Zarděnky se díky vysoké proočkovanosti vyskytují ojediněle. Nebezpečné jsou pro těhotné

Zarděnky (rubeola) jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění. U některých jedinců probíhá bezpříznakově, obvykle se ale projevuje výsevem narůžovělé vyrážky. Původcem onemocnění je virus zarděnek spadající do rodu Rubivirus. Jedná se o jediného známého zástupce tohoto rodu. Zarděnky se přenáší poměrně snadno kapénkami nebo přímým kontaktem s nemocným. Pacient je bohužel nakažlivý již týden před objevením prvních klinických příznaků, takže může virus nevědomky přenést na mnoho dalších lidí.

V minulosti se zarděnkám říkalo třetí dětská nemoc, protože spadají mezi infekční dětské choroby. Neznamená to, že se jimi nemohou nakazit i dospělí, jen je toto riziko podstatně nižší. Pozor by si měly dát hlavně těhotné ženy, protože zarděnky mohou vážně poškodit plod a způsobit mu trvalé následky. [1, 2, 3, 4, 5]

Přečtěte si také:

Zarděnky patří k typickým dětským nemocem, ale ohrožují hlavně těhotné ženy. Jak se projevují?

Jaké mají zarděnky příznaky?

Počátečních projevů nákazy si člověk většinou nevšimne. Inkubační doba trvá u zarděnek 2 až 3 týdny, což znamená, že se výraznější příznaky objeví až po uplynutí této doby. Jako první lze zaznamenat zduření lymfatických uzlin v oblasti krku a za ušima. Poté se objevuje narůžovělá vyrážka, která je považována za nejtypičtější symptom zarděnek. U lidí s tmavší barvou pleti může vyrážka vypadat spíše jako hyperpigmentace. Tečky o velikosti 1 až 5 milimetrů se objevují nejprve na obličeji. Později se mohou rozšířit na trup a končetiny, ale už nebývají tak výrazné. Vyrážka může v některých případech svědit, ale není to pravidlem. Většinou trvá jen 3 dny. K tomu se mohou přidat další symptomy:

• zvýšená teplota nebo horečka,
• kašel,
• rýma,
• zimnice,
• celková únava,
• zánět spojivek.

Zarděnky u dětí probíhají zpravidla mírněji. Zatímco některé nemají žádné příznaky, jiné mají pokožku posetou drobnými narůžovělými tečkami. Vyrážka se může někdy rozšířit i na sliznice a vytvořit Forscheimerovy skvrny. Po prodělání zarděnek získává dotyčný celoživotní odolnost vůči tomuto onemocnění, takže se nemůže znovu nakazit. Stejnou imunitu poskytuje očkování proti zarděnkám.

Průběh zarděnek u dospělých

Zarděnky u dospělých mohou mít o něco horší průběh. Častěji se u nich dostavují bolesti kloubů a bolesti hlavy. Také mohou nastat méně obvyklé komplikace, které jsou spojeny především s centrální nervovou soustavou, jako jsou encefalitida a meningitida. Pacient může trpět také trombocytopenickou purpurou, zánětem srdečního svalu nebo artritidou. [6, 7, 8, 9, 10]

Video: Vyrážkou se projevuje i pátá dětská nemoc

Zarděnky v těhotenství

Těhotenství je jedním z nejkritičtějších okamžiků, kdy se může člověk nakazit zarděnkami. Ty nepředstavují až tak velké riziko pro samotnou ženu, ale vážně ohrožují nenarozené dítě. Mohou způsobit tzv. kongenitální zarděnkový syndrom (Congenital Rubella Syndrome, zkráceně CRS), který plod poškozuje v mnoha ohledech. CRS hrozí u žen, které nebyly očkovány proti zarděnkám, a nejsou tudíž imunizovány. V důsledku vrozeného zarděnkového syndromu se mohou objevit:

• opoždění růstu,
• hluchota,
• šedý zákal,
• vrozené srdeční vady,
• anomálie zubů,
• postižení centrální nervové soustavy,
• trombocytopenie,
• hemolytická anémie,
• hepatosplenomegalie,
• onemocnění štítné žlázy,
• diabetes 1. typu.

Také může dojít ke spontánnímu potratu nebo se může dítě narodit mrtvé. Největší riziko vážného poškození plodu je v prvním trimestru těhotenství, kdy může být dotyčné doporučeno umělé přerušení. Bezpečná ale není ani expozice viru v pozdější fázi těhotenství. [11, 12, 13, 14]

Očkování proti zarděnkám

Protože jsou zarděnky vysoce infekční, neexistuje mnoho opatření bránících nákaze. Jako nejefektivnější se jeví očkování, které je na území České republiky povinné. Díky tomu je u nás výskyt zarděnek opravdu vzácný, protože naprostá většina obyvatel je imunizována. Ojediněle se může objevit pár případů ročně, což jsou většinou jedinci neočkovaní z náboženských důvodů či přistěhovalci z oblastí, kde se proti zarděnkám běžně neočkuje. Povinné očkování bylo ale na našem území zavedeno až od roku 1982, kdy se očkovaly jen dívky ve věku 11 až 12 let. Od roku 1986 bylo zavedeno celoplošné očkování všech dětí.

Padoucnice, souchotiny, galská či fantivá nemoc: Jak znáte staré názvy nemocí?

Některé z výrazů v našem kvízu jste už nejspíše slyšeli nebo někde četli, otázkou je, jestli si pod nimi představujete tu správnou diagnózu. Troufneme si tvrdit, že možná narazíte i na takový, který jste nikdy předtím neviděli.

Spustit kvíz

Proti zarděnkám se očkuje kombinovanou vakcínou, která obsahuje oslabené viry spalniček, příušnic a zarděnek. Znát ji můžete také pod označením MMR vakcína nebo trivakcína. Očkuje se ve dvou dávkách, přičemž první dávku je nutné podat od 13. do 18. měsíce života. Mladší děti ještě mohou mít v těle mateřské protilátky, které by snižovaly účinek očkování. Druhou dávku děti dostávají mezi 5. a 6. rokem života.

Přeočkování proti zarděnkám je možné provést i v dospělosti, a to zejména v situaci, kdy se vydáváte do zemí s nízkou proočkovaností. Během těhotenství se očkování nedoporučuje, ale pokud je neočkovaná žena ve fertilním věku a plánuje potomka, může se nechat bez problémů naočkovat měsíc před otěhotněním. [15, 16, 17, 18, 19]

Léčba zarděnek

Pokud už se někdo nakazí zarděnkami, musí tuto skutečnost nahlásit na příslušnou krajskou hygienickou stanici. Nemocný by měl být po dobu onemocnění izolován od ostatních, aby se zabránilo dalšímu šíření infekce. Především je důležité, aby nepřišel do styku s těhotnými ženami. K léčbě zarděnek neexistuje žádné specifické antivirotikum, léčí se pouze klinické příznaky. Pokud nemá pacient žádné komplikace, postačí dodržovat klid na lůžku, zvýšit příjem tekutin a mírnit příznaky pomocí nesteroidních antirevmatik a antipyretik. Dejte ale pozor na to, že dítěti nikdy nesmíte podat aspirin. Obsažená kyselina salicylová může způsobit závažnou komplikaci v podobě Reyova syndromu, který může skončit fatálně. [20, 21, 22, 23]