Tisková konference „Srdeční záležitost“ upozornila na neradostné skóre: více než 17 miliónů úmrtí ročně na celém světě a téměř 54 tisíc v České republice mají na svědomí onemocnění srdečně cévního systému. „Přitom právě zdraví srdce a srdečně-cévního systému mají všichni do velké míry ve svých rukou,“ upozorňuje kardiolog MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.
Odborníci se totiž jednohlasně shodují na tom, že až 80 % předčasných úmrtí je možné předejít, pokud se podaří odstranit nebo alespoň zmírnit hlavní rizika těchto onemocnění, jimiž jsou např. vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, obezita, kouření a nedostatek pohybové aktivity.
Přispějte sami ke zdraví vašeho srdce
I když úmrtnost na srdečně cévní onemocnění trvale klesá a prevence těchto onemocnění tedy beze sporu přináší své ovoce, zvyšuje se na druhé straně počet lidí trpících chronickými srdečně-cévními onemocněními. Tato onemocnění tak představují stále nejčastější příčinu jak hospitalizace, tak nutnosti pravidelného lékařského dohledu nad pacienty.
„Za tímto poklesem úmrtnosti stojí pozitivní změna rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění, a to zejména hladiny cholesterolu v krvi, na níž se projevuje jak farmakologická léčba, tak výrazná pozitivní změna životního stylu a v jejím rámci pak podstatné změny v jídelníčku spočívající v nahrazování špatných tuků dobrými, přesunu k „bílému“ masu a většímu podílu ovoce a zeleniny,“ vysvětluje MUDr. Vrablík.
O nemoci: Srdeční infarkt (infarkt myokardu)
I přes tento jednoznačně pozitivní vývoj i nadále ale zůstává skladba hlavních rizikových faktorů, které vysvětlují devadesát procent všech koronárních případů, naprosto stejná: vysoký krevní tlak, diabetes, vysoká hladina cholesterolu v krvi, obezita, kouření, nestřídmá konzumace alkoholu, nedostatek pohybu a špatná skladba potravin. Jak navíc prokázala studie Interheart, která zkoumala 15 000 osob postižených infarktem ve více než 50 zemích světa, jsou tyto rizikové faktory na celém světě zcela stejné.
Změna životního stylu je důležitější než farmakologická léčba
„Cesta dál vede třemi navzájem propojenými cestami,“ domnívá se MUDr. Vrablík. „Kde a jak skončí, je opravdu jen a jen na každém z nás, na našem rozhodnutí a pevné vůli. Ani jedna z cest ale nevede přes pohovku a mísu plnou koblih.“
První z cest doporučuje lépe využívat léčebné možnosti (zvyšovat znalosti a dovednosti na straně lékařů a disciplínu v dodržování léčebného režimu na straně pacientů).
Druhá ukazuje na nutnost maximálně využívat vědu a výzkum, který neustále hledá (a nalézá) nové způsoby léčby a posouvá prevenci a léčbu srdečně-cévních onemocnění vpřed.
Třetí cestou je pak vzdělávání pacientů a jejich přesvědčování o nutnosti úpravy životního stylu. Tato změna je totiž důležitější než farmakologická léčba!
MUDr. Hnízdil: Buď se chcete léčit, anebo uzdravit. Je to vaše volba
Praktická doporučení pro úpravu životního stylu
Pestře z bohatého stolu
Strava by měla splňovat zásadu „pestře z bohatého stolu“ a obsahovat odpovídající množství všech základních živin – tedy sacharidů, bílkovin a tuků.
U tuků je důležité hlídat jak množství (měly by tvořit max. 35 % denního energetického příjmu), tak i kvalitu – převažovat by měly tuky dobré (rostlinného původu a rybí tuk) nad špatnými (živočišného původu), které obsahují nasycené mastné kyseliny podílející se na zvyšování rizika srdečně-cévních onemocnění. Postupující lékařský výzkum totiž ukazuje, že nižší obsah nasycených mastných kyselin je pro snížení hladiny cholesterolu v krvi mnohem důležitější než množství cholesterolu přijímaného potravou (i když i ten bychom měli udržovat na co nejnižší úrovni).
Důležité je rovněž omezit sůl a u sacharidů volit ty, které vás zasytí na delší dobu – najdete je zejména v celozrnném pečivu a obilovinách. Při vyhledávání kvalitních bílkovin je vhodné volit libové maso (včetně rybího), luštěniny a mléčné výrobky (přednostně méně tučné).
Čtěte dále: Slánku ze stolu dávat nemusíte
Zdravý jídelníček by měl rovněž obsahovat minimálně pět porcí ovoce a zeleniny denně, které zajistí jak přísun cenných minerálních látek a vitamínů, tak i potřebnou vlákninu.
Myslet je třeba i na správný pitný režim (minimálně 2 l tekutin denně, nejlépe neslazené nesycené vody a ovocné čaje). U alkoholu se z hlediska prevence KVO doporučuje mírná konzumace, což je 30 g alkoholu denně pro muže a 20 g pro ženy. V praxi toto množství odpovídá zhruba 2 dl vína, max. 0,5 l piva nebo jedné sklence destilátu denně.
Je v podstatě jedno, jaký pohyb si vybereme…
… hlavně když bude svižný a delší než půl hodiny denně (nebo alespoň hodina třikrát týdně). Forma závisí na naší oblibě – někdo rád běhá, jiný jezdí na kole, pro někoho bude postačující ostrá chůze a jiný zas s chutí vyzkouší, kolik dřepů zvládne během reklamy v televizi.
Přečtěte si: Chvála chůze
Pokud vůbec nejste zvyklí se hýbat, zkuste začít tím, že přestanete jezdit výtahem nebo po eskalátorech, případně začnete vystupovat o jednu zastávku dřív a dojdete domů nebo do práce pěšky.
Všechno se zvládne
Každý z nás musí dnes a denně čelit stresovým situacím. Je proto nutné naučit se nervové vypětí a stres zvládat. Pokud se již do stresové situace dostaneme, funguje jednoduchý trik – stačí se pořádně nadechnout a říci si, že se vše zvládne. A zvládne!
Neměli bychom zapomínat ani na úsměv, který stejně jako pozitivní přístup zlepší náladu i našemu okolí. Nezapomínejme také na dostatečný spánek a odpočinek a nezanedbávejme nezbytné radosti života, jako jsou posezení s přáteli, výlet s rodinou, posezení s dobrou knihou nebo klidná snídaně po ránu.
Čtěte dále: Vyspěte se dorůžova
Změna životního stylu opravdu funguje
Jednoznačným důkazem, jak účinná je změna životního stylu, jsou výsledky americké studie zveřejněné v roce 2006 (Chiuve 2006). V rámci této studie odborníci sledovali více než 40 000 mužů užívajících léky snižující riziko kardiovaskulární příhody a zjistili, že mužům, kteří dodržovali pravidla zdravého životního stylu, hrozilo o 78 procent nižší riziko infarktu myokardu než mužům, kteří zdravý životní styl nedodržovali.
Takový efekt je plně srovnatelný s možnostmi nejmodernější kombinované farmakoterapie, jen nemá vedlejší účinky a je spojen se zlepšením kvality života. Změna životního stylu přitom není nijak náročná.
Důležité je přistoupit k ní s vědomím, že má-li být účinná, musí být míněna jako trvalá a musí být činěna po malých krocích. Držet dietu 3 týdny a těšit se celou dobu na návrat k bůčku a sezení před televizí nemá smysl.
Zdroje: Tisková konference „Srdeční záležitost“
MUDr. Michal Vrablík, Ph.D: Přispějte sami ke zdraví vašeho srdce
ČLÁNKY DO MAILU