Jedenašedesátiletá paní Olga byla téměř slepá od svých 23 let, kdy jí oči poleptalo vápno. O jedno oko při nehodě přišla úplně, na to druhé prakticky neviděla. Stav se navíc postupně zhoršoval, poslední dva roky už byla slepá úplně.
Ze Švédska pacientku poslali do Zlína
Žena nyní žije ve Švédsku, kde také hledala pomoc, ale tamní lékaři jí zrak vrátit nedokázali. Doporučili jí ale zlínského očního chirurga Pavla Stodůlku, který na oční klinice Gemini transplantace oční rohovky provádí.
„Paní Olga se tak zařadila mezi tři desítky pacientů, kterým se na naší klinice během 20 let jejího fungování podařilo opět vrátit zrak z úplné slepoty. Pacientka podstoupila transplantaci umělé rohovky bostonského typu. Ta dokáže nahradit i velmi poškozenou, neprůhlednou rohovku pacienta. Díky ní je možné vrátit zrak lidem, kteří byli i několik desítek let slepí,“ popsal doktor Stodůlka.
Jak často chodíte na vyšetření zraku?
Mozek se musí znovu učit vidět
Unikátní operace již v minulosti dokázala vrátit zrak i po padesáti letech. Oko se ale musí znovu naučit vidět. Taková operace je vždy „malý zázrak“ nejen pro pacienta, ale i pro lékaře.
„Nezáleží jen na oku, ale i na mozku, ten totiž po letech slepoty zapomene vidět a musí se vše učit znovu. V případě, že je rohovka poškozená následkem úrazu a sítnice pacienta je v pořádku, je možné zrak vrátit v podstatě po jakkoli dlouhé době. Pokud je ale člověk slepý déle než dvacet let, je třeba počítat s tím, že se zrak bude vracet postupně. Po dlouhém období slepoty totiž člověku přestává fungovat zrakové centrum v mozku, které je třeba obnovit. V případě paní Olgy byl ale výsledek patrný takřka okamžitě, což nás nesmírně těší. Obvykle trvá pár dní, týdnů, dokonce měsíců, než se zrakové funkce plně obnoví,“ řekl Pavel Stodůlka.
Olga ale záhy po operaci dokonale popisovala, co všechno vidí. Rozlišovala barvy rybiček, které viděla na recepci kliniky, radovala se, že z okna vidí domy a stromy. „Ještě před chvílí jsem neviděla nic a teď vidím všechno,“ vyprávěla dojatě.
První pacientkou v Česku, která transplantaci umělé rohovky podstoupila, byla koncem roku 2008 Hana Charvátová. Ta dodnes vidí a čte bez brýlí. Od té doby podstoupily stejnou operaci na zlínské klinice tři desítky nevidomých pacientů.
Po úrazu, po zákalu ne
„Typickou indikací k implantaci umělé rohovky je například oko po těžkém poleptání vápnem nebo jinou chemikálií. Zákrok však není možné provést u lidí, kteří jsou slepí od narození, ani těm, kteří oslepli například následkem zeleného zákalu nebo cukrovky. Umělá rohovka totiž nemůže pomoci pacientům, kteří mají poškozený zrakový nerv nebo sítnici,“ vysvětlil lékař.
Paní Olga v minulosti podstoupila několik operací na jiných očních klinikách. „Při zákrocích jsem pociťovala bolest, ale tady mě nic nebolelo. Dokonce přečtu malá písmena na obalu od mých očních kapek. Doktoři tvrdí, že s brýlemi bude vidění do dálky ještě lepší, nicméně čtu i bez nich,“ popsala pacientka.