Výsledky výzkumu, v jehož rámci bylo v Číně sledováno přes sto tisíc lidí minimálně sedm let, publikoval European Journal of Preventive Cardiology (vydává Evropská kardiologická společnost), shrnutí je k dispozici na MedicalxPress.com.
Do studie byli zařazeni lidé, kteří do té doby neprodělali infarkt, mrtvici ani rakovinu. V rámci vyhodnocení dat byli rozděleni na dvě základní skupiny – pravidelní pijáci, tedy ti, kdo pijí čaj alespoň třikrát týdně, a zbytek. Po sedmi letech se ukázalo, že mezi konzumenty čaje je cca o dvacet procent menší výskyt cévních srdečních/mozkových příhod a nižší je i úmrtnost na tyto choroby. O patnáct procent byla navíc nižší i úmrtnost na jiné nemoci. Po dalších pěti letech sledování (již jen části skupiny) byl rozdíl mezi pijáky a nepijáky čaje ještě výraznější.
Dá se to celé říct i jinak. Z dat prý plyne, že padesátiletý člověk, který pije denně čaj, může čekat, že ho srdeční či mozková příhoda potká o 1,41 roku později a bude v průměru žít o 1,26 roku déle.
Černý vs. zelený
Tak jako u skoro všech výzkumů tohoto typu je to celé samozřejmě trochu složitější. První věc, příznivé účinky se mají týkat pouze pravidelného pití zeleného čaje. Je možné, že pro černý čaj nejsou výsledky dostatečně přesné, protože mezi pravidelnými pijáky čaje jich bylo méně, pouze osm procent z nich preferovalo čaj černý (jsme ve východní Asii).
V čem je hlavní rozdíl mezi oběma druhy čaje? Zelený čaj obsahuje více polyfenolů, které fungují jako antioxidanty. Ochranný účinek pití čaje ve vztahu ke kardiovaskulárním chorobám se přičítá především těmto látkám, při fermentaci se část z nich zničí. Jako jedno z možných vysvětlení se uvádí i to, že černý čaj se častěji konzumuje s mlékem, které vstřebávání polyfenolů snižuje (ale to by asi hrálo roli spíše tam, kde se mléko do čaje bere jako standard, což asi není Čína ani ČR). Půjde spíše tedy o to, že polyfenoly fungují kardioprotektivně až od určité dávky a v těle se navíc rychle odbourávají, proto je třeba i zelený čaj konzumovat alespoň třikrát týdně.
Čím déle pijete zelený čaj, tím déle budete žít. Podle čínské studie je pití zeleného čaje mnohem přínosnější pro muže než pro ženy.
Problém polyfenolů spočívá v tom, že právě tyto látky dodávají zelenému čaji onu svíravost. Naopak různě ochucené, byť typem zelené čaje prodávané v supermarketech v plastu obvykle obsahují polyfenolů méně – čemuž odpovídá jejich mnohem méně výrazná, neutrálnější chuť. Holt ne vždycky může mít člověk všechno. Viz také v článku K čemu je nám dobré pití čaje?
Svíravá chuť provází polyfenoly i v dalších potravinách (černý rybíz, vinné slupky a slupky dalšího ovoce, víno…). Hodně těchto látek ovšem najdeme i v pivu, a právě to je jedním z argumentů, který s oblibou používají zastánci jeho prospěšnosti. (Z toho tedy skoro vychází, že kvůli odvodňujícímu účinku čaje by vůbec nejzdravější mohlo být střídat čaj a nízko- nebo nealkoholické pivo, i když to asi zrovna neodpovídá „čajové kultuře“. Někteří lidé to opravdu dělají, je jich dost na nějakou seriózní vědeckou studii?)
Muži vs. ženy
V rámci studie se projevily dost velké rozdíly mezi muži a ženami; pro muže bylo pití zeleného čaje mnohem přínosnější (tj. mezi pijáky a nepijáky byl z hlediska zdraví větší rozdíl). Autoři studie to vysvětlují tím, že ženy mnohem méně trpí kardiovaskulárními chorobami, takže si riziko jejich výskytu mohly také méně snížit. Nejspíš by u žen byl rozdíl patrný tedy až po delší době sledování (respektive by bylo třeba sledovat průměrný věk, celou skupinu až do smrti apod.).
Rozdíl byl i v tom, že muži více než ženy, alespoň v rámci studie, preferovali zelený čaj. Do hry mohou vstupovat i další věci, třeba že účinek polyfenolů nechrání ani tolik zdravý organismus, ale kompenzuje jiné neřesti, třeba alkohol či kouření a přejídání červeným masem, nadváhu (a těmto neřestem více holdovali muži)… To jsou ale pouze spekulace.
Čína vs. Evropa
Podobně jako u všech výzkumů tohoto typu je otázkou, zda zelený čaj je sám o sobě příčinou rozdílů, nebo prostě indikuje to, že jeho pravidelní pijáci budou i jinak žít odlišně a zdravěji – což je celkem dobře možné. V Evropě chodí do čajoven jiný typ lidí než do hospod a barů. Další možná odlišnost by mohla být třeba i v tom, že pijáci zeleného čaje jsou proti zbytku populace jinak (lépe) ekonomicky situováni.
Jenže studie byla provedena v Číně, kde zelený čaj konzumuje denně každý druhý (nebo něco v tom smyslu), nejde o libůstku relativně úzké skupiny. Proto je studie pro Evropany zřejmě relevantnější, než kdyby byl výzkum proveden u nás. (Pomiňme možnost, že by Evropané a Asiaté výrazně jinak metabolizovali látky z čaje kvůli odlišným genetickým dispozicím, jako se to děje u alkoholu.)
Samozřejmě, doporučení o tom, co je zdravé, se mnohdy mění, už proto není třeba brát žádný výzkum tohoto typu přehnaně vážně a křivit kvůli tomu po zbytek života každý den ústa při konzumaci něčeho, co se člověku třeba hnusí. Nicméně nejde zdaleka o první studii s podobnými výsledky, takže závěry lze odkývat jako celkem věrohodné a při volbě preferovaných nápojů je brát v potaz.
ČLÁNKY DO MAILU