Kam až zajde zdražování chleba?

Obavy z rostoucí ceny chleba

Již na začátku válečného konfliktu se přitom mohli spotřebitelé v ČR setkat s tezí, že cena chleba se může vyšplhat až na 200 korun, mnohé další předpovědi avizovaly a avizují cenu chleba kolem hranice 100 korun, další předpovídají pokračující růst cen chleba ze současných zhruba 40 korun na 60, 70 nebo 80 korun za bochník.

Právě slovo bochník nicméně často v cenových prognózách chybí, a pokud ne, prakticky žádná z předpovědí nespecifikuje, jaký to chléb má vlastně na mysli.

Chléb patří šíří spektra mezi nejvíce variabilní základní potraviny na našem trhu. I proto je třeba zdůraznit, že v tomto smyslu více než v jiných případech platí, že není chléb jako chléb, což ale také platí pro jeho spotřebitelskou cenu.

Statistiky mluví jen o ceně za kilo chleba

Základním produktem je přitom konzumní kmínový žitno-pšeničný chléb, jehož cenový vývoj se také sleduje statisticky. Problém je, že Český statistický úřad sleduje kilogramovou cenu takového chleba, v obchodě se ale tento chléb prodává v jiné hmotnosti, a to buď menší, kolem 800 gramů (tzv. „malý chléb“), nebo naopak vyšší, než je jeden kilogram, většinou vážící 1200 gramů.

To v praxi znamená, že už mezi malým a velkým chlebem je v gramáži poloviční rozdíl (což se musí projevit i na ceně), a navíc nejde o statistiky sledovaný kilogram chleba.

Pokud tedy mají mít informace o vývoji cen chleba vypovídající hodnotu, měly by se buď týkat cen kilogramu konzumního chleba, nebo by mělo být specifikováno, jaký chléb má příslušná cenová předpověď na mysli.

Nabídka chlebů v ČR je pestrá a ceny se velmi liší

V naší zemi se totiž kromě chleba z průmyslových pekáren prodává značné množství druhů chleba z rukodělných pekáren, chlebů vyráběných a pečených různými technologiemi či chlebů z celozrnné mouky nebo s posypovým materiálem. Součástí nabídky jsou již delší dobu také chleby slunečnicové, s přidanou vlákninou nebo bezlepkové chleby a chleby kombinující různé poměry mouk odlišných cen.

Mezi jednotlivými druhy jsou přitom značné cenové rozdíly, což je situace, která nastala již před válkou na Ukrajině – už tehdy bylo možné koupit v ČR některé druhy chleba za cenu pod (a dokonce i nad) 100 korun za bochník. Tyto speciální chleby tedy mohou skutečně podražit na ceny ještě vyšší, než je magická stokorunová hranice, není to ale (a ani nebude) reprezentativní cena v naší zemi.

Za zdražením chleba v ČR není nedostatek obilí

Pokud budeme mluvit o ceně kilogramu základního konzumního chleba, pak jeho cena by mohla vzrůst možná na 50, případně na 60 korun. To je ale s pravděpodobností hraničící s jistotou maximální cena, kterou za takový chléb spotřebitelé v ČR zaplatí.

Důvodem bude dražší obilí a mouka z letošní sklizně, neboť pěstitelům vzrostly v průběhu hospodářské sezóny výrazně některé náklady. Důvodem naopak nebude nedostatek obilí.

Ne zas tak často se zmiňuje, že ozimou pšenicí bylo v ČR loni (pro sklizeň v letošním roce) oseto meziročně více než 11 procent ploch, a i přes občasné zprávy o rizicích sucha jsou na většině území ČR porosty obilovin včetně pšenice ve velmi dobrém stavu. Vyhráno samozřejmě ještě není, konečnou bilanci je nutné nechat až na dobu, kdy bude obilí „pod střechou“, ale na výrobu chleba a pečiva bude u nás po letošní sklizni obilí dost.

Globální prognóza

Také ve světě se čeká poměrně dobrá úroda obilí, konkrétně pšenice. Propad produkce z Ukrajiny bude částečně nahrazen dalšími státy, například Kanadou. Rusko bude samozřejmě pšenici vyvážet dále, jen ne do EU.

Aktuální globální prognóza počítá jen se zhruba pětiprocentním propadem produkce pšenice, což se také odráží na cenách v rámci takzvaných termínovaných obchodů, v nichž ceny pšenice na období od letošního července a další měsíce mírně klesají.

To vše bude mít vliv na ceny obilí, mouky a pekárenské produkce v ČR, takže katastrofické zdražování těchto výrobků u nás nehrozí. Že budou ale ceny ještě o něco vyšší než v současnosti, je ovšem také fakt.