Rozsáhlý test Hospodářských novin potvrdil, co se stejně dávno šušká: v zemích bývalé východní Evropy je řada potravin nacpaná lacinými náhražkami, zatímco v obdobných výrobcích našich západních sousedů je nenajdete. „Ceny jsou přitom v obou polovinách střední Evropy stejné, někdy je dokonce kvalitnější „západní“ zboží lacinější,“ uvádí Petra Pospěchová z HN.
Jedná se přitom nejenom o stejné produkty, ale také stejné obchodníky, řetězce hypermarketů, které působí u nás, ale také v Rakousku či Německu. „Všimli jste si, že tam nemají „akce“ na nekvalitní potraviny?“ upozorňuje Ivan Mach, prezident Aliance výživových poradců ČR, v rozhovoru pro náš server (Řetězce ovlivňují, co lidé jedí. Měl by to dělat i stát). „Obaly jsou mnohem sofistikovanější (s perfektními tabulkami nutričního složení, výživovými doporučeními a dokonce přidělenými známkami kvality) a nejednou jsou tyto potraviny levnější než u nás.“
Přečtěte si: Test: Které instantní kafe je nejhorší?
Zajímá vás jenom kolik, nebo i za co platíte?
Kde najdete náhražky?
Skutečnost, kterou se řetězce ohánějí, totiž že veškeré výrobky odpovídají legislativním požadavkům, spíše než o kvalitě u nás prodávaných potravin vypovídají o tom, co si český (respektive východoevropský) zákazník nechá líbit. Test HN ukázal, že pokud Češi, Slováci a Poláci nakupují nejlevnější potraviny, zkonzumují v nich mnohem větší podíl náhražek než Němci nebo Rakušané ve stejné kategorii výrobků:
- Párky a paštiky – základem českých, slovenských a polských výrobků byly kůže, vnitřnosti a odřezky; v rakouských a německých výrobcích nebyly vůbec. „Východní“ produkty obsahují také velké množství ztužovadel, škrobu a mouky.
- Marmelády – např. v ČR prodávaném „jahodovém džemu“ nahrazují jahody z velké míry levnější jablka, německý výrobek má obsah jahod výrazně vyšší
- Šlehačka ve spreji – smetana byla v testu pouze u „západních“ šlehaček, u českého výrobku obsahovala rostlinné tuky a opět zahušťovadla, stabilizátory a spol.
- Kečupy – německý kečup obsahuje 70 % rajčat, „východní“ kečupy jsou vyrobeny z protlaku nebo koncentrátu a doplněny pořádnou porcí zahušťovadel, aromat, kyselicích přípravků a sladidel.
Mizernou úroveň kečupů prodávaných v Česku potvrzuje také nedávný test časopisu dTest (Test kečupů: plesnivá rajčata a nechutné náhražky). Rajčat bylo pomálu, zákazník si kupuje nejčastěji náhražky v podobě levnější jablečné dřeně, karotky nebo cibule, běžný je i přídavek cukerných sirupů ze škrobu či modifikovaných škrobů.
Lidé, čtěte
Co s tím? Pokud nechcete kupovat zajíce v pytli nebo jablka v „jahodové“ marmeládě, věnujte pozornost obalům. Výrobci se snaží složení výrobků maskovat zavádějícími názvy. Například minimální podíl rajčatové suroviny v kečupu se někteří snaží alibisticky obcházet úpravou názvu na „kečupová omáčka“, marmelády nahradí „ovocné směsi“, „jahůdky“ apod. Varováním mohou být všelijaká „máslíčka“, máslové krémy a pomazánky“, čaje a sirupy „s příchutí ovoce“, rádoby čokoládové „pochoutky“ nebo třeba „mléčné dezerty“.
Vyzkoušeli jsme: Jak odhalit falešnou čokoládu?
Vzhledem k lednovému nárůstu DPH a snaze řetězců o zachování cen lze bohužel očekávat nárůst podobných šidítek. „Řetězce chtějí plošné desetiprocentní slevy na veškerý sortiment,“ potvrdila pro HN mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová, že tlak na výrobce ze strany obchodníků je obrovský. „Řetězce jen řeknou, vyrobte to co nejlevněji, a nasadí si cenu, za kterou kvalitu nikdy nevyrobíte.“
Takže čtěte bedlivě, co kupujete. Informace o složení produktu jsou oproti lákavým obrázkům a reklamním nápisům sice obvykle psané mrňavým písmem, ale na obalu jsou uváděny povinně.
První vlaštovkou, kdy hypermarkety chtě nechtě zareagovaly na tlak spotřebitelů, je návrat českého česneku do několikaletého hájemství jeho méně kvalitního, ale levnějšího bratra převážně z Číny. Levný dovoz před lety českou produkci česneku vytlačil z trhu – aby následně zdražil. Nyní se díky velké poptávce český česnek opět vrací na pulty obchodních řetězců.
ČLÁNKY DO MAILU