Optimismus českých spotřebitelů, tedy plátců vodného a zejména stočného, který jistě vytryskne poté, co ministerstvo životního prostředí oznámilo dočasný ústup od zvýšení poplatků za odběr podzemních vod, není na místě. I v příštím roce bude totiž voda dražší, a to přesto, že se nárůst poplatků za podzemní vody odkládá. Ve hře jsou totiž mnohem zásadnější opatření, která zásluhou státu zvýší občanům ceny vody, především pak ceny placené za čištění vod, což je stočné.
Postupný nárůst poplatků bychom ani nepoznali
Kumulace nových požadavků na čistotu a objemy vypouštěných odpadních vod budou mít přitom na cenu vody vyšší vliv než mediálně známé poplatky. Postupný nárůst poplatků bychom v cenách stočného skoro nepoznali, dokonce by se dalo říci, že by je mohly vodohospodářské společnosti alespoň částečně dotovat, například v rámci efektivnější ekonomiky výroby pitné vody. Navíc je ochrana podzemních zdrojů vody skutečně žádoucí a postupný nárůst poplatků vlastně jen vyrovnává ceny povrchové vody, kterou musí k výrobě pitné vody vodohospodáři nakupovat a které se dnes pohybují mezi 4,50 koruny až 6,50 koruny za kubík a – podléhají inflaci. Ceny podzemní vody naopak inflaci nepodléhají a jsou již léta pevně ukotveny na hodnotě dvě koruny za tisíc litrů.
Není asi potřebné konkrétně rozebírat argumentaci k již přijatým nebo připravovaným vyhláškám ministerstva životního prostředí a k plánované novelizaci nařízení vlády s přímým vlivem na ceny vody. Důležité je, že tato legislativa, která jde nad rámec povinností, které ČR ukládá legislativa EU, se týká zpoplatnění objemu vypouštěných vod, obsahu látek v těchto vodách a požadavků na technologie k čištění vod, což se promítne do cen stočného ve všech regionech ČR. Odhadem o pět, ale třeba i o patnáct a více procent oproti současnému stavu (podle situace v konkrétním regionu), a to již v příštím roce. Zmiňované poplatky by se naopak promítly jen do cen vodného, a to jen na polovině území ČR (tam, kde je zdrojem pitné vody podzemní voda), maximálně v jednotkách procent.
Co lze tedy v příštím roce ve vývoji cen vody čekat?
Ministerstvo životního prostředí vyčíslilo (byť jeho výpočty byly zase jinými subjekty, zdaleka ne jen z řad vodohospodářů, zpochybněny) dopad zvýšení poplatků do cen vodného mezi sto až dvě stě korunami na osobu a rok. Asi by to bylo víc, ale to v příštím roce nehrozí. Legislativa týkající se nových požadavků na technologie a čištění se naopak promítne do cen stočného podle některých katastrofických scénářů zvýšením cen až o zhruba tisíc korun na osobu a rok. Z dosud dostupných údajů nicméně vyplývá, že v příštím roce by mohla voda podražit o pět až sedm procent plošně, což je oproti katastrofickým scénářům přece jen výrazně optimističtější pohled.
O kolik se mohou zvednout ceny?
Pakliže přitom činí v ČR vodné a stočné na osobu a rok v průměru kolem tisíc pět set korun, podražila by voda při současné spotřebě za předpokladu oněch sedm procent ročně o něco více než sto korun na člověka, v případě čtyřčlenné rodiny by tak šlo zhruba o pětistovku ročně. Ani to není málo, vše ale záleží na tom, jaké další zákony, vyhlášky a nařízení vlády současná politická garnitura ještě schválí. Pokud by se naplnily všechny deklarované záměry, mohla by také modelová čtyřčlenná rodina zaplatit tisíce korun za vodu ročně navíc. I bez navýšení poplatků. Ty přitom buď odmítají, nebo je nepovažují za rozhodující ani vodohospodáři. Například podle obchodního ředitele pro rozvoj VODA VEOLIA ČR Ondřeje Beneše je společnost VEOLIA „zcela neutrální vůči návrhu s tím, že nastavení environmentálních poplatků i určení přijatelnosti jejich sociálních dopadů je v kompetenci státu“.
Tak či tak jsou samotné poplatky spíše bouří ve sklenici vody (skoro doslova), protože klíčem k budoucímu vývoji cen vody jsou jiná, státem vynucovaná opatření. Sociální demokraté ani odboráři tedy spotřebitele před růstem cen vody neochránili – a ti by se proto na zdražení měli tak či tak připravit.
ČLÁNKY DO MAILU