Zánět žil hrozí hlavně na nohách. Nemusí být vidět, ale může způsobit plicní embolii

• Zánět šlach se projevuje tupou bolestí a otoky. Léčí se hlavně klidem, ale někdy je nutná i operace
• Lupavý prst není „lupavý kloub“
• Syndrom karpálního tunelu
• Jak poznat syndrom karpálního tunelu? Brní při něm tři prsty
• Potíže z prochladnutí: Začalo vás bolet rameno, záda či svaly?

Co je zánět žil?

Zánět žil, odborně nazývaný flebitida, je onemocnění žil, při kterém dochází ke zpomalení žilního odtoku, poškození žilních stěn a případně i k tvorbě krevních sraženin (trombů). Častěji se přitom objevuje zánět žil na nohou, a to konkrétně na následujících místech:

• zánět žil v lýtku,
• zánět žil ve stehně,
• zánět žil na nártu.

Typicky dochází k rozvoji zánětu v dolních končetinách, pokud je pacient několik dní upoután na lůžko. Krev z žil je totiž pumpována směrem k srdci prostřednictvím kosterního svalstva nohou, které je v takové situaci inaktivní. Nízká aktivita svalstva způsobuje zpomalení žilního řečiště, z čehož vyplývají další problémy a rozvoj zánětu.

Samozřejmě není vyloučeno, že se flebitida objeví i v jiných částech těla. Zánět žil na ruce může vznikat v důsledku aplikace nitrožilních injekcí. Postiženy můžou být také pánev, hrudník nebo krk. Při diagnostice zánětu žil je pak klíčové odlišit, jak hluboko uložené žíly postihuje. Může se jednat o:

• zánět povrchových žil (tromboflebitida),
• nebo zánět hlubokých žil (trombóza).

Lepší zprávou je pro pacienta rozhodně povrchový zánět žil. Jde sice o dost nepříjemný a obtěžující zdravotní problém, ale nepředstavuje bezprostřední nebezpečí. Mnohem závažnější je zánět hlubokých žil, který je charakteristický vznikem krevních sraženin. Zde může dojít k utržení trombu a jeho zanesení do plic (plicní embolie). [1, 2, 3, 4, 5]

Příčiny zánětu žil

Za rozvojem zánětu žil stojí celá řada rizikových faktorů. Obecným předpokladem je zpomalení průtoku krve, což může být způsobeno například křečovými žilami nebo delším časem stráveným na lůžku. Zejména u povrchového zánětu žil se předpokládá úzká souvislost právě s křečovými žilami. U pacientů s křečovými žilami se objevuje poměrně často, protože mají hodně oslabené žilní stěny.

Dalším rizikovým faktorem je zvýšená srážlivost krve. Ta může být dána geneticky, proto se záněty žil a trombózy nevyhýbají ani mladým lidem. Na rozvoji flebitidy se dále podílí i poškození endotelu v důsledku operace, úrazu či nádorového onemocnění. [6, 7, 8, 9]

Další rizikové faktory zánětu žil:

• těhotenství,
• kouření,
• obezita,
• užívání hormonální antikoncepce,
• dlouhodobý stres,
• věk nad 50 let.

Zánětem žil jsou ve větší míře ohroženi také lidé, kteří tráví v práci dlouhé hodiny stáním. Sem můžeme zařadit například příslušníky následujících profesí:

• prodavači,
• kadeřnice,
• servírky,
• zubaři,
• lékárníci,
• zdravotní sestry,
• učitelé.

Hluboký zánět žil se může objevit i při dlouhém cestování, jde o tzv. cestovní trombózu. Při dlouhých letech či jízdách autem je průtok krve v dolních končetinách značně zpomalen v důsledku dlouhodobé nečinnosti a často i nemožnosti měnit polohu. [10, 11, 12]

Jaké má zánět žil příznaky?

Příznaky zánětu žil se liší podle toho, zda jsou postiženy jen povrchové žíly, nebo už hluboce uložené žíly. U tromboflebitidy se většinou objeví zarudnutí, bolestivé zduření a zatvrdnutí žíly. Postižená oblast je na dotek teplá a velmi citlivá. Někdy se objevuje trvalá změna pigmentace kůže a nepříjemné svědění. Nikdy však nedochází k otoku celé končetiny. [13, 14]

Pokud je celá noha oteklá, svědčí to o tom, že se zánět dostal do hlubokých žil. Končetina je velmi bolestivá, přičemž nejhorší je bolest po došlápnutí. Pokud se objeví trombóza v noze, přijde se na ni většinou velice rychle kvůli bolesti znemožňující normální chůzi. Někdy dochází i ke zmodrání končetiny (cyanóze). Tento stav je nejen velmi bolestivý, ale také nebezpečný.

Nejvážnější komplikací je utržení trombu a jeho zanesení do plic, kde ucpe tepnu přivádějící krev do plic. Tento stav se projevuje dušností, bolestí na hrudi, kašláním a poklesem krevního tlaku. Plicní embolie končí fatálně, pokud se pacient nedostane co nejrychleji do péče lékařů. Trombus může pochopitelně ucpat i jinou tepnu (například tu, která zásobuje srdce). [15, 16, 17, 18]

Přečtěte si také:

Zdědili jste křečové žíly? Problémům se úplně nevyhnete, ale můžete je hodně oddálit

Léčba zánětu žil

Pokud má pacient podezření na zánět žil, měl by neodkladně navštívit lékaře. U povrchového zánětu žil se doporučuje zavázat postiženou končetinu elastickým obinadlem nebo nosit kompresní punčochy. Potíže může lokálně zklidnit mast na zánět žil či chladivý gel, případně se používají antitrombotické masti s heparinem. Naše babičky používaly na zánět žil tvaroh, ovšem zatím neexistuje žádná vědecká studie, která by účinnost tvarohových zábalů potvrdila.

U trombózy je terapie o něco složitější. Lékaři podávají pacientovi s pozitivním nálezem léky na zánět žil s protisrážlivými účinky (antikoagulancia), jako jsou heparin nebo warfarin. U větších krevních sraženin se podávají trombolytika (fibrinolytika), která již vytvořené tromby rozpouští.

Na začátku léčby se doporučuje často relaxovat se zdviženými končetinami nad úroveň srdce. Jakmile ale bolestivost povolí, měl by pacient aktivně chodit, aby se zrychlil krevní oběh a zabránilo se tak vzniku dalších trombů. [19, 20, 21, 22]

Galerie: Cviky proti křečovým žilám: jednoduché a rychlé

• 
• 
• 

Dalších 6 fotografií

Prevence zánětu žil

U některých lidí jsou predispozice k žilním zánětům natolik silné, že se jejich vzniku nedá úplně zabránit. Tento stav je ale možné zlepšit dodržováním určitých opatření a změnou životního stylu. Doporučuje se:

• dostatečně se hýbat a udržovat si zdravou tělesnou hmotnost,
• zcela se vyhýbat tabákovým výrobkům,
• dělat si při delším sezení či stání pravidelné přestávky na rozcvičku nebo procházku,
• vzít si při dlouhém letu kompresní punčochy,
• pravidelně cvičit v těhotenství i šestinedělí. [23, 24, 25]