Paradentóza: úsměv za všechny peníze

Začíná to zpravidla nevinně. Máte nepříjemný pocit při příliš horkém nebo studeném jídle. Při čištění zubů máte citlivé dásně a při pohledu do zrcadla zjišťujete, že se vám poodhalují kořínky. Ten, kdo nad tím mávne rukou a nejde okamžitě k zubaři, by si měl začít šetřit. Za čas se totiž začnou zuby viklat, dásně krvácet, a postačí kousnout do jablka a zub vám zůstane v ruce.

Autor: Agentura SXC

Paradentóza: tak zní verdikt lékaře. Pokud je onemocnění (používají se též označení  parodontitida, parodontóza, paradontóza) v pokročilém stadiu, léčí se velmi obtížně. Vyléčit ji zcela nelze, ale vhodnou léčbou a péčí se dá zastavit nebo výrazně zpomalit. „Vše začíná rentgenem, který je zcela bezbolestný, pacientovi může být jen nepříjemný tlak, který způsobuje násilné otevření úst, aby snímek mohl zachytit celý chrup. Za několik minut máme snímky hotové,“  uvádí MUDr. Daniel Ott, odborník na záchovnou stomatologii.

Pohled do vlastních úst, kde jsou zuby zasaženy paradentózou, bývá hrozivý. I laik vidí odhalené krčky, zanesené kanálky a poškozené kořeny. I paní Eva, kterou jsme na oddělení ortodoncie zastihli, se zděsila. Nechápala, jak je možné, že má paradentózu, když jí nikdy nekrvácely dásně. Od doktora Otta se dozvěděla, že je to možné, zejména u kuřáků se tyto příznaky často vůbec neobjevují. Vedle kouření mají na vznik paradontózy vliv i některé léky, které užíváte. Jsou to například antidepresiva nebo diuretika. Ty totiž způsobují, že se vám v ústech tvoří málo slin a tím se množí zákeřné bakterie ovlivňující stav dásní a zubů.

Resekce nahání hrůzu. Zbytečně

Po určení diagnózy přijde čištění kanálků. Injekce do dásní trochu bolí, ale čištění necítíte ani poté, co injekce přestane působit. Počítejte však s tím, že několik hodin po zásahu budete mít ztvrdlá ústa, bude se vám hůře mluvit i pít. Probíhá to tak, že lékař zub otevře a do každého z kanálků několikrát zasune drátěnou spirálku, kterou se snaží kanálek vyčistit po celé délce. Pak se nechá zub odpočinout a kanálky se vyplní tmelící hmotou a zaplombují. „Snahou každého lékaře je zub zachránit. Jestliže přijdete až ve chvíli, kdy se zub viklá, musíme provést resekci,“ pokračuje doktor Ott.

„Při tomto slově skoro každý zbledne, protože si představuje, jak moc ho to bude bolet,“ přidává se dentální hygienistka Daniela. Skutečnost je opačná. Vytrhnutí vyviklaného zubu by nebolelo ani bez injekce. Tu ovšem dostanete, protože po vytažení následuje opět čištění kanálků a vytahování nervů. Chybějící vlastní zuby se pak nahrazují několika způsoby: můstky nebo snímatelnými protézami. „Přijdete-li však o několik zubů vedle sebe, nelze můstek použít, protože by se neměl o co upevnit. Většinou totiž ani zbývající zuby nebývají v příliš dobrém stavu a můstek by vám po čase vypadl,“ vysvětluje MUDr. Ott.

Daň za nedbalost

Poslední záchranou jsou zubní implantáty. Tady už sáhnete hodně hluboko do peněženky. Před tím vás však čeká zavedení tenkého šroubu z čistého technického titanu do kostní čelisti. Je však zapotřebí zjistit, zda máte v ústní dutině dostatek kosti. Pokud vám chybí pouze malá část, dá se implantát překrýt kostní tkání odebranou z okolí. Při větším poškození musí lékař v první fázi ošetření přenést kostní blok jako tzv. štěp a implantát nasadit zhruba po čtyřech až pěti měsících. Popsané úkony nejsou moc příjemné, ale podle doktora Otta je to daň za nedbalost.

Implantáty jsou totiž mnohem nákladnější, mnohem citlivější na správné čištění, ještě více než vlastní zuby. „Nemá proto smysl třeba i člověku, který je na tom finančně velice dobře, nabízet implantáty, když vidím, že úroveň jeho hygieny je velice špatná nebo dokonce katastrofální. V tom případě statisíce korun, které zaplatí, jsou vyhozené peníze,“ tvrdí doktor Ott.