Názor k článku Zdeněk Pohlreich: Chováme se jak ožralí milionáři od Spotřebitel - Nedávno, jak byly ty tropy, jela jsem do...

Nedávno, jak byly ty tropy, jela jsem do Phy 1hod autem na pokec s babama do restaurace, kam jezdíme cca 1x/měsíc - znají nás tam a pravidelně nám rezervují stůl pro 8-10 osob. Každá osoba si pravidelně objedná spousty chlastu + jídlo ze stálé nabídky (minutky s přílohou řádově cca 300,- Kč).

A jak bylo to horko, dosedla jsem na židli, otřela orosené čelo a poručila jsem si mátový čaj (45,- Kč) a velkou sklenici kohoutkové vody. Číšnice mi sdělila, že kohoutkovou vodu nepodávají, tak jsem si vyžádala prázdnou sklenici, že si načepuji sama. No a prázdné sklenice prý nesmí přinášet hostům ... Měla jsem na výběr - jít na WC a potupně pít v předklonu z kohoutku, anebo si zakoupit 2,5 dl (nebo jsou to pouhé 2dl?) ve skle balené Dobré vody za bratru 40,- Kč. K jídlu jsem si tedy objednala smažák za 115,- Kč a při placení (rovných 200,-) slečna číšnice drze čekala tringoš!!!!

Obvykle vypiju těch čajů 5, nějakou tu kolu a bifťoura k tomu, nikdy neplatím méně, než 600,- , zbylé holky platí i alkohol, jejich útrata je kolem 800/osoba. Bývá nás v průměru 8-9, takže slušný prachy. No ale sklenici vody zdarma by nepodali ani za nic ...