Podle odborníků se se zánětem dásní neboli gingivitidou v důsledku špatné ústní hygieny potýká až osmdesát procent lidí. Jeho typickým projevem je krvácení dásní. A ačkoli je nejčastější příčinou zánětu hromadící se plak na zubech a v dásňovém žlábku, riziko jeho vzniku ještě narůstá v období hormonálních změn v pubertě či v těhotenství, ale také třeba u kuřáků nebo pacientů s cukrovkou. Problém není v samotném krvácení dásní, ale zejména v tom, že gingivitida u dospělých plynule předchází k parodontitidě, která může časem vést až ke ztrátě zubů.
Se zánětem dásní dnes nově přicházejí i děti
„Gingivitida je považována za nejčastější zánět v lidském těle, vyskytuje se zhruba u osmdesáti procent populace. V poslední době se přitom setkávám s vyšším výskytem zánětu dásní u dětí ve věku dvanáct až patnáct let, u nichž se projevuje kombinace nedostatečné ústní hygieny s hormonálními změnami,“ říká dentální hygienistka pražského Zubního centra Ořechovka Alena Jasenovcová. Od rodičů často slýchává, že přimět potomka v pubertě k péči o chrup je téměř nadlidský výkon, přitom právě během dospívání dochází k hormonálním změnám, které mohou ovlivňovat množení bakterií a tím ještě zvyšovat riziko vzniku zánětu dásní.
Galerie: Zubní „váček“ vzniká kvůli zánětu
Vlivem hormonů jsou zánětem dásní ohroženy rovněž těhotné ženy. „Těhotenské hormony obsahují cukr a navozují vyšší citlivost dásní k toxinům a enzymům, tkáně tak mají velice dobré podmínky k množení bakterií,“ vysvětluje dentální hygienistka Hana Vrbová ze Zubního centra Ořechovka. Zejména u žen, které gingivitidou trpěly již před otěhotněním, hrozí při nedostatečné ústní hygieně zhoršení stavu dásní. V žádném případě tedy péči o chrup neodbývejte, i když u vás třeba zubní kartáček v ústech vyvolává pocit na zvracení.
Zánět dásní není banalita
Zánět dásní vzniká zpravidla kvůli špatné ústní hygieně – když nepoužíváme správné dentální pomůcky nebo je používáme málo či špatně. Tehdy se na zubech a v dásňovém žlábku hromadí plak s bakteriemi, postupně přibývá, dásně rudnou, otékají a reagují krvácením, které rozhodně není normální. Krvácení z dásní potom nastává při čištění chrupu klasickým zubním kartáčkem nebo při použití mezizubního kartáčku, nebo také při kousání tvrdého jídla. „Lidé, kteří považují krvácení dásní za normální, jsou na velkém omylu. Je potřeba zdůraznit, že zánět dásní není jen lokální problém. Bakterie způsobující gingivitidu produkují toxické látky, které mají vliv na celý organismus,“ varuje stomatolog Zubního centra Ořechovka Robert Vondruška.
Zánět dásní bývá častou příčinou zápachu z úst a například u těhotných žen, pokud se nebezpečné bakterie dostanou do krevního oběhu, hrozí dokonce riziko předčasného porodu nebo nízká porodní váha dítěte. Obecně pak může neléčená gingivitida časem přejít v parodontitidu, kdy bakterie destruují vaziva, která drží zub v kosti, postupně dochází k úbytku kosti kolem zubů, k viklání a následnému vypadávání zubů.
Gingivitida – dásně jsou kolem zubů silně začervenalé, zduřelé a při čištění zubů často krvácejí. Není-li léčena, může se dlouhodobá gingivitida změnit ve vážnou gingivitidu nebo v parodontitidu.
Parodontitida – je způsobena trvalou tvorbou plaku pod linií dásní, který se, není-li odstraněn, mění v zubní kámen a způsobuje záněty a krvácení. Dáseň začíná ustupovat, dochází k obnažení zubního krčku.
Pokročilá parodontitida – je způsobena trvalou přítomností bakterií, které způsobují další ústup dásní a uvolňování zubů. Může vést až ke ztrátě zdravého zubu.
Nejčastější příčinou ztráty zubů není zubní kaz, ale zánět dásní.
Kouření a cukrovka dásním neprospívají
Rizikovým faktorem vzniku zánětu dásní je i špatný životní styl. Dásně jsou k rozvoji zánětu náchylnější například při dlouhodobějším stresu, který snižuje obranyschopnost organismu. Samostatnou kapitolou je pak kouření. „Vlivem kouření se sliznice dutiny ústní vysušuje, mění se pH v ústech, což může způsobit rozvoj infekcí a zvýšit riziko vzniku zánětu dásně a parodontózy,“ přibližuje dentální hygienistka Hana Vrbová. „Zánět dásně ovšem může být u kuřáků maskován, jelikož nikotin stahuje cévy a dásně tak nemusí krvácet,“ upřesňuje.
V takovém případě může napovědět i to, jak dásně vypadají. Jestli mají přirozenou, zdravě růžovou barvu, nebo jsou naopak nezdravě zarudlé až nafialovělé a zduřelé.
Vznikem zánětu dásní jsou více ohroženi i lidé, kteří podstupují určitý typ léčby. Například pacienti s cukrovkou, kteří mívají zhoršený průtok krve v dásních, onkologičtí pacienti, lidé po transplantacích, ale i ti, kdo užívají léky na vysoký krevní tlak či antiepileptika. U pacientů s HIV může dojít k silnému zarudnutí dásní i při minimálním množství plaku, přičemž při neléčení tohoto stavu se může rychle rozvinout agresivní parodontitida.
Co se zánětem dásní?
Pokud nepoužíváte mezizubní kartáčky, stoprocentně zánět dásně máte. Sáhněte si proto do svědomí a přijďte k zubaři na prohlídku nebo k dentální hygienistce, která vám vysvětlí, jak o zuby správně pečovat. Vybere přesně na míru vhodné dentální pomůcky, včetně mezizubních kartáčků, a zároveň vás naučí, jak s nimi správně zacházet. „Většina pacientů, kteří přijdou do naší ordinace poprvé, je překvapena zjištěním, že si zuby čistí nevhodně vybraným zubním kartáčkem, a navíc špatnou technikou,“ shrnují své zkušenosti z praxe dentální hygienistky.
Jak vybrat správný zubní kartáček, poradíme v článku Tenhle kartáček je k ničemu. Vyberte si správně. S výběrem mezizubního kartáčku se obraťte na dentální hygienistku. V obchodech totiž existují různé značky mezizubních kartáčků a jejich značení není vůbec sjednocené. Nelze se spoléhat na barvy ani číslování. Červený kartáček od firmy X nebude mít stejnou velikost jako červený od firmy Y. Některé firmy navíc udávají velikost kartáčku průměrem drátku a některé udávají rozměr i se štětinkami.
Zdroj: TZ Centrum Ořechovka