Zánět dásní může vést i ke ztrátě zubů. Příznaky potíží se často projeví dost pozdě

Co je zánět dásní

Zánět dásně neboli gingivitida je onemocnění měkké tkáně pokrývající alveolární kost, které způsobuje podráždění, zarudnutí a otok části dásně kolem zubů. Ačkoliv pacienti často tento problém nevnímají, je potřeba jej řešit, neboť neléčená gingivitida může vést k závažnějším potížím, jako je parodontitida (lidově parodentóza či paradentóza) a následná ztráta zubů.

Gingivitida je běžný stav, který v určité fázi života postihuje většinu dospělých. Ve střední Evropě trpí touto nemocí přibližně 90 % dospělých osob. Je to forma onemocnění dásní, která má obvykle mírné příznaky. Pacienti tak většinou pociťují určité nepohodlí pouze při čištění zubů nebo při konzumaci tvrdších potravin. [1, 2, 3, 4]

Přečtěte si také:

Pozor na domácí ošetření zubů ultrazvukem. Můžete si zničit zdraví, varují odborníci

Jaké jsou příčiny zánětu dásní

Nejčastější příčinou zánětu dásní je nahromadění bakterií kolem zubů. To se děje především z důvodu špatné nebo nedostatečné zubní hygieny. Podle původce potíží lze toto onemocnění rozdělit na plakem indukovanou gingivitidu a gingivitidu vyvolanou jinou příčinou. První zmíněná forma je přitom častější a výzkumy uvádí, že se s ní potýká až 80 % pacientů trpících zánětem dásní.

V případě plakem indukované gingivitidy může být postižena celá dáseň, nebo jen takzvaná interdentální papila, což je část dásně, která se nachází v mezizubním prostoru dvou sousedících zubů. Jak z názvu vyplývá, zánět je zde způsoben hromaděním zubního plaku. Tento typ gingivitidy navíc obvykle mívá chronický průběh.

Na vznik gingivitidy však mají vliv také další činitelé. Prvními z nich jsou takzvané endokrinní faktory, které způsobují zánět dásní v pubertě, těhotenství nebo například při cukrovce vlivem zvýšené produkce hormonů, kvůli kterým dochází k většímu zásobování gingivy krví. Na základě toho jsou pak dásně náchylnější k rozvoji zánětů.

Dalším faktorem, který může ovlivnit vznik zánětu dásně, je užívání určitých léků. Typicky se jedná třeba o hormonální antikoncepci, cyklosporin A nebo blokátory kalciových kanálů. Poslední dvě zmíněná léčiva navíc někdy způsobují hyperplazii gingivy, což je stav, kdy se v dásni hromadí vazivová tkáň, a objem dásně se tak zvětšuje.

Přečtěte si také:

Jak často chodit na zubní hygienu, kolik vás to bude stát a komu přispěje pojišťovna

Za potížemi s gingivitidou mohou navíc stát také některá onemocnění, jako je například leukemie. Kromě toho se riziko zánětu dásní zvyšuje s věkem, proto se tento problém vyskytuje často u starších osob. Nicméně ani u dětí se nejedná o neobvyklý stav. Mezi další možné příčiny výskytu gingivitidy pak patří následující faktory:

• sucho v ústech – nízká produkce slin způsobuje sucho v ústech, což může zvýšit kazivost zubů, usazování plaku a onemocnění dásní,
• užívání tabáku – u osob, které kouří, je sedmkrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich vyvine gingivitida, než u těch, které nekouří,
• stres – neustálý stres způsobuje oslabení imunitního systému, což může vést také k zánětu v dutině ústní,
• špatná výživa – nevhodné stravování a nedostatek některých vitamínů ztěžuje tělu bojovat s infekcemi a udržovat normální růst, vývoj a regeneraci tělesných tkání. [5, 6, 7, 8, 9]

Zánět dásní u dětí

Jak už bylo zmíněno, zánět v dásni se netýká pouze dospělých lidí, ale také dětí. Toto onemocnění postihuje až 73 % osob ve věku od 6 do 11 let. Gingivitida je v jejich případě obvykle reakcí na plak, který se usazuje podél linie dásní, v okolních tkáních a mezi zuby. Ke vzniku plaku dochází zejména kvůli nedostatečné ústní hygieně. Z toho důvodu je potřeba, aby děti docházely na pravidelné preventivní prohlídky k zubaři a naučily se, jak si správně čistit zuby.

Kontaktní body mezi mléčnými zuby u dětí nejsou tak těsné jako ty mezi stálým chrupem u dospělých, což poskytuje příznivé podmínky pro růst bakterií. Z toho důvodu jsou u dětí k infekci náchylnější části dásní v mezizubních prostorech. Kratší životnost primárního chrupu může být důvodem, proč je obecně gingivitidě u dětí věnována menší pozornost. [10, 11]

Příznaky zánětu dásní

Pokud vás zajímá, jaké má zánět dásní příznaky, pak budete asi překvapeni, že jich není mnoho a dají se poměrně snadno přehlédnout. Hlavními příznaky gingivitidy jsou zarudlé, oteklé a krvácející dásně. Dásně krvácejí při čištění zubů, konzumaci tvrdých potravin, nebo někdy také bez zjevného důvodu. Toto onemocnění většinou není bolestivé, takže mnozí lidé vůbec netuší, že se s tímto problémem potýkají.

Typickým příznakem je červený obrys na dásni kolem zubu. Zpočátku může být sotva znatelný. Jak ale nemoc postupuje, červené zabarvení se rozšiřuje a tmavne, takže po nějaké době je už možné jej při bližším pohledu do zrcadla poměrně snadno zaregistrovat. Bolestivý zánět dásní pak může signalizovat, že se nachází v pokročilém stádiu.

Neléčený zánět dásně někdy vede k parodontitidě, u níž se příznaky obvykle projeví právě až v pokročilé fázi. Kromě červených a krvácejících dásní může tato nemoc způsobovat zvýšenou citlivost zubů, ustupování a bolest dásní a zápach z úst. Jsou-li dásně zanícené, dochází často k odhalování zubních krčků. To vede k vytvoření mezery mezi zuby a dásněmi neboli takzvané dásňové či parodontální kapsy. V pokročilejším stádiu pak může parodontitida způsobit, že se zuby začnou viklat nebo bolet při žvýkání. [12, 13, 14, 15]

Léčba zánětu dásní

Pro mírnější zánět dásní léčba zahrnuje zejména důkladnou ústní hygienu a s ní související odstranění zubního plaku a kamene. Aby došlo k dokonalému odstranění všech nežádoucích usazenin, je vhodné navštívit ordinaci dentální hygieny. Kromě toho je však potřeba, aby také sám pacient věnoval dostatek času čištění zubů a prováděl jej správným způsobem.

V případě akutní formy gingivitidy je nezbytné rychle potlačit projevy zánětu. Pro tyto účely se obvykle provádí výplachy úst speciálními roztoky, které obsahují chlorhexidin, což je chemické antiseptikum, které likviduje grampozitivní i gramnegativní bakterie. I během této fáze onemocnění je však důležité provést odborné mechanické odstranění plaku, kde se bakterie ukrývají.

Kromě ústní hygieny přispívá k léčbě zánětu dásní také případná oprava poškozených zubů. Některé problémy se zuby, jako jsou například špatně nasazené korunky nebo můstky či křivé zuby, mohou totiž komplikovat proces odstranění plaku a zubního kamene. Kromě toho tyto potíže někdy také způsobují podráždění dásní.

Pro podporu léčby gingivitidy může lékař pacientovi také předepsat některé léky na zánět dásní. Po absolvování odborné dentální hygieny mohou být do zubních kapes umístěny speciální antiseptické čipy obsahující chlorhexidin nebo antibiotické mikrokuličky s minocyklinem. V některých závažnějších případech se pak pacientovi předepisují také perorální antibiotika na zánět dásní. [16, 17, 18, 19, 20]

Co na zánět dásní

Chcete-li vědět, co pomáhá na zánět dásní, pak je to především správná ústní hygiena. Domácí léčba zánětu dásní je účinná, pokud ji zahájíte v jeho počáteční fázi. V případě pokročilého stádia zánětu je však vždy nezbytné navštívit lékaře. Léčbu gingivitidy pak můžete podpořit také pravidelným používáním některých přípravků, jako jsou:

• ústní voda na zánět dásní,
• gel na zánět dásní,
• zubní pasta na zánět dásní,
• masážní roztok na bylinné bázi.

Některé studie navíc prokázaly, že pozitivní účinky na zánět dásní má také slaná voda. Pravidelné výplachy tímto roztokem mohou urychlit hojení gingivy, jelikož sůl působí jako přírodní dezinfekční prostředek. Slaná voda pomáhá zklidnit zanícená místa v ústech, mírnit bolest, likvidovat bakterie a také eliminovat zápach. Je však potřeba mít na paměti, že dlouhodobé používání slané vody může mít špatný vliv na zubní sklovinu, a proto je dobré se nejprve poradit s lékařem, zda je pro vás tato procedura vhodná. [21, 22]

Zánět dásní: léčba bylinkami

Některé studie prokazují vliv určitých rostlinných druhů na léčbu zánětu dásní. Účinek těchto rostlin je přitom dán jejich protizánětlivými vlastnostmi. Mezi léčivky, které mají pozitivní dopad na gingivitidu, patří především heřmánek. Flavonoidy a taniny přítomné v této bylince jsou silné protizánětlivé fytochemikálie, které dokáží zmírnit jak krvácení z dásně, tak i zánět.

Přečtěte si také:

Rozmarýn dokáže zmírnit bolest i odbourat stres, pomáhá také proti křečím v žaludku

Antibakteriální účinky mají také plody marhaníku granátového, které jsou známé pod názvem granátové jablko. Pravidelná konzumace šťávy z tohoto ovoce tak údajně chrání dásně a ústní sliznici před infekcemi a záněty. Podle některých výzkumů mohou mít navíc semena těchto plodů účinek na redukci mikroorganismů obsažených v zubním plaku. [23, 24, 25]

Prevence zánětu dásní

Dásně se mohou v důsledku hromadění plaku zanítit během několika dní. Neodstraněný zubní plak se přitom může postupem času proměnit v zubní kámen, který již doma sami neodstraníte, takže budete potřebovat pomoc zubaře. Přestože se plak tvoří velmi rychle, můžete jej poměrně snadno odstranit pravidelným a důkladným čištěním zubů, čímž zároveň předejdete vzniku gingivitidy.

Kromě zubního kartáčku a pasty je v rámci správné ústní hygieny potřeba používat také mezizubní kartáčky a zubní nit. Nezbytné je pak zuby čistit správnou technikou, aby se odstranilo co nejvíce nečistot. Doporučuje se také navštěvovat alespoň jednou ročně odborné pracoviště dentální hygieny, kde vám odstraní případný zubní kámen a pečlivě vyčistí každý záhyb dutiny ústní.

Zuby je v rámci prevence zánětu dásní potřeba čistit minimálně dvakrát denně, ale ideálně po každém jídle. Svůj zubní kartáček vyměňujte alespoň každé tři měsíce. To samé se týká také hlavic elektronického kartáčku. Pro maximalizaci účinku ústní hygieny používejte po čištění zubů také přírodní ústní vodu. Vyvarujte se kouření a žvýkání tabáku, omezte konzumaci cukru a nezapomeňte chodit na pravidelné roční prohlídky k zubaři. [26, 27, 28, 29]