Zánět žaludku nepřecházejte, hrozí vznik peptických vředů a prekanceróz

Zánět žaludku (gastritida) je zánětlivé onemocnění žaludeční sliznice. Jedná se o velice častý zdravotní problém, protože k jeho vzniku stačí, aby byla narušena ochranná hlenová vrstva žaludku. Tato bariéra slouží k tomu, aby žaludeční sliznici chránila před agresivními žaludečními šťávami, jejichž součástí je kyselina chlorovodíková. K oslabení hlenové vrstvy může přispět celá řada faktorů, často jde o infekce trávicího traktu, nadměrné pití alkoholu, užívání nesteroidních protizánětlivých léků (NSAID), kouření či stres. U chronických gastritid je prokázána úzká souvislost s bakterií Helicobacter pylori, která je schopna přežívat v kyselém prostředí žaludku. [1, 2, 3, 4]

Druhy gastritidy

• Akutní gastritida: akutní záněty žaludku mívají rychlý a náhlý nástup. Jejich výskyt často souvisí s akutními infekcemi trávicího traktu, jako jsou salmonelóza, shigelóza nebo kampylobakteróza. Mezi další běžné příčiny patří podávání velkého množství NSAID, užívání kortikoidů, pití alkoholu a pálivá jídla. Příznaky mohou být hodně dramatické, ale naštěstí mají přechodný charakter a zpravidla odeznívají v rámci 1–3 dnů. U akutní gastritidy lze při endoskopickém vyšetření pozorovat překrvení sliznice, které může přejít v eroze.
• Chronická gastritida: pacienty s gastritidou trápí častěji chronické problémy. Chronický zánět se rozvíjí v delším časovém úseku a jeho léčba bývá náročnější. Tento typ gastritidy bývá způsoben nejčastěji dlouhodobým užíváním NSAID, gastroezofageálním refluxem nebo infekcí H. pylori. Vzácně může jít o autoimunitní problém označovaný jako gastritida typu A.
• Autoimunitní gastritida (typ A): jde o vzácnější typ chronického zánětu žaludku, při kterém buňky imunitního systému likvidují parietální buňky produkující kyselinu chlorovodíkovou a tzv. vnitřní faktor. Nedostatek vnitřního faktoru způsobuje u pacientů perniciózní anémii, protože jejich tělo nedokáže správně vstřebávat vitamín B12 (kobalamin). Vyšší riziko autoimunitní gastritidy mají obyvatelé Skandinávie a Afroameričané. Často bývá asociována s dalšími autoimunitními chorobami, jako jsou třeba Hashimotova thyreoitida, Addisonova choroba, diabetes 1. typu a vitiligo.
• Bakteriální gastritida (typ B): pokud je sliznice žaludku poškozena bakterií H. pylori, hovoříme o tzv. chronické bakteriální gastritidě. S touto formou onemocnění se častěji setkávají obyvatelé rozvojových zemí. [5, 6, 7, 8, 9, 10]

Přečtěte si také:

Občasná škytavka nevadí. Pokud ale škytáte déle než dva dny, jděte k lékaři

Rizikové faktory zánětu žaludku

• Infekce Helicobacter pylori: tato bakterie je schopna odolávat kyselým žaludečním šťávám. U některých jedinců kolonizuje žaludeční sliznici již v dětství (od nakažené matky). Nakazit se ovšem lze i v dospělosti, a to třeba kontaktem s nakaženým člověkem, nedostatečnou hygienou po defekaci nebo pozřením infikovaného jídla. U některých jedinců nemusí H. pylori způsobovat žádné problémy, u jiných vyvolává nepříjemné infekce žaludku.
• Nadměrná konzumace alkoholu: pití alkoholu ve velkých dávkách dráždí žaludeční sliznici a způsobuje akutní gastritidu. Problémy způsobené nadměrnou konzumací ale mohou být i chronického rázu, pokud je dotyčný na alkoholu závislý.
• Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID): k zánětům a ulceracím žaludeční sliznice mohou přispět také léky spadající do skupiny NSAID. Tyto léky působí proti bolesti, snižují horečku a zmírňují zánět. Konkrétně se jedná třeba o kyselinu acetylsalicylovou nebo ibuprofen.
• Duodenogastrický reflux: u pacientů s tímto onemocněním je oslabená oblast se svěračem mezi žaludkem a duodenem. Z dvanáctníku se pak mohou do žaludku dostávat žlučové kyseliny, což vede k rozvoji zánětu.
• Gastroezofageální reflux (GERD): k zánětům žaludku může přispívat i zpětný tok kyselého žaludečního obsahu, který se dostává do jícnu. Primárně tak sice dráždí jícen, který se zanítí jako první, ale postupně se může zánět objevit i na žaludeční sliznici.
• Autoimunitní onemocnění: u některých pacientů s autoimunitami, jako jsou Hashimotova thyreoitida či vitiligo, může docházet k autoimunitnímu zánětu žaludku.
• Nezdravý životní styl obecně: hlenovou ochrannou bariéru žaludeční sliznice mohou narušit i některé vlivy vyplývající z nezdravého životního stylu, jako jsou kouření, chronický stres či dráždivé potraviny.
• Vyšší věk: čím je člověk starší, tím jsou stěny žaludku tenčí. Senioři jsou proto náchylnější k zánětům žaludeční sliznice. [11, 12, 13, 14, 15]

Jaké má zánět žaludku příznaky?

Projevy gastritidy se mohou lišit podle příčiny a doby trvání. Obecně se však jedná o bolest břicha v oblasti těsně pod žebry, pocit plnosti a tlaku v břiše, říhání a pálení žáhy. V případě akutního zánětu se může přidat i nechutenství, nevolnost, zvracení a zvýšená teplota. Zanícená sliznice může v některých případech začít krvácet, což se pozná tak, že je stolice černá a dehtovitá. Stolici s natrávenou krví se říká meléna. Pokud pacient zvrací, mohou se stopy krve objevit ve zvratcích. [16, 17, 18]

Běžné medicínské omyly: Jak to je s lupáním kloubů, vejci či dětskou hyperaktivitou?

Pokud se jen trochu zajímáte o zdraví – a to byste měli – logicky musíte narážet i na spoustu nesmyslných doporučení a rad. A to jak těch, které se tváří zásadně, tak různých maličkostí, jako je třeba varování ohledně zadržování kýchání. Otestuje si, zda je snadné vás nachytat. 

Spustit kvíz

Zánět žaludku: léčba

Při léčbě zánětu žaludku je nutné určit příčinu a efektivně ji eliminovat. Pokud jsou potíže způsobeny pitím alkoholu nebo užíváním nesteroidních antiflogistik, měl by je pacient vynechat. Důležitou součástí terapie gastritid jsou také vhodné léky a šetřící dieta.

Léky na zánět žaludku

• Antibiotika: pokud je zánět způsoben infekcí H. pylori, měl by lékař předepsat vhodná antibiotika, která zlikvidují původce potíží.
• Inhibitory protonové pumpy: tyto léky blokují funkci parietálních buněk, takže je omezena tvorba kyseliny chlorovodíkové. Při dlouhodobém užívání ve vysokých dávkách mohou způsobovat potíže.
• Antacida: tyto léky neutralizují kyselý žaludeční obsah, takže se pacientovi prakticky hned uleví. Neřeší však jádro problému a jsou spojeny s větším množstvím nežádoucích účinků.

Dieta při zánětu žaludku

• Nevhodné potraviny: kořeněná a pálivá jídla, smažené pokrmy, uzeniny, sádlo a škvarky, ztužené tuky, jídla smažená na přepálených tucích, plísňové sýry, kynuté těsto, kořenící směsi, sójová omáčka, majonéza, brambůrky, instantní jídla, čínské polévky, citrusové plody, sladkosti a zmrzlina.
• Nevhodné nápoje: alkohol, káva, černý čaj, kakao, ovocné šťávy, džusy, kola, sycené nápoje a silně mineralizované vody.
• Doporučené potraviny: mléčné výrobky s probiotickými kulturami, brambory, mrkev, jablka, jáhly, banány, rýže, libové bílé maso, netučné ryby, suchary, piškoty a vývary.
• Doporučené nápoje: čistá voda bez bublinek a bylinkové čaje.
• Bylinky na zánět žaludku: heřmánek, fenykl, lékořice, máta a meduňka. [19, 20, 21, 22, 23]

Video: Jak vypadá gastroskopie

Komplikace neléčené gastritidy

Zejména chronické záněty žaludku se nevyplácí přecházet, protože mohou vést k závažnějším komplikacím v podobě žaludečních vředů. Neléčené žaludeční vředy způsobují celou řadu potíží – od palčivé bolesti v horní části břicha, křečí a nevolnosti po zvracení, průjem a pálení žáhy. Navíc je zde zvýšené riziko vředové perforace, což znamená, že vřed praskne a otevře se žaludeční stěna. Tento stav už je život ohrožující, žaludeční obsah se totiž dostává do dutiny břišní. Pacient potřebuje urychlenou lékařskou pomoc, jinak může podlehnout sepsi.

Dlouhodobé dráždění žaludeční sliznice může vyvolat intestinální metaplazii, což znamená, že je epitel žaludeční sliznice nahrazen epitelem intestinálním. Tyto změny sice nejsou samy o sobě maligní, ale mohou být předstupněm rakoviny žaludku. [24, 25, 26, 27]