nichž je pozůstatky pesticidů kontaminováno například 32 procent vzorků kiwi, 50 procent třešní či 85 procent belgických hrušek, ale také třeba 51 procent ostružin nebo 38 procent meruněk.

Čísla jsou to skutečně varující, přičemž i počet pověřovaných vzorků pro účely dokumentu byl reprezentativní. To potvrdil dokonce Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).

Zpráva sleduje cíl: snížit počet pesticidů

Faktem ale je, že úřad EFSA potvrdil jen reprezentativnost objemu dat. V publikaci Zakázané ovoce ovšem není nikde ani slovo o tom, jaké organizace (v textu je slovo „úředníci“) podklady pro zmiňovanou publikaci dodávaly nebo z jakých lokalit a šarží příslušných produktů zkoumané vzorky vybíraly, a v tomto směru EFSA žádnou metodiku nepotvrdil.

Dlužno také dodat, že základním a jediným programem PAN Europe je snížit v EU spotřebu pesticidů a obecně zemědělské chemie. A je tak logické, že PAN Europe veřejně prezentuje právě taková data, která k takovému cíli povedou.

To vše a mnohé další (i PAN Europe v textu přiznává, že počet vzorků nebyl zcela stejný u všech druhů ovoce a zeleniny a zemí původu a že ne všechny vzorky byly prověřeny stejným způsobem) znamená, že data z publikace Zakázané ovoce by neměla být přeceňována, ale ani podceňována.

Co je třeba také vědět

Skutečnost, že v některých zemích EU navzdory úsilí Evropské komise a strategickým cílům typu Farm to Fork spotřeba pesticidů roste, konstatoval nedávno i evropský statistický úřad Eurostat.

Jedním z vysvětlení tohoto trendu je přitom teze, podle níž si některé členské země zvyšují množstevní základ pro připravované snížení spotřeby pesticidů na polovinu, což je jedním ze závazků, který po nich EU požaduje. Napovídat tomu může i skutečnost, že se i podle PAN Europe od roku 2016 po další dva roky spotřeba pesticidů v EU snižovala, a opětovně vzrostla právě až v roce 2019, který si organizace (proč asi?) vybrala jako srovnávací období.

Ohledně ovoce a zeleniny lze pak ještě dodat, že právě tyto komodity jsou tradičně často chemickými přípravky ošetřovány, častěji než jiné typy zemědělských komodit, takže jsou z hlediska monitoringu pozůstatků pesticidů velmi dobrým terčem.

Dobrá zpráva pro české ovoce a zeleninu

Že by se ale mělo množství chemie používané v průmyslovém zemědělství, ovocnářství a zelinářství snižovat, je zcela zřejmé.

Jak i PAN Europe připomíná, současná úroveň poznání dokáže sice identifikovat možná rizika jednotlivých látek, ne už ale koktejl těchto látek v zemědělských surovinách, případně potravinách. Problém je, že k dosud používaným rizikovým látkám nejsou vždy vhodné alternativy, a pokud jsou, musí se na ochranu rostlin aplikovat častěji než ty původní. To zvyšuje náklady a přináší pro změnu jiná rizika, mimo jiné s utužením půdy, pokud jde o pole.

Z publikace Zakázané ovoce si nicméně lze odnést také pozitivní vyznění. Všechny v ní publikované statistiky ukazují na vysokou míru kontaminace ovoce a zeleniny především z jižní části EU (Španělsko, Řecko, Itálie, Francie), případně ze zemí s intenzivním ovocnářstvím (Belgie, Nizozemí). Ze středoevropského prostoru je pak na tom nejhůře Maďarsko. ČR v těchto statistikách zaujímá spíše spodní příčky (nízký počet kontaminovaných vzorků), případně se v nich vůbec neobjevuje. Je tedy vhodné připomenout, že ČR prokázalo nízkou spotřebu pesticidů, i potraviny máme „čisté“, jak jsme nedávno na Vitalia.cz informovali.

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).