Přijdete si bez obav k zubaři, nemáte potíže, jen dbáte na prevenci. Jenže lékař vám sdělí, že máte „váček“, tedy zánět, který momentálně sice na oko nic nedělá, ale je třeba ho řešit hned. Zub otevřít, vyčistit kanálky, případně zub vytrhnout. Protože váček je tikající bomba.
Co bych na to řekla jako pacientka? „Ani náhodou! Bude mě to bolet, nechci přijít o zub, počkám, až problém nastane.“ Co na to zubař? „Přesně toto říkají všichni pacienti,“ přitakává Václav Manhart, lékař Dentální kliniky Jan Stuchlík (www.drstuchlik.cz). „Vysvětluji jim, že není důvod čekat. Problém se může ozvat v nejméně vhodný okamžik, když budou mít jiné zdravotní komplikace, navíc je to zátěž pro organismus. Jakýkoli jiný zánět by lidé řešili, o tomto pouze neví.“
Antibiotika jsou špatná volba
Váček je vlastně jen zavedený lidový výraz, nic takového medicína nezná, ale pro lepší komunikaci s pacienty používá. Jde o zánět, který vznikne kvůli bakteriím.
Bakterie v tkáni vyvolává reakci. Máme-li bakterii v kořenových kanálcích zubu, dostává se tudy do okolní tkáně, kde vznikne váček. Problém taky může být ne uvnitř, ale vedle zubu. Organismus se zánětu samozřejmě brání, a pokud tento stav trvá delší dobu, organismus to oslabuje. Proto se takto postižený chrup může projevit v momentě oslabení, například při chřipce.
„Je třeba odstranit původce problému. Příčinou je mrtvý zub, ve kterém zůstala infekce. Tělo nemá možnost bakteriální infekci v kořenových kanálcích zvládnout, bojuje jenom s bakteriemi, které jsou již kolem kořene zubu. Základem je zahubit bakterie v kořenových kanálcích,“ vysvětluje Václav Manhart. A tady je často kámen úrazu. Zejména starší generace lékařů nevěnuje váčkům dostatečnou pozornost, nasadí antibiotika a do ničeho dalšího se nepouští. „Postupy jsou mnohdy špatné a potíže se vrací. Dříve – a mnohdy i dnes – se to řešilo podáním antibiotik, která ale problém jenom oddálily.“ Antibiotika pomohou pouze zvládnout akutní stav, ale vždy by se mělo jednat o podání až po odstranění příčiny zánětu. A tady jsou dvě možnosti, jedna horší než druhá.
Vyčistit – nebo vytrhnout
Zub se zánětem je potřeba otevřít a pročistit. Důležité je vyčistit všechny kanálky, a do toho se dříve pouštěl málokdo. Dnes se používá mikroskop, bez něj to prý dobře udělat prakticky ani nejde (ale dělá se to).
Pokud se to nezdaří, měl by se zub vytrhnout, jinak příčina zůstává a problémy budou pokračovat. „Ano, pro pacienty to zní děsivě,“ připouští lékař. „Dříve přišli k zubaři a dostali antibiotika, kterými se ale jen zakryly akutní projevy. Infekce zůstala uvnitř zubu.“ Někomu se ozve znovu velmi brzy, jiný může s váčkem vesele běhat řadu let. Ale tělo se s ním mezitím pere. „Pro tělo to znamená zátěž. Riziko akutních stavů je zejména u nemocných lidí s oslabenou imunitou či po některých zákrocích.“ Lidé po operaci chlopní nebo diabetici by se měli mít obzvlášť na pozoru. Rovněž před některými operacemi je třeba udělat vyšetření na vyloučení ložisek infekce, které by mohly uvolňovat do těla bakterie. „V tom případě se přistupuje k extrakci zubů s nálezem (váčky), protože musíme vyloučit možné zdroje infekce a na možnou léčbu už není čas. Volí se tedy rychlé a stoprocentní řešení.“
Příčiny vzniku váčku
Máte-li v ústech „váček“, je nejčastěji spojen s mrtvým zubem. Což ani nemusíte vědět, může vydržet velmi dlouho. „Mrtvý zub s kvalitním endodontickým ošetřením je nejlepší implantát. Snažíme se ho v ústech zachovat co nejdéle,“ říká lékař, „ale v mrtvém zubu nesmí být přítomny bakterie, které vedou ke vzniku váčku. Dříve se používaly materiály, které bakterie spolehlivě zahubily. I když byly kanálky špatně ošetřeny, zuby vydržely dvacet let.“ Jenže – jak se ukázalo – tyto látky byly toxické. Tudíž dnes se kvůli vedlejším účinkům již nepoužívají, lékaři se proto snaží zlepšit techniku pročištění, aby v kanálcích nezůstávaly zbytkové bakterie.
Příčinou úmrtí zubu může být úraz nebo velký kaz, kdy se nepodařilo dokonale vyčistit všechny kanálky. Protože to je zapeklitá věc. Počet kanálků je totiž variabilní, jejich počet lékař předem nezná a nemusí ani všechny odhalit, obzvláště bez mikroskopu. „Počet je v různých procentech proměnlivý. Zatím nejvíce jsem našel šest kanálků, u kolegů jsem viděl i osm. Naším cílem je dostat se do všech,“ popisuje lékař. Kanálky mohou být i rozdvojené a jejich dokonalé ošetření může být nad síly dnešní techniky. Následně vznikají váčky, ty můžeme vidět i u již ošetřených kanálků, pokud zde infekce zůstala.
Další komplikací může být přeplněná kořenová výplň, čímž vzniká chronické dráždění – a váček je na světě. „Na každou příčinu je malinko jiný postup terapie, ale vždy se vstupuje do kořenového kanálku, nebo volíme extrakci,“ popisuje Václav Manhart.
Jen akutní zánět bolí
O váčku ani nemusíte vědět. Chronický zánět odhalí až zubař vyšetřením na rentgenu, který by měl podle druhu snímku dělat preventivně jednou za půl až čtyři roky, pokud není jiný důvod. „V případě vstupní prohlídky u nového pacienta děláme rentgeny vždy,“ doplňuje lékař. Na rentgenu se váček zobrazí jako tmavé místo.
O akutním zánětu vědět budete – na rentgenovém snímku se sice projevit nemusí, zato bude pěkně bolet. Při oslabení organismu pak dojde k aktivaci infekce a z chronického zánětu se lehce stane akutní.
Je nějaká prevence váčku? Mít zdravý zub. Tedy kvalitní péče, jak domácí, tak profesionální. Ale stoprocentně vzniku zánětu bohužel nezabráníte.
Ošetření je pak málokdy možné zvládnout během jedné návštěvy.
Smluvnímu lékaři za čištění kanálků nic neplatíte, výkon je pojišťovnou plně hrazený. I když podle Václava Manharta není zdaleka ideální: „Ten postup je z úhlu pohledu dnešní medicíny zastaralý, pacienta poškozuje. Při nekvalitním ošetření je riziko váčku relativně obrovské.“ Pokud se rozhodnete pro modernější postup a za čištění zaplatit, zaplatíte hodně, ale lékař je přesvědčen, že se to vyplatí: „Díky kvalitnímu ošetření kanálků zub vydrží dlouhá léta. Když přijdu o zub, náhrady jsou drahé, dražší než investovaná péče, a nikdy nejsou jako vlastní zub. Vhodnější by bylo, aby pojišťovny dávaly příspěvek v současné výši, ale aby si pacient mohl doplatit rozdíl, pokud by se rozhodl pro dražší variantu.“ To ale dnes není možné, u stomatologických výkonů neexistuje možnost spoluúčasti ze strany pacienta, ani se podle informací Evy Brožíkové z VZP v tomto směru žádná změna nechystá.