Většina přírodních koupališť a oblíbených vodních ploch je pod drobnohledem hygieniků, kteří provádějí pravidelná měření. Při svých výletech ovšem můžete dostat chuť smočit se i v méně známých vodách. Jak takovéto letní potěšení ve zdraví přežít, radí Eliška Maršálková z Botanického ústavu AV ČR.
Proč nám sinice škodí
Sinice jsou bakterie, které se „proslavily“ coby náš nepřítel při koupání. Podezření v nás budí jakákoli nazelenalá vodní hladina. To je ale trochu nepřesné. Zelená voda nemusí znamenat přítomnost sinic a – jak jsme již na serveru Vitalia.cz upozorňovali – sinice ve vodě vadí jen při přemnožení. To je však podle odbornice na výskyt sinic jev v poslední době častý.
„V posledních letech dochází k neúměrnému přemnožení sinic (cyanobakterie), které jsou nebezpečné jak pro lidské zdraví, tak pro vodní rostliny a živočichy,“ říká Eliška Maršálková a popisuje, proč jsou pro nás tyto bakterie škodlivé:
„Sinice obsahují toxiny, které se mohou projevit v lepším případě alergií, v horším záněty očí a spojivek, žaludečními obtížemi, bolestí hlavy, malátností, oslabením imunity až poruchou funkce jater a možným vznikem rakoviny při dlouhodobějším kontaktu. Vyšší riziko je samozřejmě u malých dětí, které jsou citlivější a mají nižší tělesnou hmotnost. Při styku se sinicemi se neotírejte, ale snažte se co nejdříve osprchovat čistou vodou,“ radí odbornice.
Zelená voda nerovná se sinice
Ne vždy je rovnítko mezi zelenou vodou a výskytem sinic. „Odlišit řasy od toxických sinic pomůže jednoduchý, tzv. Maršálkův, test. Naplňte průhlednou láhev, například PETku, až po hrdlo a nechte dvacet minut odstát. Pokud se vytvořil u hladiny zelený proužek nebo povlak, který vypadá jako zelená krupice nebo sekané jehličí, ale zbytek vody zůstal čirý, jsou ve vodě sinice. Zůstala-li voda zelená, obsahuje řasy,“ popisuje Eliška Maršálková.
Pomůže také rozhlédnout se po celé vodní ploše, zda není někde viditelný zelený povlak takzvaného vodního květu sinic. Ten při podrobnějším pohledu tvoří opět zelené částečky připomínající zelenou krupici nebo sekané jehličí a může se díky větru libovolně přemísťovat.
Pokud nemáte průhlednou láhev a nejste si jistí, opatrně vejděte do vody po kolena tak, abyste nezvířili usazeniny na dně. Pokud si přes zelenou vodu neuvidíte na palce u nohou, raději do vody nechoďte. Kromě přítomnosti sinic je pravděpodobné, že koncentrace řas je tak velká, že by mohla způsobit alergie.
Sledujte také, zda nejsou na březích výstražné tabule, nebo se informujte na okresních a městských hygienických stanicích, doporučuje závěrem odbornice z Akademie věd.
Odborná spolupráce:
Ing. Eliška Maršálková, Ph.D.
Vědecká pracovnice Botanického ústavu Akademie věd ČR. V oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie se specializuje mj. na výskyt sinic, na čistotu vody, dopadů na znečištění vodních toků a na hledání nových způsobů čištění znečištěné vody.