ANO, tohle všechno tělu opravdu schází, o žádných antioxidantech nebo minerálech v másle, sýrech, pečivu, nebo salámech nic nevím...a s těmi vitamíny to taky nebude slavné.
Pokud bych měl na tuhle otázku odpovědět co nejpřímočařeji pak bych si tipnul na deriváty kyseliny skořicové. To jsou látky které rostliny vytvářejí hlavně jako obranu před houbami a plísněmi, případně bakteriemi nebo viry.
Naši dávní předkové před několika miliony let zřejmě konzumovali stravu založenou na ovoci a nezralých obilkách (ty zralé bez rozemletí a uvaření dost špatně ztrávíme), která je na tyto látky velmi bohatá. Tak jsme si zřejmě vypěstovali chuť na sladké a čich na tento druh látek, které vnímáme jako příjemné. Jenomže ochranné látky tohoto druhu jsou pochopitelně nejvíce zastoupeny ve slupce ovoce respektive otrubách obilovin a ty nám zrovna dneska moc nejedou. Dneska konzumujeme z obilovin jen endosperm a z ovoce spíš ten vnitřek, nebo dokonce jenom štávu. Ta ovšem zase až tolik antioxidantů neobsahuje, protože většina je jich navázaná na sacharidy, které jsou nerozpustné ve vodě - je to vlastně vláknina. Teprve v tlustém střevě dochází k jejich fermentaci a uvolnění látek do krve. Je to takový systém "postupného uvolňování" o kterém se může výrobcům různých potravinových doplňků leda v noci zdát.
Stejně tak jako jíme zelený hrášek nebo sladkou kukuřici by nebyl problém jíst sladký zelený ječmen po celý rok. Jenomže v dnešním supermarketu neseženete ani kroupy, a když jo tak ještě možná nahořklé, žluklé, protože supermarket je skladuje při pokojové teplotě a myslí si že je to jako pšenice, která přece vydrží věčně.