Pánové byli tři. Jejich věk činil dohromady víc než dvě století. Pobývali v psychiatrické léčebně, pobírali slušný důchod a byli nejen svéprávní, ale i single. Trojice dam byla dohromady málem o století mladší než společný věk zmíněných seniorů. Jak se jejich cesty setkaly, není přesně známo. Leč Amor, ten naiva, byl tehdy zneužit. Slovo dalo slovo, srdéčka, byť krátkodobě, zatepala v jednom rytmu.
Když ptáčka lapají
Z pacientů se stali ženiši. Z oněch dam-kamarádek nevěsty. Hlasité „ano“ stvrdilo – jak se později ukázalo – žalm lásky. Muži zmámeni nejen příslibem, ale i ukázkou domácí stravy, erotických radovánek, láskyplné péče a kdož ví, čeho ještě, se cítili jako znovuzrození. Jak by ne. Manželky je utvrdily v názoru, jak hnusná chemie léků jim – v podstatě zdravým chasníkům – jen škodí. Čas plynul. Během měsíců se z medových týdnů líbánek staly týdny pekelné. Slovní ponižování, nadávky, málo jídla, zamykání v malém pokoji. Občas nejen „bič“, ale i troška cukru. To když novomanžel musel občas něco podepsat nebo u notáře stvrdit převod původně svého majetku na… jistě nemusíte hádat na koho. Když už ze ženáčů nic nekoukalo, jejich vskutku velmi drahé polovičky je poslaly do… kam jinam, než odkud pánové přišli – na psychiatrii.
Podobnosti evidentně ne náhodné u několika kauz vyvolaly zájem kriminalistů. Čekáte-li, že zlo bude po zásluze potrestáno, mýlíte se. Pánové jsou dnes dokonale popleteni, nepamatují si příliš na nic, jednou hovoří tak, po druhé jinak. Založit tvrzení, že šlo o trestnou činnost organizované skupiny, jen na vzpomínce pana X (mohl si druhdy vybrat, kterou ze tří nevěst pojme za ženu), by snad obstálo před „božím súdem“. Ne před městským soudem ve městě B. V rámci genderové spravedlnosti dodejme, že právě tam nedávno řešili případ jisté, zdaleka ne již nejmladší, účetní. Takříkajíc „pod slibem manželství“ zdefraudovala a poslala svému příteli z internetu několik milionů Kč. Pozoruhodné je, že dáma onoho pána v reálu nikdy neviděla. Foto postačilo.
Psychické týrání
Britská definice domácího násilí z roku 1992 jej charakterizuje jako „fyzické, sexuální a psychické týrání žen jejich současnými nebo bývalými partnery zahrnující i vážné pohrůžky použití podobného násilí“. Dávno již tomu. Dnes by pouhá zmínka o ženách v jinak vcelku výstižné definici neobstála. Týrání v rodině zažila mezi seniory dle britských výzkumů až třetina mužů. V ČR se hovoří o dvaceti procentech.
„Žena muže bít nemůže, protože ho nepřemůže,“ optimisticky tvrdí lidová píseň. Tak docela to pravda není. Navíc týrání může být pouze psychické. Stačí svého partnera vnímat jako svůj majetek a pečovat o něj hodně podle svého.
Odborný text uvádí i výčet postihující trápení spojené s psychickým týráním jak mužů, tak žen:
Příklady provázející psychické týrání:
- ponižování a zesměšňování před členy rodiny nebo jinými osobami,
- nadávky a výhrůžky,
- zdůrazňování zátěže a nadbytečnosti,
- zastrašování a vyhrožování,
- poškozování a vyhazování předmětů emočně relevantních (fotografie, dopisy, vzpomínkové předměty),
- záměrné připomínání psycho-traumatických událostí,
- omezování až upírání práva rozhodovat o sobě,
- omezování dalších práv (např. zákaz vycházet z pokoje, zákaz setkávat se s členy rodiny nebo s přáteli, zákaz sledovat televizi, telefonovat apod.).
Zneužívání může být finanční a materiální nebo se může projevovat jako vyžadování fyzické a psychické pomoci ve větším rozsahu, než v jakém ho je osoba např. vyššího věku schopna poskytnout.
Muži nestárnou?
„Muži nestárnou. Život začíná po padesátce. Mladá žena je novou inspirací muže.“ Dost často slýchám podobné večerníčky pro starší a pokročilé pány. Znám dost mladých dam, které chtějí najít partnera, jenž – jak říkají – „ví, co chce“. Tj. slušně, bez výstřelků žít a dokázat se starat o rodinu. Vrstevníci oněch mladých žen zůstávají v pohodlných mamahotelech, setrvávají v marihuanovém opojení, netrpí-li rovnou narcismem, pak přinejmenším závislostí na sociálních sítích a selfitidou (posedlostí pořizovat tzv. selfíčka). (Jak píše např. Philip Zimbardo v knize Odpojený muž, s mužností to jde z kopce.) Ženy tedy volí „nestárnoucího“ partnera, byť v letech.
Většinou nejde o tzv. zlatokopky. Ostatně není všechno zlato, co se třpytí. To, co se na začátku zdálo báječné, mívá pověstné čertovo kopýtko. Zklamání jsou vzájemná. Ztráty iluzí taktéž. Začátek onoho procesu je zapeklitý. Atraktivní, interesantně prošedivělý gentleman poněkud zfotrovatí. Manželka si soužitím s ním již odreagovala dávnou otcovskou deprivaci, psychicky dozrála. Nezřídka se dokonce naučila i vyplňovat složenky nebo zvládat mnohé, ještě složitější věci. Dítko jí dává i bere hodně lásky, leč i sil. Sex sice není úplně ex, leč: „Po patnácti letech je nejlepší sex ten, který odložíme na zítra.“
Manželovi je buď takříkajíc všechno jedno, nebo žárlí. Nezřídka má proč. Konce – především pro o hodně staršího muže – jsou chmurné. Rčení dí: „Ženy jsou andělé. Když ale při letu životem oheň pekelný sežehne jejich křídla, doletí na koštěti.“ Korektněji řečeno: Zklamání může eskalovat až k sociálnímu týrání. Dopad na psychiku i fyzickou schránku muže pak bývá drtivý. Ostatně ani mužova partnerka neoplývá v takové situaci štěstím. Jedna z mých klientek stav vystihla slovy: „Připadám si jako lexikon psychosomatických chorob.“
Čtěte dále: Týrané ženy se bojí, že jim nikdo nebude věřit
ČLÁNKY DO MAILU