Ačkoli to pro nás není ani náhodou dobrá zpráva, je stále více velmi pravděpodobné, ba prakticky jisté, že si v roce 2014 oproti současnému stavu za nákup potravin připlatíme. Naplnění „inflačního cíle“ České národní banky (ČNB), která za tímto účelem koncem minulého roku uměle snížila kurz české měny, by se přitom minimálně v oblasti spotřebitelských cen potravin naplnilo i bez tohoto kroku ČNB.
K tématu: Krok centrální banky znamená zdražení potravin
Zvýšení cen většiny potravin prodávaných na tuzemském trhu o 5 až 8 procent ostatně již avizovala tento týden Potravinářská komora ČR (PK). I když jde v tomto případě o nevládní profesní organizaci, v jejímž zájmu jsou vyšší tržby producentů potravin za své výrobky, a z tohoto pohledu nemusí být názor PK zcela relevantní, lze s uvedenou prognózou souhlasit. Avizovaný růst cen potravin z pohledu potravinářů je přitom pouhým mechanickým přepočtem rozdílů reálného a umělého kurzu české měny, což nutně neznamená „otrockou“ aplikaci do cen potravin. Dosavadní schopnost jednotlivých článků výroby potravin absorbovat do svých ekonomik „umělé zdražování“ je ale v zásadě vyčerpána. I když – rezervy se vždycky najdou. Podle všeho však nebudou stačit.
Zdražování nahrává růst poptávky
Krok ČNB není totiž jediným, který působí a bude působit na růst cen potravin v naší zemi. Stále přítomným celosvětovým faktorem, který musí mít nutně odraz i v podmínkách EU, a tedy i ČR, je růst světové populace a z toho vyplývající globální růst poptávky po základních zemědělských komoditách. Tato poptávka roste rychleji, než produkce zemědělských surovin. Podle prognózy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) se v letošním roce zvýší jen v případě méně vyspělých zemí světa dovoz obilovin do těchto zemí o 4 procenta, další země, jako je třeba Egypt, by měly oproti loňskému roku poptávat významně více obilovin (10 procent), Tunisko dokonce o 30 až 40 procent více těchto základních zemědělských surovin. Vyšší potřeba dovozů se ostatně očekává téměř na celém africkém kontinentu.
Naopak výpadek produkce je zcela jistě třeba očekávat v oblastech, kde je hospodářství i tamní zemědělství paralyzováno válečnými konflikty. To vše logicky povede k nárůstu cen zemědělských komodit, který se v nějaké (samozřejmě ne v absolutní) výši promítne i do cen potravin.
Ceny ovlivní i průběh zimy
Také klimatický úvod letošního roku neskýtá žádný zvláštní důvod k optimismu. Dosavadní průběh zimy na severoamerickém kontinentu včetně sněhových bouří na středozápadě USA, který je jednou z významných zemědělských oblastí ve Spojených státech, bude mít nepochybně dohru v předpokládaném objemu a kvalitě tamní zemědělské produkce.
Opačná situace je u nás – nebývale a dlouho trvající vysoké teploty každým dnem zvyšují riziko poškození porostů ozimé řepky, ječmene, pšenice a ovocných stromů zejména v případě, že avizovaný budoucí pokles teplot nebude doprovázen sněhovou pokrývkou.
I když má příroda vyšší odolnost vůči extrémním projevům počasí, než si většina populace představuje, nejsou ani schopnosti matky přírody nekonečné. Vyšší populace škůdců zemědělských plodin, především hlodavců a hmyzožravců, je již v současné době realitou. Ještě větším rizikem jsou ale příznivé podmínky (teplo a vlhko) k rozvoji různých druhů plísní, které mohou nekryté porosty hospodářských plodin fatálně poškodit. Částečnou obranou je sice chemie, ale i ta má své limity, a navíc představuje zvýšení nákladů na rostlinnou, a následně pak i na živočišnou výrobu, tedy v praxi na všechny rozhodující suroviny k výrobě potravin.
Impulsy ke zdražování se kumulují
Spíše marginálním, ale přece jen také vyšším nákladem jsou i nové povinnosti pro potravinářské výrobce vyplývající z aplikace evropské legislativy především v případě označování potravin a nutnosti měnit prakticky veškeré spektrum potravinářských obalů.
K tématu: Časované bomby v potravinářské novele
Každý jednotlivý důvod sám o sobě by přitom zřejmě nějaký zásadní význam na zdražování potravin neměl. Vzhledem k tomu ale, že rok 2014 představuje období kumulace několika impulsů k růstu cen potravin najednou, je téměř nemožné očekávat, že by ke zdražování nedošlo. Právě díky několika spolupůsobícím faktorům by přitom k nárůstu cen potravin došlo i bez zásahu ČNB – „přidání inflačního plynu“, tak bylo podle všeho zbytečné a předčasné.
Jak to skutečně dopadne, se dozvíme poměrně záhy. Poté, co mírně vzroste po částečné lednové stagnaci spotřebitelská poptávka po potravinách, a poté, co budou zpracovány zásoby surovin a dalších komponentů nutných k výrobě potravin nakoupené ještě za „staré ceny“, minimálně k „testovacímu“ zdražení potravin v ČR dojde. Taková situace by mohla nastat již na přelomu února a března, maximálně ale na konci prvního letošního čtvrtletí.
Podnikatel.cz: Maloobchodníci zdraží potraviny a budou možná i propouštět
ČLÁNKY DO MAILU