Každoročně v České republice onemocní pneumonií, neboli zápalem plic až 150 tisíc lidí, z toho je kolem 30 tisíc dětí do pěti let. Celoevropské statistiky pak uvádějí nákazu přibližně 3 milionů dětí do věku pěti let, z toho téměř 20 tisíc případů mezi novorozenci. Právě nejmenší děti a senioři patří k nejrizikovějším skupinám z pohledu výskytu těžkých pneumonií.
Kuřácí patří k hned po dětech a seniorech k neohroženějším skupinám
Zápal plic zůstává i v dnešní době moderní medicíny častým a navíc rizikovým onemocněním. Podle údajů ze sledování závažných pneumokokových onemocnění Státního zdravotního ústavu je v České republice hlášeno 200–400 invazivních pneumokokových onemocnění ročně, z toho 43 % tvoří zápaly plic, 28 % záněty mozkových blan a 21 % celkové infekce organismu v podobě sepse.
Značný podíl na zánětech plic mají na bakterie, viry, plísně a paraziti. Zápal plic může rovněž vyvolat chemické či fyzikální poškození plicního parenchymu. Někdy pneumonie nemá příčinu.
Pneumonie – rizikové skupiny:
- Děti do 5 let života
- Lidé ve vyšším věku (nad 65 let)
- Kuřáci, lidé závislí na alkoholu a jiných látkách
- Pacienti s chronickým onemocněním srdce či plic
- Pacienti se selháváním ledvin
- Diabetici
- Pacienti s poruchou imunity či nádorovým onemocněním
Pneumonie však může postihnout i člověka mimo tyto rizikové skupiny. Zejména pak v případech oslabení organismu (chřipky, nachlazení, ale též psychického vyčerpání).
„Na dětském oddělení v Hořovicích jsme v roce 2012 léčili chlapce s pneumokokovou meningitidou vyvolanou sérotypem 3. Kmen byl naštěstí dobře citlivý k penicilinu a léčba byla úspěšná. K závažným případům patřila také dívka s rozsáhlou pneumonií s výpotkem vyžadujícím hrudní drenáž. Pneumokokové zápaly plic jsou u dětí vždy vážným onemocněním, které často vyžaduje léčbu antibiotiky podávanými do žíly. Hospitalizace dětí s bakteriální pneumonií trvá nejčastěji 7 a více dní, rekonvalescence pak týdny až měsíce. Komplikace – výpotek, rozpad plicní tkáně – jsou u pneumokokových pneumonií i při včasném nasazení antibiotik poměrně časté. V těchto případech je potom léčba i rekonvalescence mnohem delší a pacienti mohou mít i trvalé následky,“ uvádí primářka dětského oddělení nemocnice Hořovice Zuzana Vančíková.
Zimní měsíce, snížená imunita
Nejvíce případů onemocnění je hlášeno v období zimních měsíců, což je způsobeno jednak sníženou obranyschopností a jednak zvýšeným výskytem respiračních chorob a následným rychlým a snadným přenosem bakterie kapénkami. Inkubační doba invazivního pneumokokového onemocnění je jeden až tři dny. Za celý loňský rok bylo v České republice zaznamenáno 335 případů závažných pneumokokových onemocnění, 61 lidí na nákazu zemřelo. Zařazení pneumokokové vakcíny do očkovacího schématu malých dětí vede podle odborníků v České republice k razantnímu snížení výskytu tohoto onemocnění u dětí pod 5 let věku. Někdy ale naneštěstí ani očkování dítě od zápalu plic neuchrání.
Co se při zápalu plic v organismu děje?
Pneumonie je zánět plicních sklípků a přilehlé plicní tkáně. Onemocnění doprovázejí vysoké teploty nad 39 °C, zimnice, kašel. V nejtěžších případech může dojít k nedostatečnému okysličení organismu, které se projevuje dušností, zrychleným usilovným dýcháním, zmodráním rtů a konečků prstů. U dětí může při vysokých horečkách dojít i ke křečím a krátkodobé ztrátě vědomí. Při jakémkoliv podezření je třeba nevštívit lékaře, diagnózu může potvrdit až na základě provedeného rentgenového snímku a vyšetření hlenu.
Nákazy zápalem plic se lze do značné míry vyvarovat. Je nutné dodržovat základy správné životosprávy, nejlépe nekouřit, nekonzumovat ve zvýšené míře alkoholické nápoje, dodržovat zásady správné výživy, dostatečně se pohybovat na čerstvém vzduchu a vyhýbat se přelidněným uzavřeným prostorám.
Čtěte dále: Je to dobré, kouření zabije jen polovinu kuřáků
ČLÁNKY DO MAILU