Potíže se zánětem močových cest a močového měchýře se týkají především žen, a to zejména v produktivním věku. Trápí ženy v nejintimnějších oblastech, mohou omezovat i jejich pracovní či společenské uplatnění. Velkou chybou je řešit tuto nemoc opakovaným nasazováním antibiotik, mnohdy bez potřebného vyšetření. Záněty se ženám často vrací, stávají se vleklou, chronickou chorobou, a antibiotika časem přestávají zabírat. Právě rezistence vůči antibiotikům a jejich nadužívání trápí české urology, proto toto téma řešili na výroční konferenci České urologické společnosti ČLS JEP, kde jsme o problematice mluvili s členkou společnosti, uroložkou a onkoložkou Michaelou Matouškovou z Urocentra Praha.
Odbornice vyzdvihuje zejména několik zásad – za prvé: při zánětu močových cest je nejdůležitější hodně pít. Za druhé: antibiotika má vždy nasazovat lékař, a to výhradně na základě vyšetření. A do třetice – nedílnou součástí vyšetření je rozbor moči. „Díky němu se dá totiž zjistit typ a citlivost bakterie vůči antibiotikům, která zánět způsobila, a následně nasadit nebo upravit léčbu tzv. na míru,“ říká Michaela Matoušková. Pro pacientky má i dobrou zprávu – v ČR je nyní dostupný účinný lék, který pomůže se zánětem močových cest i bez rizika rezistence.
Zánět močových cest
- Nepříjemné a bolestivé onemocnění je druhou nejčastější infekční nemocí vůbec (po respiračních infekcích).
- Nejvíce postihuje ženy v reprodukčním věku, ale vyskytuje se i u dětí, u mužů se objeví zřídka, spíše až ve vyšším věku. Onemocnění způsobují bakterie, především E. coli.
- Alespoň jednou za život se s onemocněním setká každá čtvrtá žena, až 15 % žen trpí opakovanými záněty močových cest.
- V léčbě i prevenci je důležitý hlavně přísun tekutin. V boji se zánětem pomáhají také potraviny s vysokým podílem vody, např. hroznové víno či vodní meloun, přírodní přípravky z brusinek, propolisu či ibišku, které brání množení bakterií v močovém měchýři.
- Důležitá je i samotná prevence. Nejčastější příčinou zánětu je prochladnutí, kromě dodržování pitného režimu by se lidé tedy měli také snažit zbytečně neprostydnout.
- Možností léčby je více, rizikové je však opakované užívání antibiotik, mj. kvůli vznikající rezistenci a zhoršování stavu.
Více k tématu zánět močových cest.
Zánět močových cest je druhým nejčastějším infekčním onemocněním vůbec. Dostává se mu dostatečně adekvátní pozornosti?
Myslím si, že ano. Jde o velmi nepříjemné onemocnění, a je na něj proto zaměřena značná pozornost. Věnují se mu i média, hodně vidět je i reklama na různé podpůrné prostředky při těchto potížích. K ženám se dostává dostatek informací, otázka je, zda jsou všechny dostatečně důvěryhodné.
Jsou ony hojně propagované prostředky z vašeho pohledu užitečné?
V první chvíli může skutečně jít o podporu léčby. Ale žena by kvůli nim určitě neměla své problémy bagatelizovat nebo je považovat za vyřešené. Když je bude užívat a nepřijde proto na vyšetření, má nakročeno k tomu, aby se jí záněty začaly opakovaně vracet. A to je pak situace, která je velmi nepříjemná.
O tom se často mluví, že se ženy nemohou potíží se zánětem močových cest zbavit. Čím to je způsobeno? Proč se záněty vracejí?
Je to dáno tím, že spolu velmi těsně souvisí pohlavní a močové cesty. A ložisko zánětu bývá často lokalizováno na vaginální sliznici, ve vaginálním sekretu. Například při pohlavním styku se může sekret dostat i do močových cest. A nejčastější – až v 95 procentech případů – je právě infekce, která se dostane do močového měchýře ze zevních rodidel močovou trubicí.
Dalším faktorem může být, že žena nemá dostatečný přísun tekutin. Ty fungují jako ochranný prvek, který vede k vyplavování bakterií. Pokud žena dostatečně nepije, tak tuto ochranu nemá. Přísun tekutin je důležitý nejen jako prevence, ale i v léčbě. Pokud se na to bude dotyčná soustředit, dokáže zánět rozpít.
Skutečně je to takto jednoduché? Stačí prostě zvednout příjem tekutin?
Ano, výrazně zvýšit příjem tekutin. Jako první pomoc je to lepší než všechny možné podpůrné prostředky. U močových infekcí je zásadní hodně pít, stačí obyčejná voda, ale je úplně jedno, co pijete. Nedoporučuji jen urologické čaje, ty jsou svým složením vhodné pro pacienty, kteří mají kameny v močových cestách, nikoli při zánětu.
Neuvážené užívání antibiotik je ohromný problém, říká prim. Michaela Matoušková. Platí to obecně i při zánětech močových cest
Většinou se v souvislosti se záněty močových cest mluví o ženách, jak častý problém je to u mužů?
Tento problém se týká i mužů, ale u žen je výskyt mnohem vyšší, v reprodukčním věku zhruba v poměru padesát ku jedné. Když se pak u pánů začne s věkem zvětšovat prostata, v močových cestách se tím rozvíjí překážka pro odtok moči a poměr mezi muži a ženami se srovnává, ale až v tomto vyšším věku. Ostatně již u holčiček v mateřských školkách je výskyt těchto potíží mnohem vyšší než u chlapců.
Liší se nějak léčba zánětů močových cest u těchto dětí oproti dospělým?
Je to stejné. Jen se u nich stává, že jim znovu začne unikat moč, jakoby se znovu začnou pomočovat. Což je mnohdy přivede častěji s rodiči k lékaři, než když si holčička stěžuje, že ji něco pálí či bolí.
Když zůstaneme u léčby… Stále se ukazuje, že mnoho lidí netuší, jak zacházet s antibiotiky. I vy varujete před neuváženým užíváním antibiotik při zánětech močových cest.
Je to ohromný problém. Hlavně platí, že antibiotika, antimikrobiální léčbu, by měl nasazovat vždy lékař. Neměla by si ji „ordinovat“ pacientka sama, v dobré víře, že léky, které jí pomohly minule a předminule a má jich nedoužívaný zbytek doma, jí pomohou znovu. Není to tak. Za prvé antibiotika dostává pacient na rozumnou dobu, která je v tu chvíli vhodná. Když je po dvou dnech vysadí, protože je mu již lépe, vše tak zkomplikuje, protože tím se nejsnáze vytvoří rezistence – odolnost vůči léku. Zánět se nedoléčí a žena sáhne po tom antibiotiku znovu a znovu, když má sebemenší problémy. Ženy si myslí, že zabrání tomu, aby se jejich potíže „nerozběhly“, jenomže si tím vlastně jen škodí.
Čili je lepší hodně pít a případně jít k lékaři?
Ano, hodně pít, a když potíže neustoupí, tak vyhledat lékaře.
A jaké možnosti má lékař?
V první řadě by měl ženu vyšetřit a potvrdit či vyloučit, zda se vůbec jedná o zánět močového měchýře. Je totiž celá řada příznaků, které toto onemocnění mohou připomínat, ale jedná se o něco jiného. Žena může mít problémy z tisíce jiných důvodů, zásadní pro správnou diagnózu je vyšetření moči. Mnohokrát pacientky přicházejí v domnění, že se u nich jedná o zánět močového měchýře, ale nález z moči to nepotvrdí. Může jít o sdružené infekce v malé pánvi, často jde o gynekologické problémy.
Musí vyšetření provádět specialista?
U mužů je potřeba vyšetření urologem, tam je situace jiná, ale u žen může vyšetření provést i zodpovědný praktický lékař. Nejhorší, co může být, je ordinovat léčbu po telefonu, stylem „máte problémy, posílám recept“. Všechno má svůj rub a líc a toto je rub elektronických receptů. A bohužel jde často právě o antibiotika.
Jaké jsou tedy možnosti léčby, když s antibiotiky se to nemá přehánět?
Alternativ, jak záněty močových cest léčit, je naštěstí celá řada. Je to zejména již zmíněný dostatek tekutin.V pokročilejších fázích lze onemocnění léčit například podáváním D-manosy, výplachy močového měchýře kyselinou hyaluronovou či podáváním vakcín vytvořených z bakterií, které infekce v populaci či u konkrétního pacienta nejčastěji vyvolávají.
Jsou v léčbě zánětů močových cest nějaké novinky, na které byste chtěla upozornit?
Česká urologická společnost vypracovala doporučení, právě ve snaze zabránit dalšímu postupu rezistence vůči antibiotikům. Obsahuje schémata pro léčbu nekomplikovaných infekcí, kdy bychom chtěli docílit, aby ženy nedostávaly primárně antibiotika, která mají vysokou rezistenci a malý efekt pro pacientku. Od loňského roku jsou i u nás k dispozici generické léky, již roky úspěšně užívané ve skandinávských zemích. Tyto státy jsou přitom evropským vzorem, pokud jde o boj s antibiotickou rezistencí. Podání tohoto léku je tedy vhodné v první linii léčby, navíc se užívá jen tři dny a má velmi dobré výsledky.
Prim. MUDr. Michaela Matoušková
Uroložka a onkoložka, vedoucí lékařka Urocentra Praha. Zabývá se diagnostickými a léčebnými postupy u urologických onemocnění, specializuje se na uroonkologii. Je autorkou odborných publikací, věnuje se přednáškové činnosti, coby vysokoškolský učitel na 3. lékařské fakultě se podílí na přípravě budoucích lékařů. Přednáší i na odborných akcích postgraduálního vzdělávání lékařů pořádaných Českou lékařskou komorou. Je jedním ze zakladatelů onkologické sekce České urologické společnosti.