Ten zákon tady už dávno měl být. Jenže např. povinnost vedení dokumentace o zdravotním stavu a průběhu "léčby" je velice diskutabilní. Nikdo jiný než lékař nemůže kvalifikovaně posoudit zdravotní stav a nést za to odpovědnost. Jediná možnost pak je vyžádat si u lékaře výpis a výsledky např. laboratorních vyšetření a předat léčiteli. Proto si myslím, že léčitelem by měl být jen člověk s medicínským vzděláním, které by mělo být ověřeno státní zkouškou. Rozsah takového vzdělání ať určí ministerstvo.
Sporných věcí, které jsou "na vodě" je víc. Třeba poskytnout " neúplnou nebo škodlivou radu" je termín dost dobře neprokazatelný a i neobhajitelný. Pokud rady nejsou založeny na vědeckém důkazu ( a to obvykle nejsou ) kdo bude prokazovat zda jsou neúplné či škodlivé? atd. atd.
Samozřejmě všechno se pak může dát na odpovědnost klienta, který podepíše informovaný souhlas a tím přebírá i velkou část rizik.
tsd
Tsd, souhlasím s Vámi, je to zákon v mnoha ohledech nedomyšlený. Z mého pohledu by bylo fajn, kdyby lékaři akceptovali existenci léčitelů a pacient za nimi mohl v klidu přijít, že např. kašel léčil homeopaticky a byl by rád, kdyby lékař provedl závěrečnou kontrolu, např. ho poslechl. Teď to možné často není, pro lékaře je slovo léčitel jak rudý hadr pro býka a zbytečně se ztrácí čas obou stran citovými výlevy zaměřenými proti léčitelům, takže pacient na kontrolu raději nejde. Jenže této změny nelze dosáhnout pomocí zákona.
Ano, termín "poskytnout neúplnou nebo škodlivou radu" je dost na vodě. Pacient běžně část informací léčiteli zatají, protože "informace od doktora nepovažuje za důležité" nebo na ně prostě zapomene.
Poskytnout "neúplnou nebo škodlivou radu" se týká jen léčitele. Pacient s tím nemá nic společného. Správnou diagnózu a léčbu by musel stanovit léčitel i bez spolupráce pacienta. To je naprosto normální, i když zajisté ne zrovna ideální.
Pacient není ani léčitel ani lékař. To byste musela dát do zákona povinnost jít nejprve k lékaři, nechat se vyšetřit a pak s výsledky utíkat za léčitelem. Sama uznáte, že už jenom takto napsané to je absurdní, což teprve realita.
Lékař je schopen stanovit diagnózu i v případě naprosto nespolupracujícího pacienta. Např. ve stavu bezvědomí, nebo demence pacienta. Proč by to neměl umět léčitel, když chce léčit???
Vztah lékaře a léčitele z principu nemůže být ani rovnocenný ani příliš vstřícný. Jsou určitě místa, kde se západní medicína protíná s těmi ostatními obory, ale není jich mnoho. Např. placebo, psychosomatika, životní styl...
Ovšem " vykadit rakovinu " to opravdu MUDr. nezvládá.