Alzheimerova choroba více postihuje ženy. A nejen proto, že žijí déle než muži

Česko stárne. A se silnými ročníky, které se blíží k důchodovému věku, experti předpovídají strmý nárůst případů Alzheimerovy nemoci a dalších druhů demencí. Ty už v počátečních fázích představují vážná zdravotní rizika, zvláště pro pacienty, kteří se léčí s dalšími nemocemi. Snadno pak totiž mohou zapomínat na pravidelné užívání důležitých léků a hrozí jim i nebezpečí předávkování. 

Přestože je podle lékařů další růst případů demencí nevyhnutelný, existují způsoby, jak snížit riziko jejich rozvoje. Například udržováním společenských kontaktů nebo důslednou léčbou zvýšeného krevního tlaku už ve středním věku, protože podle posledních zjištění neléčená hypertenze riziko demencí zvyšuje. 

Riziko rozvoje demence se však můžeme pokusit alespoň snížit nebo oddálit. Řada studií v poslední době ukazuje, že nebezpečí vzniku demence výrazně zvyšuje neléčená hypertenze po 50. roku života. Významným faktorem je i nedostatečná společenská aktivita. Je tedy velmi zdravé chodit mezi lidi, aktivně se zajímat o dění kolem sebe, mít koníčky a neuzavírat se v nějaké své malé bublině, vysvětluje profesor Robert Rusina, přednosta Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. 

Téměř dvě třetiny pacientů s Alzheimerovou nemocí tvoří ženy a tato nerovnost zůstává pro vědce záhadou. Výzkumy naznačují, že rozdíl nemusí být pouze důsledkem vyššího věku, kterého se ženy dožívají, ale také kombinací biologických, hormonálních či genetických faktorů. K pochopení složitých mechanismů, které jsou příčinou Alzheimerovy nemoci, by mohla přispět také umělá inteligence.

Pohlaví, hormony či imunitní systém

Proč vůbec demence vzniká, není dosud zcela jasné. Kromě vyššího věku jsou známy faktory jako genetické predispozice, úrazy, životní styl, kardiovaskulární rizika, užívání alkoholu, vystavení toxickým látkám nebo infekce. Za největší rizikový faktor je však stále považován věk, říká profesor Jakub Hort z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze. Ačkoli ale ženy žijí v průměru déle než muži, souvislost mezi věkem a Alzheimerovou nemocí není zcela jasná a příčina těchto rozdílů v riziku vzniku mezi pohlavími je stále předmětem bádání.

Jako další možné příčiny Alzheimerovy nemoci související s pohlavím se uvádějí například rozdíly ve složení pohlavních chromozomů, rozdílné způsoby života mužů a žen, rozdíly ve struktuře a metabolismu mozku a pohlavních hormonů. Tuto teorii podporuje například skutečnost, že trvá několik desetiletí, než Alzheimerova nemoc přejde z počátečního stadia onemocnění do klinických příznaků.

Přečtěte si také:

Paměť seniorů mohou zlepšovat vzpomínkové kufříky. Demenci lze částečně předejít

K těm patří ztráta paměti, zmatenost, poruchy řeči nebo zhoršení pozornosti. Mnoho žen prochází menopauzou přibližně ve stejné době, kdy se začíná rozvíjet tato preklinická forma nemoci. Vědci se proto domnívají, že ztráta pohlavního hormonu estrogenu může ženy v tomto období vystavit vyššímu riziku rozvoje Alzheimerovy nemoci.

Další ze studií, na které pracovali harvardští vědci, zase poukázala na to, že amyloid – tedy bílkovina, která se při Alzheimerově nemoci nekontrolovaně hromadí v mozku a poškozuje ho, se v mozku ukládá v rámci boje proti infekcím. To může naznačovat, že tato nemoc je vlastně vedlejším produktem aktivity imunitního systému našeho mozku. A protože ženy trpí autoimunitními chorobami dvakrát častěji než muži, může se u nich vyskytovat i více těchto amyloidních plaků.

Nebo jen stárnutí?

Na světě žije více než 50 milionů lidí s tímto typem demence. Podle současných odhadů bude v roce 2050 až o 30 procent nemocných více. Hlavním důvodem je zejména stárnutí populace.

Výzkumy však ukazují, že většina pacientů není diagnostikována – v zemích s vysokými příjmy je v primární péči rozpoznáno a zdokumentováno pouze 20 až 50 procent lidí s demencí, v rozvojových zemích dokonce jen desetina. Stanovení diagnózy hraje přitom u Alzheimerovy nemoci klíčovou roli, protože lze díky tomu zahájit včasnou léčbu a zpomalit progresi onemocnění, upozorňuje profesor Hort. 

Navíc, u Alzheimerovy nemoci mohou změny v mozku nastat již patnáct až dvacet let před tím, než se naplno projeví.

Diagnostika Alzheimerovy nemoci je složitý proces, který vyžaduje komplexní zhodnocení klinických příznaků a výsledků testů. Jedním z hlavních problémů je, že počáteční příznaky se často podobají příznakům normálního stárnutí nebo jiných neurologických poruch. Pro potvrzení diagnózy je nutné provést důkladné vyšetření, včetně testů paměti, kognitivních funkcí a neurozobrazovacích metod.

Přesnost diagnózy může být ovlivněna také tím, že někteří pacienti s Alzheimerovou chorobou mohou mít současně i jiné neurologické problémy. Kromě toho neexistuje žádný definitivní diagnostický test, který by jednoznačně určil přítomnost onemocnění, uvádí profesor Hort z Motola. 

Lidé s Alzheimerovou nemocí žijí v průměru asi osm let od stanovení diagnózy, ale v některých případech mohou žít 15 až 20 let či déle. V současné době neexistuje na Alzheimerovu nemoc žádný lék, který by jí zabránil nebo ji zastavil, i podpůrná léčba však může zpomalit progresi onemocnění. Klíčové je ale zahájit ji co nejdříve.

Stárnutí populace bude podle expertů klást velké nároky na zdravotní péči. V roce 2035 by podle demografických výhledů mohlo v Česku žít přibližně 500 000 lidí ve věku 85 let a více. 

I proto jsou podle expertů klíčové nové doporučené postupy péče o pacienty s demencí. Ty řeší, jak správně diagnostikovat a léčit pacienty s Alzheimerovou nemocí a dalšími demencemi a společně je vypracovali neurologové, geriatři, psychiatři a praktičtí lékaři. Zveřejnit by je měli během několika týdnů. Nové postupy také určí, kteří pacienti s demencí mohou zůstat v péči praktických lékařů a kteří by měli být v rukách specialistů z oblastí neurologie, psychiatrie nebo geriatrie.

Přečtěte si také:

Lékaři umí zpomalit průběh Alzheimerovy choroby. První příznaky se bohužel dají snadno přehlédnout

Vy mi schováváte věci

Včasná diagnóza je podle expertů klíčová, první impuls k ní přitom často vzejde z okolí pacienta, které zaznamená změny v jeho chování. Typicky můžeme uvést seniora, který žije sám a už několik let se mu horší paměť – lidé v jeho okolí si problém uvědomí ve chvíli, kdy je začne obviňovat, že mu schovávají věci nebo se ho snaží otrávit a podobně. V takové chvíli je vhodné, aby se pečující obrátili nejlépe na jeho praktického lékaře, eventuálně na psychiatra, který může v prvé řadě realizovat diferenciální diagnostiku, určit příčinu psychických obtíží a zvolit správný léčebný postup, doporučuje Klára Knápková, psychiatrička z M&K psychiatrie, která se na doporučených postupech také podílela. 

Nejsnazší způsob prvotního vyšetření je podle ní návštěva v ordinaci praktického lékaře v rámci preventivní prohlídky. Už nyní v našich ordinacích probíhá screeningové vyšetřování při preventivních prohlídkách u pacientů od 65 let věku. Pomocí jednoduchých testů prověřujeme, zda nejsou snížené jejich kognitivní funkce. Pacienti při testu dostávají mimo jiné za úkol zapamatovat si tři základní slova a zakreslit čas do ručičkových hodin. Pokud po vyšetření a provedeném testu máme u pacienta podezření na snížení kognitivních funkcí, zahájíme ihned další podrobnější vyšetření, popisuje lékařka Astrid Matějková, členka výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.

Nenápadné příznaky

Podle lékařů se demence může zpočátku projevovat nenápadnými příznaky – například výpadky paměti. Již v tomto bodě pacientům škodí, zvlášť pokud se léčí s jinou chronickou chorobou. Velmi často se setkáváme se situací, kdy člověk, který trpí pouze mírnou poruchou krátkodobé paměti, udělá chybu při užívání svých léků. To jej pak může snadno ohrozit na životě nebo vést k hospitalizaci, říká ze zkušenosti lékařka Hana Vaňková, místopředsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP. 

I vzhledem k prodlužující se průměrné délce života a rostoucímu počtu lidí s demencí probíhají intenzivní klinické studie nových léčebných postupů a vývoj nových technologií pro lepší diagnostiku. V této oblasti se intenzivně angažuje i česká společnost Neurona Lab. Ta pracuje na vývoji technologií využívajících umělou inteligenci k zajištění spolehlivé a rychlé diagnostiky nejen Alzheimerovy nemoci, ale i dalších neurodegenerativních onemocnění. 

AI – lepší diagnostika demence

Po dokončení vývoje a certifikaci tak bude moct nabídnout hned tři typy softwarů využívajících AI – Neurona PET, Neurona ARIA a Neurona VOX. V současné době se k diagnostice Alzheimerovy nemoci využívá MRI* mozku. Rovněž se může použít PET**. Vyšetření PET prokáže přítomnost beta amyloidu v mozku. Výsledkem vyšetření je informace, zda a kde se amyloid v mozku vyskytuje, či nikoliv. Neurona PET využívá specifický algoritmus k výpočtu výstupu z obou vyšetření. Dokáže určit množství amyloidu v mozku, rozlišit změny v čase při opakovaných vyšetřeních a zpřesnit lokalizaci v mozku, vysvětluje lékař Jan Pavlík, MBA, ze společnosti Neurona Lab. 

Tyto funkce výrazně zlepší přesnost diagnostiky a lékaři budou moci také sledovat vývoj a případně i účinnost léčby onemocnění v čase.

Zatímco Neurona PET bude schopen vyhodnocovat výstupy z magnetické rezonance a PET během několika minut, aplikace Neurona VOX se zaměřuje na vývoj algoritmu pro včasnou diagnostiku onemocnění prostřednictvím mobilní aplikace, která odhalí možné příznaky z nahrávek pacientova hlasu. Technologie Neurona ARIA zase umožní rychlou a přesnou detekci komplikací léčby Alzheimerovy nemoci pomocí umělé inteligence, která rozpozná abnormality spojené s amyloidem. 

Software nyní čeká proces certifikace zdravotnického prostředku dle legislativy EU.