Podle izraelského neurobiologa Daniela Michaelsona dokáže dieta bohatá na rybí tuk a chudá na cholesterol snížit šanci, že dostanete Alzheimera, pokud jste k němu geneticky náchylní.
Spisovatel Terry Pratchett nedávno překvapil celý svět prohlášením, že hodlá spáchat sebevraždu. Proč by to člověk, který prodal na celém světě více než 65 miliónů výtisků svých knih, dělal?
Protože trpí Alzheimerovou nemocí. Když měl o svém plánu přednášku na britské televizní stanici BBC, musel většinu jejího textu přečíst Pratchettův přítel herec Tony Robinson. Čtení je jedna z činností, se kterou má nositel Řádu britského impéria problémy. Knihy psát nepřestal, ale musí je diktovat svému sekretáři nebo používat speciální software na rozpoznávání řeči.
Jak populace západního světa stárne, stává se Alzheimerova nemoc stále závažnějším problémem. V roce 2050 by jí podle současných odhadů měl trpět každý osmdesátý pátý člověk na světě. Ze začátku se projevuje neschopností vytvářet nové vzpomínky, časem přichází zmatenost, výkyvy nálady, agresivita, zhoršení řečových schopností a ztráta dlouhodobé paměti. Vyléčit se nedá. Její nástup je však možno oddálit. Je dědičná. Badatelé zatím objevili pět genů, které mají na její propuknutí vliv.
Jedním z nich je i gen, podle kterého buňky vyrábějí bílkovinu Apolipoprotein E (APOE). Ten má několik verzí. Většina je „hodných“, ale jedna „zlá“. Jmenuje se APOE3. Má ji zhruba patnáct procent lidí. Mezi postiženými Alzheimerem však celých osmdesát procent.
Co nesvědčí myším?
Daniel Michaelson se věnuje studiu APOE3 už dlouho. Vytvořil si speciální myši, kterým gen vložil do DNA, aby na nich mohl Alzheimerovu nemoc zkoumat.
Zjistil už, že myším se zlopověstným genem nesvědčí podnětné prostředí. Na rozdíl od hlodavců s jinou verzí APOE u nich běhací kola, trubky na schovávání, klouzačky a šplhací provázky v teráriu způsobovaly rychlejší nástup demence. Myším s APOE3 v podnětném prostředí plném hraček odumíraly nervové buňky. Zvířatům s jinou verzí genu naopak přibývala v mozku nová spojení.
Čtěte téma: Příprava na „Alzheimera“
Přeneseno na lidskou populaci by to mohlo znamenat, že stresující prostředí uspíší nástup Alzheimerovy nemoci. Otázka je, jestli by se nositelé genu měli zkoušet stresu vyhýbat. Je lepší snažit se žít na sto procent a nemyslet na budoucnost, nebo se pokusit nástup nemoci co nejvíc oddálit zpomalením životního tempa? Michelson nabízí alternativní řešení. Vyplývá přímo z biochemické podstaty proteinu, který gen APOE kóduje.
Není tuk jako tuk
Přesný mechanizmus, jímž gen APOE3 způsobuje demenci, dosud nikdo nezná. Bílkovina, kterou podle něj buňky vyrábějí, má spoustu funkcí. Mimo jiné se podílí i na komunikaci s buňkami imunitního systému. Důležitější se však zdá jeho role při odstraňování shluků molekul tzv. beta amyloidu, které se hromadí v mozcích pacientů s Alzheimerem. Varianta APOE3 je zřejmě při odstraňování shluků málo účinná. Apolipoprotein patří do skupiny bílkovin, které mají ve své struktuře navázány molekuly podobné tukům. Jeho chování proto ovlivňuje i forma, v jaké tuky přijímáme.
Katalog nemocí: Alzheimerova choroba (demence)
Rybí tuk je vědcům znám svým vlivem na množství pro chod lidského těla klíčových molekul.
Mnozí odborníci zabývající se výživou ho považují za zdravější náhradu živočišných tuků a cholesterolu. Daniel Michaelson společně se svými dalšími kolegy porovnal tři skupiny myší, nesoucích neúčinnou variantu genu APOE3. První skupinu krmili vědci běžnou stravou, druhou nezdravou dietou, plnou cholesterolu a třetí připravili jídelníček založený na tucích pocházejících z ryb.
Výsledky výzkumu se všemi podrobnostmi se teprve chystají zveřejnit. Hlavní zpráva ale zní: rybí tuk snižuje riziko nástupu Alzheimerovy choroby u myší s neefektivním genem APOE3. Mělo by to fungovat i u lidí.
Čtěte téma:Jak přežít stáří a vyhnout se demenci
Přichází věk personalizované medicíny. Před pěti lety přečetla soukromá firma excentrického miliardáře Craiga Ventera Celera Genomics lidskou DNA. Jiné soukromé firmy hledají spojení mezi geny a nemocemi. Brzo si každý bude moci dovolit analýzu vlastních genů. Na jejím základě je pak možné upravit životní styl tak, aby se člověk vyhnul nemocem, které mu hrozí.
Použité zdroje:
Tisková zpráva na webu American Friends of Tel Aviv University: Aftau.org
ČLÁNKY DO MAILU