To téma se diskutuje po generace. Děti, mládež a jejich přirozený sklon k závislostem prakticky na čemkoli. Bylo celkem předvídatelné, že s nástupem počítačových her v průběhu druhé poloviny minulého století přijde nutně i odvrácená tvář digitální zábavy. Chytrá komunikační zařízení tomu ovšem v jednadvacátém století dala úplně jiný rozměr a ve hře jsou samozřejmě i peníze. Ideální podhoubí pro vznik velmi nebezpečných závislostí.
Je to svět, do kterého dospívající mládež a samozřejmě i děti vcházejí velmi ochotně. Svět online zábavy a her, kde čas běží úplně jinak. Kdo pouští své potomky na telefon či tablet, aby si na „chvilku“ zahráli, to zná velmi dobře. Pokaždé bylo času na hraní málo, i když šlo třeba i o několik hodin. Odborníci na závislosti to jednoznačně přirovnávají k účinkům drogy. Jako prevenci doporučují sport.
„Samozřejmě bychom chtěli vidět děti při sportu a ne při ‚fetování‘ nebo u internetu. Samozřejmě by nabídka možnosti sportování měla být co největší. To není jen o množství sportovišť, ale hlavně o množství a kvalitě těch, kteří je ke sportu a při něm vedou. Je to o sportovních vzorech. Je to také o módnosti sportů a atmosféře mezi mladými. Je to o penězích. Soupeř – drogy a další podobná lákadla – je silný, ale sport je jednou z možností, jak učinit člověka zodpovědnějším a odolnějším vůči bezpracným, krátkodobým ‚slastem‘. Ovšem měl by být odříznut od možnosti sázek,“ říká letitý odborník na závislosti a zakladatel centra Drop in Ivan Douda.
„Sázka“ na sport
Aktivní pohyb a sportování je považováno za jeden ze základních předpokladů fyzického i duševního rozvoje dítěte. Odborníci dlouhodobě upozorňují, že zájem o pohybové aktivity u dětí a dospívající mládeže postupně a trvale klesá. Tělesná výchova na základních školách i gymnáziích je dnes spíše trpěná jako nutné zlo.
Zájem dětí se tak obrací jiným směrem a když k tomu připočteme přirozenou touhu mladých prožít něco riskantního s nádechem „zakázaného ovoce“, je rostoucí zájem o potenciálně nebezpečnou zábavu sportovních sázek či extrémního trávení času u online her pochopitelný.
„Dětská či dospívající psychika je samozřejmě mnohem náchylnější k tomu se pro něco nadchnout, něčemu propadnout. Záleží také na pozitivních vzorech a celkové atmosféře ve společnosti. Když se podíváme kolem sebe, vidíme oslavu konzumu, snadného života celebrit a u úspěšných sportovců se mnohem více než o jejich dřině a vůli píše o tom, kolik si vydělali a v jakých jezdí autech. Zní to jako klišé, ale marná sláva, tohle mladou psychiku skutečně ovlivňuje, a že pak mládež hledá zábavu v potenciálně nebezpečných věcech, je toho nedílnou součástí,“ vysvětluje klinická psycholožka polikliniky Zelený pruh Renáta Hegedüšová.
TIP: Nezdravé sporty z hlediska závislostí jsou fotbal, zápas, box i tanec
Prvotní signály
Rodiče by měli zbystřit už v okamžiku, kdy se děti, a ve zvýšené míře to platí o chlapcích, mezi sebou baví nápadně více než o čemkoli jiném o hracích komunitách v online světě her. Podezřelý by měl být i zvýšený zájem o sportovní výsledky, ačkoli se jinak aktivně sportu nevěnují. To jsou podle odborníků prvotní signály, kdy by měla „zasáhnout“ rodina. Její role při směrování dítěte zejména v jeho volném čase je pořád zásadní a nezastupitelná.
„Žádný kantor, žádná policie, žádná represivní složka nedokáže mladým zabránit v přístupu k potenciálně nebezpečným věcem. Ať už to jsou drogy, nebo internetové závislosti, patologické hráčství, sázení a podobně. Jako odborníci umíme pomáhat, ale ideální je, když pomáhat nemusíme, a to už je na odpovědnosti v tomto případě hlavně rodičů. Je to především o jejich čase, který jsou ochotni do dětí investovat,“ říká Ivan Douda.
Propadnutí internetové zábavě či sportovním sázkám může mít ovšem kromě hrozby závislosti na svědomí i celou řadu dalších zdravotních komplikací. Špatné držení těla při vysedávání u počítače či s tabletem nebo telefonem v ruce může přinášet celou řadu potíží, které byly ještě donedávna „výsadou“ dospělých. Bolesti páteře, syndrom takzvaných kulatých zad, opakované bolesti hlavy.
„Celkově se dá určitě mluvit o fyzicky méně odolnějších generacích. Nelze to brát úplně generálně, je to problém hlavně mládeže ve větších městech, ale očividně to problém je. Medicínsky se to ovšem moc řešit nedá. Těžko budete do teenagera cpát prášky proti bolesti, aby se mu u počítače sedělo lépe. Je třeba ho dostat ven na fyzickou aktivitu a ukázat mu, že zábava může vypadat úplně jinak,“ dodává Ivan Douda.
Odborná spolupráce:
Mgr. Renáta Hegedüšová
Klinická psycholožka polikliniky Zelený pruh, Medicon, kde poskytuje individuální psychoterapii a krizovou intervenci pacientům s duševními problémy a lidem, kteří se nalézají v obtížné životní situaci.
PhDr. Ivan Douda
Odborník na závislosti, zakladatel a vedoucí psycholog centra Drop in – střediska prevence a léčby drogových závislostí.
ČLÁNKY DO MAILU