Možnost, že se ebola objeví také v České republice, není podle lékařky Hany Roháčové velká, ale ani nulová. Primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice na Bulovce zároveň ujistila, že přestože téměř denně evidují pacienta, který se vrátil z Afriky, podezření na velmi nebezpečnou krvácivou horečku nepadlo.
Nicméně hrozbu vysoce nakažlivých nemocí je potřeba do budoucna předvídat a Česko na ni musí být připravené. Znovu se tak otevřel záměr na vybudování speciálního infekčního oddělení v areálu nemocnice. Mnohem větší nebezpečí by pro Českou republiku podle hlavního hygienika Vladimíra Valenty znamenalo například vypuknutí pandemické chřipky či antraxu.
Z Afriky do Evropy?
Do pohotovosti uvedla celý svět epidemie eboly, která od začátku roku zabíjí v afrických státech Guineji, Nigérii, Libérii, Sierra Leone a nově také v Kongu. Vyžádala si už na 1500 obětí, a jde tak o nejhorší epidemii eboly od jejího prvního objevení v roce 1976. Evropa zatím eviduje dva případy nakažení, a to ve španělském Madridu a v Londýně.
Co je ebola
- Jde o jednu z nejnebezpečnějších chorob vůbec.
- Je vysoce nakažlivá.
- Neexistuje proti ní žádné očkování ani konkrétní léčba.
- U postiženého dochází k udržování životních funkcí, mírnění projevů a léčbě případných dalších infekcí.
- Rozpoznat ebolu není v úvodní fázi nemoci snadné, začíná zvracením a průjmem, pocity slabosti, bolestí hlavy a svalů, pak se přidává vnitřní i vnější krvácení. Dochází k těžkému poškození vnitřních orgánů.
- Úmrtnost může dosahovat podle kmene viru až devadesáti procent.
- Ebola se přenáší tělními tekutinami.
Na pražském letišti či nádraží se objevily letáky, které na možné nebezpečí výskytu eboly upozorňují. Pracovníci aerolinek byli informováni, jak se chovat v případě podezření nákazy.
Jenže inkubační doba viru krvácivé horečky je poměrně dlouhá, dosahuje dva až jedenadvacet dní, a tak může nemoc u nakaženého propuknout až po příjezdu z ciziny domů, zatímco se stihl pohybovat po letišti či cestovat městskou hromadnou dopravou. Nakazit se může kdokoliv, bez ohledu na momentální zdraví. Mezi první příznaky patří zcela obyčejná horečka, průjem a zvracení, jenže pak se přidává nebezpečné vnější i vnitřní krvácení.
K prvnímu kontaktu pro pacienty s podezřením na ebolu slouží právě oddělení Bulovky.
Ohroženou skupinou jsou zdravotníci
Virus eboly se přenáší tělním kontaktem, tělními tekutinami, to znamená krví, potem, spermatem i slzami. „Je potřeba se dostat do přímého kontaktu s nemocným, na větší vzdálenost vzduchem se nemoc nepřenáší,“ upřesnila Hana Roháčová.
To je právě problém v afrických zemích, kde bývá jednak nedostatečná zásoba ochranných pomůcek pro zdravotnický personál, zároveň tu s mrtvými praktikují různé rituály při pohřbívání, a tím dochází k dalšímu šíření eboly. Zdravotníci musí při kontaktu s nemocným používat rukavice, roušky, nejideálnější je použití skafandru, bez nich se často zbytečně nakazí.
Že by byla do Česka ebola přinesena zvířaty, je podle lékařky nepravděpodobné, ač nemoc napadá také opice a prasata.
Zboží i epidemie dnes cestují rychleji
Podle hlavního hygienika se v posledních letech dramaticky mění podmínky pro šíření vysoce nakažlivých nemocí, a nejde jen o ebolu, ale i horečku lassa, variolu neboli černé neštovice, SARS, antrax či plicní mor. „Vlivem globalizace tu dnes máme za chvíli zboží z jiného konce světa a stejně rychle k nám může dorazit nebezpečí v podobě epidemie,“ říká Vladimír Valenta.
Na vině není jen turismus a migrace obyvatel, ale brát v potaz se musí i riziko bioterorismu či havárie v laboratoři. „Také populace stárne, a to ji dělá vůči vysoce nakažlivým nemocem citlivější,“ dodává. Nyní na infekční onemocnění zemře na třicet milionů lidí ročně. Česká republika má pro tyto případy vypracovaný systém a každý kraj má svůj havarijní plán.
Současná epidemie eboly v Africe zároveň obnovila diskuze o potřebě speciálního oddělení. To by navazovalo na stávající kliniku v Nemocnici na Bulovce a zahrnovalo by dvanáct lůžek pro pacienty s vysoce nakažlivou chorobou. „V klidovém režimu by toto oddělení fungovalo v běžném režimu nemocnice a v případě potřeby by bylo okamžitě aktivováno,“ uvedla Andrea Vrbovská, ředitelka Bulovky. Ta nyní slouží jako první místo kontaktu, zároveň zde jsou dva bioboxy s osmi lůžky pro pacienty s vysoce nakažlivými nemocemi. Vznik specializovaného pracoviště v Praze je však v nejlepším případě otázkou dvou let.
Podobné zařízení pro léčbu infekčních chorob již funguje ve vojenském objektu v Těchoníně v Orlických horách. Jenže to není podle Andrey Vrbovské schopné reagovat okamžitě, aktivace pracoviště by trvala čtyřiadvacet až dvaasedmdesát hodin.
ČLÁNKY DO MAILU