Každý z nás ročně spotřebuje přes čtyři stovky jednorázových plastových sáčků. Na rohlíky, na chleba, na sladké pečivo, na rajčata, mnohde vám do něj zabalí i krájené sýry. Přitom tyto igelitové sáčky slouží primárně k tomu, abychom potraviny nepokládali do ušmudlaných vozíků a aby se nám s nimi lépe manipulovalo. Doma je stejně obvykle vyhodíme. Není jejich životnost příliš krátká a jejich následný osud k přírodě až přespříliš krutý? Podíváme se na alternativy, kterými jednorázové sáčky můžete lehce nahradit, a představím vám Hanku Němcovou ze start-upu Infiberry, která se svojí kamarádkou Terezou Dvořákovou bojuje proti igeliťákům unikátními Frusacky.
Ušít, koupit, nebo vzít zadarmo?
Igelitový sáček je v obchodě zadarmo, bereme si je tak automaticky, jako si zavazujeme tkaničky. Přesto už se v obchodech dají najít první rebelové, kteří si rohlíky vkládají do bavlněných sáčků a brambory zásadně nosí domů v papírových krabicích. Na internetu bavlněné sáčky koupili za padesát korun nebo, pokud vládnou šicímu stroji, sfoukli sadu sáčků prakticky zadarmo během hodinky. Stačila jim stará záclona. Jestli ale chcete něco, co vydrží, je ekologické, trendy a praktické, dejte šanci Frusackům, šikovným barevným sáčkům z unikátního lehoučkého vlákna, které se dá prát. Vyrábí se ve dvou velikostech, přičemž ten největší, pětilitrový, se šňůrkou váží asi osm gramů. Váhu kupovaného zboží tedy nijak zásadně nezvedá.
Jaké jsou jeho další výhody a kolik vlastně Frusack stojí, jsem se ptala Hanky Němcové.
Proč bych měla více přemýšlet nad tím, do čeho ovoce, zeleninu, pečivo vkládám, vždyť sáčky jsou v obchodech zdarma…
Právě z toho důvodu. Když dostanete obal zdarma, nemáte motivaci nebo důvod sáhnout po něčem jiném. Lidé sáčky v obchodech otrhávají po desítkách a mikroteňáky tak patří mezi nejméně tříděný plastový odpad. Mnozí z nás se ale během několika uplynulých let naučili používat alternativy k velkým igelitkám a nosí teď s sebou do obchodu plátěné tašky, bedýnky nebo třeba koše. Stalo se tak díky zpoplatnění velkých nákupních tašek, do hry vstoupil ekonomický aspekt a fakt, že lidé nechtějí při každém nákupu platit za novou igelitku. S tím ale přišla i osvěta a větší informovanost o ekologickém dopadu takových tašek. Mezi námi je stále více lidí, kteří se soustředí na to, odkud pochází zboží, které kupují, jaké složení mají potraviny, jaké jsou etické souvislosti spojené s výrobou. Prostředí, ve kterém žijeme, ovlivňuje kvalitu života na zemi, ovlivňuje naši kvalitu života. Frusack je znovu použitelný, kompostovatelný a designově atraktivní. Pokud se ho rozhodnete používat, musíte sice dělat něco navíc, ale o to lepší pocit můžete mít po každém nákupu.
Jak se studentky medicíny dostanou k výrobě alternativy k igelitovým sáčkům?
Nápad vznikl čistě na základě uživatelské zkušenosti. Vadilo nám, že domů nosíme z nákupu tolik mikrotenových sáčků, které jsou v obchodech určené k nákupu ovoce, zeleniny nebo pečiva. Sáčky nejde většinou opakovaně použít, protože se často hned při prvním nákupu znehodnotí. Jejich dopad na životní prostředí je přitom enormní.
Co přesně máte na mysli?
Zabíjejí mořské živočichy, kteří si je pletou s potravou, znečišťují prostředí ve volné přírodě i ve městech. S jejich recyklací to také není jednoduché a mnohé z nich tedy končí ve spalovnách. Zjistily jsme, že místo nich vlastně neexistuje žádná vhodná alternativa.
K čemu všemu se dají Frusacky použít?
Frusack je určen primárně k nákupu ovoce, zeleniny, pečiva nebo sypaného zboží a k jejich skladování. Je z tkaniny o vysoké hustotě, takže v něm potraviny déle vydrží, třeba salát nebo houby se v něm nezapaří. Sáček se dá ale určitě použít i pro jiné účely, to už je na kreativitě jejich majitele.
Z čeho jsou Frusacky vyrobené?
Tkanina, ze které Frusack vyrábíme, je z polymléčné kyseliny (PLA). Ta se vyrábí nejčastěji z kukuřičného škrobu. Jedná se o mezinárodně certifikovaný kompostovatelný bioplast. Cedulka na sáčku je potom z bavlny a šňůra z viskózy (polymer celulózy).
Kolik sáčky stojí?
Prodejní cena za sadu o pěti kusech bude necelých pět set korun.
Není to na českého zákazníka moc?
Samotná výroba je zatím velmi drahá. Chtěli jsme, aby byl Frusack vyráběn v České republice. Tkáme tedy na Moravě, komponenty jsou také od českých dodavatelů, šijeme v chráněné dílně v Meziboří. Pouze na samotné vlákno máme dodavatele ze Švýcarska, kde jako jediní na světě dokáží vyrobit PLA vlákno o velmi malém průměru. Jde navíc o designový produkt. Vsadili jsme záměrně na barevnost, abychom vystoupili z šedi ekoproduktů a Frusack dokázal zaujmout i uživatele, kteří primárně ekologicky nesmýšlejí. Navíc, pokud se rozhodnete koupit hodnotný produkt, spíše si budete dávat pozor na to, abyste ho nevyhodili, neztratili a skutečně ho používali. Nad tím u mikrotenového sáčku přemýšlet nebudete.
Jak dlouho mi Frusack vydrží?
Frusack je sice kompostovatelný, začne se ale rozpadat až v momentě, kdy je vystaven ideálním podmínkám pro rozklad v průmyslové kompostárně. Jinak se tkanina chová stejně, jako kdyby byla vyrobena z normálního plastu. Sáček při běžném užívání vydrží až dva roky, než začne docházet k běžné únavě materiálu.
Kolik jste zatím Frusacků prodaly?
Frusack jsme uvedly na trh přes český crowdfundingový portál a prodaly jsme tisíc pět set sad. Již teď ale máme poptávky od obchodů a distributorů v České republice a hlavně v zahraničí. Nabídky přišly z několika zemí Evropy, ale také například z USA, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu. Musíme se teď zaměřit hlavně na rozjezd sériové výroby a její optimalizaci, abychom zvládaly všechny poptávky odbavit.
Poznámka: Crowfundingová kampaň Frusacku na hithit.cz před několika dny skončila – autorky chtěly získat sto padesát tisíc, získaly přes šest set tisíc korun. Kdo si tam Frusacky koupil, je ve výhodě, aktuálně totiž nejsou k mání. Letos na podzim však bude spuštěn prodejní web, kde si je budeme moci koupit. Přesné datum bude oznámeno na Facebooku Frusacku.
Hanka Němcová
Studentka medicíny, autorka nápadu na výrobu Frusacku. Spolu se svojí kamarádkou Terezou Dvořákovou našly jediného výrobce na světě, který byl schopný vyrobit tak tenké vlákno z PLA, jaké pro Frusack požadovaly. PLA je považovaná za tzv. raketovou vědu.
ČLÁNKY DO MAILU