Tlak na hrudi, následné pocení nebo nevolnost – až potud jsou příznaky infarktu stejné jak u žen, tak u mužů.
U žen se však infarkt často projevuje poměrně neurčitě – bolest na hrudi je nevýrazná, stěží popadají dech a cítí se celkově slabě. Přicházející zdravotní hrozbu si tak nemusí uvědomit včas a pomoc vyhledají pozdě. Například proto, že bolest a tlak z hrudní kosti přičítají problémům s pálící žáhou, které to skutečně může připomínat. Někdy se infarkt může rovněž projevit jako bolest zad, kterou je rovněž snadné špatně vyhodnotit.
Ženy mají častěji netypické příznaky, jako je necharakteristická bolest na hrudi, pocit dechové tísně, slabosti nebo žaludeční nevolnosti. Tyto příznaky si na rozdíl od typické palčivé bolesti na hrudi mohou zaměnit s jinou příčinou. Kvůli tomu se také u nich onemocnění diagnostikuje později a hůře, a později se tak dostávají i k účinné léčbě,
vysvětluje profesor Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti (ČKS).
A kromě zvláštních příznaků samotného infarktu lékař upozorňuje na to, že se mezi pohlavími liší i následky. U žen často nacházíme větší postižení malých cév, které lze léčebně těžko ovlivnit. Proto je prognóza jejich infarktu i přes adekvátní léčbu často horší než u mužů,
popisuje kardiolog.
Po padesátce infarktů u žen přibývá
Zatímco v mládí ženy před infarktem chrání ženské pohlavní hormony, v pozdějším věku se, co se rizika vzniku infarktu týče, vyrovnají mužům – a to i kvůli špatné životosprávě.
U žen je v mladším věku infarkt myokardu relativně vzácný. Hlavní ochranou je jejich hormonální aktivita. Po menopauze však hladina hormonů klesá a ženy od infarktu neochrání,
říká kardiolog Linhart.
I u žen se ale může infarkt myokardu vyskytnout i v nižším věku. Často je to v souvislosti s nahromaděním rizikových faktorů, jako je kouření, diabetes, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a obezita,
vysvětluje profesor Petr Ošťádal, předseda České asociace akutní kardiologie ČKS.
Ženy by tak stejně jako muži neměly podceňovat prevenci. Hlavním opatřením je dodržovat zásady zdravé životosprávy, nekouřit, mít dostatek pohybu a kontrolovat si tělesnou hmotnost, popřípadě důsledně léčit další přítomná onemocnění, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka nebo vysoká hladina cholesterolu,
doplňuje Ošťádal.
Je nicméně pravda, že celkově je riziko infarktu stále vyšší u mužů, kteří jej dostávají ve výrazně nižším věku – v průměru v 65 letech. U žen se onemocnění v průměru vyskytuje až po sedmdesátých prvních narozeninách. Každoročně pak s infarktem do českých nemocnic putuje přibližně čtrnáct tisíc pacientů.
Lepší stokrát zbytečně než jednou pozdě
K infarktu myokardu dochází tehdy, kdy se srdeční sval dostatečně neprokrvuje, ať už kvůli ucpání, nebo kritickému zúžení tepny zásobující srdeční sval. Experti připomínají, že jakmile pacienti pozorují příznaky infarktu, je důležité dostat se do rukou lékařů včas – rozhodují minuty.
Dokázali byste pomoci člověku s infarktem?
Každý, kdo zaznamená příznaky jako silná bolest na hrudi nebo dušnost, by neměl čekat déle než deset minut a zavolat záchranku. Pokud do nemocnice dojede do hodiny, má podle lékařů šanci 96 procent, že infarkt přežije ve velmi dobrém stavu a jen s malou jizvou na srdci. Obecně platí, že je lepší přijít s potížemi stokrát zbytečně nežli jednou pozdě,
dodává profesor Linhart. Okamžitá úmrtnost na infarkt myokardu se v Česku pohybuje na úrovni 5,6 procenta, třicetidenní činí 8,7 procenta.
Infarktům konkrétně v zimním období podle lékařů nahrávají také mrazivé teploty, vysoká vlhkost a krom toho také stres a zhoršená životospráva. Je pravda, že počet infarktů a úmrtí na ně v Česku poslední roky mírně klesá, ale stejně to neznamená, že mají lidé srdce v pořádku.
Infarkt vs. srdeční selhání
Přestože drtivá většina pacientů infarkt přežije, pozdním přivoláním pomoci si totiž mnohdy přivodí srdeční selhání. To je, zjednodušeně řečeno, dlouhodobé zhoršování stavu životně důležitého orgánu. Problémy se přitom dají ovlivnit správnou léčbou a životním stylem.
Jak se projevuje srdeční selhání? Srdeční selhání, nebo také srdeční nedostatečnost, je stav, při kterém srdce nedokáže čerpat a pumpovat tělem dostatek krve pro transport kyslíku a živin.
Typické příznaky srdečního selhání:
- dušnost
- otékání nohou
- případně bušení srdce
- část pacientů také pozoruje přibírání v oblasti břicha
- u někoho se naopak objeví nechutenství
Jakmile pacient pocítí bolest na hrudi, může jít o srdeční infarkt a v tu chvíli je důležitá každá minuta. Srdeční buňky totiž začínají neúprosně odumírat, a pokud nemocný nekontaktuje co nejdříve záchrannou službu a snaží se bolest přechodit, může se stát, že odumře výrazná část srdeční svaloviny. Čím později se začne infarkt léčit, tím méně buněk se podaří zachránit a tím větší je pravděpodobnost následného selhávání srdeční pumpy,
vysvětlil profesor Petr Ošťádal, předseda České asociace akutní kardiologie, jak spolu souvisí infarkt a následný rozvoj postupného srdečního selhávání. Tím navíc mohou trpět i lidé bez předchozího infarktu.
Loni trpělo srdečním selháním 122 068 lidí, v roce 2011 to přitom bylo jen 96 668 pacientů. Do pokročilé fáze srdečního selhání se v Česku dostane zhruba 10 procent z nich, u těch pak lékaři musí posoudit, zda jsou ve vhodné kondici na mechanickou srdeční podporu nebo transplantaci srdce.
ČLÁNKY DO MAILU