Odborníkům na výživu nedá tento neutěšený stav spát a neustále vymýšlí nejrůznější diety, udělují rady a ve skrytu duše doufají, že se pojídači knedlo-vepřa-zela přes noc promění v milovníky mrkve a ledového salátu. Česká nátura je ale vůči dobře míněným snahám lékařům imunní, a tak není divu, že vedeme celosvětový žebříček ve výskytu rakoviny tlustého střeva. O mnoho lépe na tom nejsme ani ve výskytu kardiovaskulárních onemocnění.
Blahobyt nás ničí
„Náš současný blahobyt ve skutečnosti ohrožuje naše zdraví. Máme nejen dostatek, ale dokonce nadbytek potravy, a navíc je až příliš snadno dostupná,“ vysvětluje MUDr. Martin Matoulek, Ph.D. z III. Interní kliniky 1. LF UK a VFN. Pohybové aktivity nutné při cestě za potravou jsou zhruba 20× až 50× nižší než u našich předků. Zjednodušeně řečeno, autem se dostaneme až dovnitř nákupního centra, tedy nemusíme ujít žádné „zbytečné“ kroky, ale také ani nespalujeme žádné kalorie.
Podle doktora Matoulka je další překážkou ve snažení po štíhlé linii také lidská přirozenost toužící po zásobách potravin. Podle něj nakupuje mnohem více, než ve skutečnosti potřebujeme sníst. Náš hlad má obrovské oči, a pak se přejídáme. Přitom lidský organismus je přizpůsoben na krátká období hladovění, proto si sám vytváří tukové zásoby. Naše tělo si tak i ve chvílích největších hostin myslí, že kdykoliv může přijít hladomor, a tak raději ukládá zásoby na horší časy. Za to mohou naše úsporné geny.
Česká kuchyně vítězí, bohužel
V cestě za štíhlou linii je největší překážkou velmi vřelý vztah k tradiční české kuchyni. Ta není ani zdravá ani lehká, ale zatraceně dobrá. A tak saháme raději po svíčkové než po salátu Nicoise. „Tradice a zvyky české kuchyně si s sebou neseme od mládí, proto není vůbec snadné změnit své zvyky. Lidskou přirozeností je nemít rád změny,“ dodává doktor Matoušek. Velkým problémem je také to, že když by se člověk rozhodl zhubnout, často se proti němu postaví jeho nejbližší, rodina a přátelé. Ti rozhodně nehodlají opouštět notně prorostlou vepřovou krkovici. Tuk, rozpouštědlo, funguje jako zvýrazňovač chuti, tedy v sádle plovoucí řízky jsou pro nás logicky lákavější než v páře dušené maso.
Dalším problémem je, že vymýšlení nových a zdravých jídel stojí nemálo času a energie. Ve skutečnosti je pečlivé probírání se potravinami, aby obsahovaly všechny potřebné živiny a látky, aniž by byly nezdravé, velmi náročné. Jen málokdo má chuť lámat si hlavu a vytvářet zdravý jídelníček. Navíc mnoho diet je připraveno podle hesla všechno nebo nic, tedy na nebohé jedince s nadváhou kladou nereálné požadavky. „Bohužel i sami lékaři dávají rady, aniž by znali skutečné stravovací zvyky svých pacientů. Těžko se pak zeštíhlující program setká s úspěchem,“ vysvětluje Matoušek.
Na nákup s plným břichem
Přitom pro nákup, který by neohrozil naše zdraví, není příliš složitý. Postačí dodržovat několik málo jednoduchých rad. „Základem je sepsat si seznam potravin, a toho se držet. Současně je dobré vzít si s sebou jen omezené množství peněz,“ říká Lucie Horníková, Dis.
Nutriční terapeut z III. Interní kliniky 1. LF UK a VFN. Podle ní je rovněž rozumné nepořizovat si obrovské zásoby potravin, zvláště ne tehdy, máme-li sklony k přeplňování nákupního vozíku. Proto je dobré nakupovat jen na jeden nebo dva dny. Současně pokud už máme chuť na něco vyloženě nezdravého, můžeme si to dopřát, ale jen v omezeném množství.
„Rozhodně není moc chytré kupovat velké množství potravin rychlé spotřeby. Vzhledem k tomu, že se rychle kazí, nutí nás to ke konzumaci,“ dodává Horníková. Častou výmluvou jedlíků je pak, že se obávali o možnost zkažení potravin, proto je raději snědli. Úsměvné je, že takto odůvodňují i zrychlenou konzumaci velkého balení sušenek, zmrzliny nebo čokolády, tedy potravin, které by se jen tak rychle nezkazily.
Naprostým základem ale podle nutriční terapeutky je jít na nákup spokojený a najedený. Jakmile bychom vyrazili na „lov“ potravin hladoví, snadno bychom koupili i to, co vůbec nepotřebujeme a hlavně v mnohem větším množství. Proto bych se měli vyhnout nákupům potravin na lačno.
ČLÁNKY DO MAILU