To jsme asi každý pochopili jinak. Já názor pana Pohlreicha chápu tak, že právo na založení restaurace má každý, právo do nich chodit také každý.
Ale! Ty restaurace by měly být čisté, mělo by se v nich vařit z čerstvých a kvalitních surovin, personál by měl vědět, co dělá apod. Cena s tím nijak nesouvisí, pro mě za mě, když mi tam dají čočku s párkem, tak se vůbec nebudu zlobit. Ale musí to být párek, ne sojovoškrobovou hadici.
To je ke kuchařům.
Při sledování Ano šéfe jsem si (až na vyjímky) říkal, jak je vůbec možné, že ty restaurace už dávno někdo nezavřel z hygienických důvodů. To je prostě neomluvitelné, hygiena tam měla naklusat a tu restauraci prostě do vyřešení všech problémů zavřít s tučnou pokutou!
Dále, rád chodím do restaurace, protože to jídlo si neumím uvařit sám. A očekávám, že personál mi bude schopen poradit. Od vhodné přílohy až po víno k tomu kterému jídlu. Tohle silně pokulhává.
To je k personálu.
Já jsem si své restaurace pro určitá jídla našel, drží si svoji kvalitu a jsem spokojen (a snad by mě nečekal nějaký nepříjemný šok, kdybych vlezl do kuchyně).