Lidé si často neuvědomují nebezpečí některých, na první pohled neproblémových, ba dokonce chvályhodně působících závislostí.
Co se dozvíte v článku
Skrytá rizika
Dejme tomu nadměrná závislost na rodičích může působit dojmem vzorného, dospělého dítka. Přitom je kontraindikací spokojeného manželství.
Karóši znamená japonsky „smrt z přepracování“. Je to úmrtí v důsledku mnoha hodin odpracovaných přesčas. Obvykle motivovaná workoholismem nastává v důsledku infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody. Neobjevuje se jen v zemi vycházejícího slunce.
Rizika zejména psychoaktivních návykových látek jsou všeobecně známá a často podceňovaná. Namátkou připíjet „na zdraví“ je sice sociálně zcela přijatelné, leč alkohol zdraví škodí. Závislost na něm je zdraví nejen nebezpečná, ale může přivodit smrt.
Kdy tedy již „míra přetekla“ a jedná se o závislost, ať už na čemkoliv?
Kdy už jde o závislost
Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) definuje syndrom závislosti následovně: „Skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více.“
Je to touha (po čertech silná, přemáhající odlišná předsevzetí) užívat například psychoaktivní látky, alkohol nebo tabák.
Text další normy, Diagnostického a statistického manuálu Americké psychiatrické asociace (DSM-IV), se zaměřuje na příznaky závislosti. Podle tohoto materiálu je závislost váš problém tehdy, pokud se u vás během jednoho roku objeví nejméně tři ze sedmi typických příznaků:
Typické příznaky závislosti
- Růst tolerance – „Snesu toho víc než dřív a víc než jiní.“
- Abstinenční příznaky po vysazení látky – „Bez vyprošťováku ani ránu, čím ses zkazil, tím se naprav.“
- Příjímání látky ve větším množství nebo delší dobu, než dotyčný plánoval – „Chytil slinu a…“
- Dlouhodobá snaha nebo jeden či více pokusů omezit a ovládat příjímání látky – „Mám to pod kontrolou, jenom se vloudila chybička.“
- Trávení velkého množství času užíváním a obstaráváním látky nebo zotavováním se z jejích účinků – „Bez alkoholu ani ránu.“
- Zanechání sociálních, pracovních a rekreačních aktivit v důsledku užívání látky, nebo jejich omezení.
- Pokračující užívání látky navzdory dlouhodobým nebo opakujícím se sociálním, psychologickým nebo tělesným problémům, o nichž člověk ví a které jsou působeny nebo zhoršovány užíváním látky – „Když mi chutná, je mi všechno putna.“
Komu touha v duši hárá…
Touhu lze vnímat i jako puzení užívat látku (anglický termín craving, bažení). Zmíněný craving označuje silnou touhu pociťovat účinky návykové látky.
Tělesné bažení nastává po odeznění tzv. rauše a má charakter abstinenčních příznaků.
Psychické bažení demonstruje pocit: „Něco mi chybí a já vím, co to je.“ Impulz ke vzniku může být různý – rozhovor, pobyt v druhdy známém prostředí, vzpomínka, setkání.
Tolerance se projevuje zejména tím, že k dosažení stejného účinku je třeba stále vyšších dávek. V pokročilých stadiích závislosti však dochází naopak k poklesu tolerance, podobně působí i somatické onemocnění.
Jak to vidí nejen psychiatr
MUDr. František Křivák v časopise Protialkoholický obzor již roku 1980 napsal:
„Trajektorie toxikomana probíhá od kuřáckých pokusů přes mejdanový zážitek s alkoholem a kávou, eventuálně s lékovými drogami (analgetika, kodein, psychomimetika a další). Zatímco cigarety, alkohol a káva jsou běžně dostupné za všeobecný ekvivalent zboží – peníze, další část lékových drog jde na vrub „legální“ preskripce. Průměrně zkušený abuzéř (člověk, který nadměrně, návykově užívá některé látky, např. drogy, léčiva, nikotin, alkohol; pozn. red.) či toxikoman má tři až pět doktorů, které si ‚vychoval‘ jako dodavatele drogy. Asociální typ zná burzu drog od prostředí kaváren, putyk, nádraží, ‚ulice‘ až po vyloženě antisociální galerii.“
Zdá se, že se od té doby mnoho nezměnilo.
Mám to pod kontrolou?
Úzus je „užívání drogy v přijatelném množství, v přijatelné době, na přijatelném místě ve shodě s oprávněnými zájmy jednotlivce i společnosti“. Odlišné je škodlivé užití, abúzus je zneužití psychoaktivní látky. Vede k poruše zdraví. Ta může být jak somatická, tak i psychická.
Kdo za to může?
„…a já sám, vždycky sám…“
Výše uvedené tak docela neplatí, i když na tom nebývá jen pravdy trochu. Závislí tvrdí, že za vše mohou kamarádi (koronavirus, nehodné ženy, politika, komunisti nebo kapitalisti, eventuálně židé a cyklisti, zkrátka cokoliv a kdokoliv). Aneb Každý alkoholik má svůj smutný příběh…
Není však jen jeden viník. Příčiny jsou multifaktoriální, jak společenské, tak individuální. Zneužívání návykové látky zpravidla odstartuje provokující podnět. Ženy jsou v této souvislosti zvýšeně citlivé na podněty emoční. Rozvod, problémy v rodině. U mužů jsou v popředí nesnáze pracovní, pocit nedostatečného uplatnění. Mladí sáhnou po návykových látkách v důsledky nápodoby, ve snaze a touze prožít něco nového, přinášejícího atraktivní prožitky, únik z nudy a smysl i nové dimenze života.
Aktuální čas koronavirové pandemie může přinejmenším posílit sklony k závislostem (jak v rozhovoru potvrzuje i přednosta psychiatrické kliniky). Všude je zavřeno, nikam nesmíte. Alkohol a cigarety jsou dostupné na každém rohu. Hrát formou sázek je možno neomezeně.
Závislost usnadňuje pobyt v prostředí, ve kterém jsou tyto látky snadno dostupné. Může vznikat jako reakce na určitou zátěž. Jednou z možných je genetická zátěž jedince. Může jít i o tzv. sociální dědičnost – nápodobu. Existuje tendence zrcadlit chování, jež vidí u svých blízkých. To mívá charakter jakési časované bomby. Nejčastěji jde o propletenec vlivů a souvislostí.
Dokážete to?
Nedávný průzkum iniciovaný ministerstvem zdravotnictví se reprezentativního vzorku dospělé populace tázal: „Jak byste se cítil ve společnosti, pokud odmítnete pozvání na skleničku?“
Odpovědí „zcela komfortně“ odpovídá 70 % tázaných, 13 % volí variantu „spíše komfortně“, 11 % „spíše nekomfortně“, „zcela nekomfortně“ 2 %, „nepřipadá to v úvahu“ 2 % a „nevím“ 2 %.
Nevím, nevím… řekl bych, že zkoumané osoby v dotazníku subjektivní míru nekomfortnosti spíše podceňují.
Legendární bojovník proti závislosti na alkoholu i cigaretách Jaroslav Skála napsal: „Drogou jsou ohroženi především jedinci nevyrovnaní, neuspokojení, neúspěšní a nešťastní, ale současně chtiví dosáhnout změn svých subjektivních pocitů bez vynaložení skutečného úsilí.“
ČLÁNKY DO MAILU