Sterilizaci, tedy zákrok zabraňující početí (jde o mechanické zabránění setkání pohlavních buněk, spermie a vajíčka), je možno provést ze zdravotních příčin a v tom případě jej hradí pojišťovna, nebo z jiných důvodů – a pak si žena sterilizaci musí zaplatit sama.
„Zdravotními důvody se podle zákona o specifických zdravotních službách rozumí takové nemoci nebo vady, u nichž existuje vysoká míra pravděpodobnosti vážného ohrožení zdraví nebo života matky v důsledku těhotenství nebo porodu, nebo zdravého vývoje, zdraví či života budoucího dítěte,“ uvádí Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).
Podle dřívější legislativy platilo, že sterilizaci mohla žena podstoupit z důvodu vyššího věku, resp. počtu dětí (do 35 let po čtyřech dětech, u žen od 35. roku věku po třech dětech). Dnes již tyto důvody pro pojišťovnu neplatí, nenaplňují zdravotní riziko, tedy vysokou míru pravděpodobnosti ohrožení života nebo zdraví matky nebo dítěte.
Záleží na vašem lékaři
V současné době lze sterilizaci provést se souhlasem pacienta ze zdravotních důvodů od 18 let a na základě písemné žádosti pacienta z jiných než zdravotních důvodů od 21 let. Navrhnout sterilizaci ze zdravotních důvodů je oprávněn ošetřující lékař ženy – i když v podstatě to platí i pro muže. „Zákon to sice nespecifikuje, ale sterilizaci může podstoupit jak žena, tak muž,“ upozorňuje Oldřich Tichý. O provedení sterilizace pak rozhoduje lékař ve zdravotnickém zařízení, kde má být zákrok proveden.
Gynekolog tedy může například u ženy, která opakovaně rodila císařským řezem a má zájem o sterilizaci, tento zákrok navrhnout, pokud podle něj při dalším těhotenství hrozí v důsledku komplikovaných porodů vážné zdravotní komplikace. „To je zdravotní důvod a sterilizace by pak byla hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění,“ říká mluvčí VZP. Jestliže zdravotní stav ženy neznamená vážné zdravotní riziko, musela by si sterilizaci hradit sama. „Dříve se při opakovaném císařském řezu doporučovalo provést sterilizaci, protože děloha má na sobě dvě jizvy a už nemusí tak držet. Dnes to sice ženám při opakovaném císařském řezu doporučujeme, nicméně ony většinou volí z takové falešné představy, co si to doktor vymýšlí, já můžu mít čtyři císařské řezy… může, ale riziko stoupá,“ říká v rozhovoru o možnostech sterilizace gynekolog Martin Charvát: Sterilizace: antikoncepce navždy
Ať je prováděna sterilizace z jakéhokoli důvodu, musí ošetřující lékař pacientovi vždy předem poskytnout informaci o povaze tohoto zdravotního výkonu, jeho možných rizicích a trvalých důsledcích. Tady je významný zejména fakt, že sterilizace je prakticky nevratná, pokud by žena chtěla v budoucnu otěhotnět, připadalo by v úvahu pouze umělé oplodnění.
Informace o sterilizaci
- Informace musí být podány před dalším zdravotnickým pracovníkem jako svědkem.
- Záznam o podání informace, podepsaný ošetřujícím lékařem, pacientem i svědkem, je pak součástí zdravotnické dokumentace.
- Mezi podáním informace a definitivním rozhodnutím pacienta, tj. udělením jeho písemného souhlasu, což musí výkonu bezprostředně před jeho započetím předcházet, je navíc vyžadován přiměřený odstup, aby nešlo o unáhlené rozhodnutí.
- Jde-li o sterilizaci ze zdravotních důvodů, lhůta musí být nejméně 7 dnů; jinak nejméně 14 dnů.
Méně známá je u nás ambulantní forma sterilizace, která má pro ženu mnoho výhod, bohužel pojišťovny ji alespoň prozatím nehradí, hodnotí ji jako formu antikoncepce, kterou si má každý platit každý sám.
ČLÁNKY DO MAILU