Rodiny si předávají zápal plic, který se letos šíří víc než jiné roky

Je to trochu jako přes kopírák. Člověk začne kašlat a má pocit, že na něj něco leze, přidává se horečka. Běžné léky na kašel nezabírají, příznaky se zhoršují, až nakonec člověka přivedou k lékaři. Poslechem se toho často moc neukáže, ale rentgen a následné výtěry u mnoha těchto lidí vedou k diagnóze: mykoplazmatická pneumonie. 

Neboli zápal plic způsobený bakteriemi, které se nazývají mykoplazmata. Zní to docela dramaticky, ale ve skutečnosti podle lékařů mívá právě tento zápal plic lehký průběh – a nejspíš i u mnoha lidí má. Také jsme zachytili několik případů, nicméně relativně více se celkově vyšetřuje na původce. Účinná léčba je dobře dostupná, většina onemocnění mycoplasma pneumoniae je i tak samoúzdravných,  komentovala to praktická lékařka Ludmila Bezdíčková. Jinými slovy, lékaři více než dříve zjišťují, jaký původce nemoc vyvolal, a pacienti se mohou mykoplazmatické infekce zbavit i bez léčby, jejich imunita si ní poradí. 

Rozhodně to však neplatí pro každého. Příběhy pacientů, s nimiž mluvila naše redakce, ukazují, že mykoplazmatická nákaza u nich měla spíše těžší průběh. Včetně toho, že někteří z nich, ať už teenageři, nebo dospělí středního věku, skončili v nemocnici na jednotce intenzivní péče, jak špatně se jim dýchalo. 

Kašlal celý měsíc

Na druhu stranu, i když je několikatýdenní domácí léčení se zápalem plic otravné a pacient se může cítit docela špatně, z medicínského hlediska nejde o vážný průběh. Přesto může pacienta dost vyčerpat. 

Syn měl kašel, který nevypadal nijak dramaticky, ale zhoršoval se, až se mu nakonec viditelně špatně dýchalo, to jsem u něj nikdy nezažila. Domácí léčba nepomáhala, praktička mu nasadila krom léků na kašel také antibiotika s tím, že půjde o zánět průdušek. Víkend byl ještě horší, v pondělí ho proto poslala na rentgen a tam už se ukázal zápal plic, výtěr potvrdil mykoplazmata, popsala letní anabázi s infekcí u patnáctiletého syna Zuzana z Brna. Ani po týdnu s antibiotiky však jejímu potomkovi nebylo lépe, ulevilo se mu až po nasazení druhých antibiotik – hodně kašlal však nakonec celý měsíc, zhubl a dodnes se potýká s únavou při námaze.  

Výjimkou není ani to, že si infekci, která se snadno šíří kapénkami, postupně předá celá rodina nebo že se v kolektivu nakazí více dětí navzájem. 

Přečtěte si také:

Zvýšenou teplotu není nutné srážet. Počkejte až na horečku, kdy naměříte více než 38 °C

Podle dostupných informací v poslední sezoně byl v Evropě skutečně vyšší výskyt Mycoplasma pneumoniae. Tak jak mezi sebou respirační viry ‚bojují‘ o dominanci, vždy v několikaletých cyklech se objeví sezona s vyšším výskytem této bakterie, řekl vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu lékař Jan Kynčl.

Potvrzují to podle něj i veřejně dostupná virologická data, kde je v tabulkách vidět významný počet pozitivních záchytů mykoplazmat. V posledních týdnech dokonce mezi ostatními původci respiračních infekcí zcela zřetelně dominovala. Nejde o celorepubliková sumární data, ale o reprezentativní vzorky z regionů a cílená vyšetření od hospitalizovaných pacientů.

Státní zdravotní ústav má data jen z nemocničních laboratoří, kde se potvrdila infekce, nerozlišuje se ale přitom, zda šlo o pacienta ambulantního, nebo hospitalizovaného. Jde o cyklické zvýšení. Při úpravě grafu je jasně vidět nárůst mykoplazmatické infekce (tmavozelená linka, označená MP v legendě), ale zároveň je vidět, že například s epidemickým peakem chřipky, RSV viru a podobně v prvních týdnech tohoto roku se nemůže tento nárůst poměřovat,

Graf ukazuje letošní výskyt různých infekci, mykoplazmata jsou zelená linka – MP. A znamená chřipku typu A, RSV je RS virus, způsobující respirační onemocnění.

Autor: Státní zdravotní ústav

Počet pacientů a nakonec ani závažnost průběhu se nedá srovnávat s covidovou pandemií. Lékaři nicméně v nemocnicích zaznamenali o něco více pacientů nebo to, že mykoplazmata v některých případech nereagovala hned na léčbu antibiotiky první volby.  

V prvním pololetí 2024 jsme skutečně pozorovali více hospitalizací pro zápaly plic, kde byla prokázána mykoplazma. Přesnou statistiku ale nevedeme, případů byly řádově jednotky. Jednalo se o pacienty spíše mladší. V několika případech nebyla účinná obvyklá léčba makrolidovými antibiotiky a nasadit bylo nutno tetracyklinová antibiotika, která již byla úspěšná. To je i v souladu s údaji ze zahraniční, kde je popisována rostoucí rezistence mykoplazmat k makrolidům, uvedl například docent Libor Fila, přednosta Pneumologické kliniky pražské fakultní nemocnice v Motole.  

Podobnou zkušenost s hospitalizacemi učinili i lékaři z další pražské fakultky, Všeobecné fakultní. Docent Jiří Votruba, přednosta tamní I. kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění, nicméně potvrdil, že dle globálně dostupných, byť z hlediska přesnosti značně omezených dat z roku 2023 dochází opravdu ke zvýšení incidence mykoplazmových infekcí v zemích střední Evropy, včetně České republiky a Německa. 

Respirační infekce, kam spadají i infekce způsobené bakterií Mycoplasma pneumoniae, vykazují sezónní charakter s vyšším výskytem v chladnějších měsících. To je způsobeno zejména tím, že lidé tráví více času uvnitř ‚v teple‘ a v těsné blízkosti, což usnadňuje šíření infekcí, řekl dále. Ovšem nemálo lidí se – což potvrdilo redakci několik oslovených praktiků – mykoplazmaty nakazilo letos na jaře a v létě, případně přicházejí do ordinací nyní, kdy je chladno jen pár dní. 

Oslabil nám covid imunitu? 

Jedna z teorií vysvětlujících zvýšený počet infekcí podle docenta Votruby  považuje za možnou příčinu sníženou kolektivní imunitu. Během pandemie covid-19 vedla rozsáhlá nefarmaceutická opatření, jako sociální distancování a nošení ústenek, k velmi nízké cirkulaci mnoha respiračních patogenů. To vedlo ke snížení imunity populace, zejména u malých dětí, které byly méně vystaveny těmto patogenům, vysvětlil pneumolog. Neznamená to, že šlo o opatření špatná, ale mezi jejich důsledky patří i tohle. 

Vážnější průběh mykoplazmatické infekce se přitom jinak týká většinou jen různě oslabených jedinců. To je jeden z důvodů, proč infekce mycoplasma pneumonie nepodléhají povinnému hlášení, a proto je i omezený sběr kolektivních dat a neexistují tak například statistiky počtu nemocných. 

Dánsko, Austrálie a předtím Čína

Momentální tuzemská vlna zápalů plic způsobených mykoplazmaty je na místní poměry docela neobvyklá, ale obecně ne zcela výjimečná – něco podobného se děje nebo dělo i v jiných zemích. 

Těžký průběh těchto zápalů plic hlásilo například letos v lednu Dánsko, kde nemoc postihovala hlavně děti a rychle a snadno se mezi nimi šířila. Podobné to bylo i na druhé straně světa v Austrálii, kde lékaři zaznamenali nejen neobvykle vysoký počet mykoplazmatických infekcí, ale zároveň také vysoký počet lidí, kteří s nimi skončili v nemocnici, protože jejich stav vyžadoval intenzivní péči.

Podobně jako v Česku pacienty sužoval především úporný suchý kašel a vysoká horečka, přičemž i při léčbě antibiotiky se mohl kašel zlepšit, ale i tak někdy trval celé týdny. 

Ještě dříve, loni na podzim, se mykoplazmatická infekce poměrně výrazně šířila v Číně, což tehdy epidemiolog Roman Prymula zmínil jako potenciální riziko s možným celosvětovým dopadem.