Dá se stručně popsat pokrok, kterým oblast IVF prošla od poloviny 90. let, kdy jste pomáhala spoluzakládat centrum ve fakultní nemocnici Motol?
Pokrok je obrovský a posunul celou oblast IVF úplně jinam. Jedním z klíčových trendů byl rozvoj techniky ICSI, která pomáhá zejména párům trpícím mužským faktorem neplodnosti a která umožní přímé vpravení spermie do vajíčka. Současně došlo ke zlepšení kultivačních podmínek embryí, což nám pomáhá lépe sledovat a vybírat zdravější embrya pro transfer.
Dalším významným krokem bylo zavedení preimplantační genetické diagnostiky a screeningu, které významně snižuje riziko genetických onemocnění u novorozenců. Vyrábí se nové, bezpečnější a chemicky čistší léky – dříve dominovaly preparáty, které se vyráběly z moče klimakterických žen, většinou šlo o jeptišky z klášterů.
Léčba pokročila tak daleko, že víme, že už neplatí to, co se dříve učilo. Všechny tyto pokroky vedly a vedou ke zvyšování úspěšnosti a bezpečnosti léčby neplodnosti.
Jaké jsou nejnovější nabízené metody v rámci IVF?
Mezi nejnovější a také nejčastěji používané metody asistované reprodukce jsou intrauterinní neboli nitroděložní inseminace (IUI), in vitro fertilizace (IVF) a léčba pomocí darovaných pohlavních buněk. IUI umožňuje lékařům vpravit do dělohy ženy pomocí katetru větší množství spermií, než je běžné při pohlavním styku.
Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že spermie dosáhnou vejcovodu a setkají se s vajíčkem pro možné oplodnění. IVF je zase způsob mimotělního oplodnění, při kterém „ve zkumavce“ dochází k oplodnění ženského vajíčka mužskou spermií. V případě, že žena nemůže otěhotnět pomocí svých nebo partnerových pohlavních buněk, využívají lékaři darovaných.
Dárcovství je v České republice legální a anonymní. Postup se pak jen mírně odlišuje od běžného IVF, protože se na začátku musí v případě darovaných vajíček sjednotit menstruační cykly dárkyně a příjemkyně.
Měli jste problémy s početím?
Jak se jako lékařka díváte na problémy s plodností? Zhoršují se, přibývá mužů i žen, kterých se tento problém týká?
Sledujeme, že párů, které řeší neplodnost, v Česku přibývá. Aktuálně je to každý pátý. Na plodnost mohou pozitivně působit faktory jako pravidelné lékařské kontroly našeho reprodukčního zdraví, aktivní životní styl nebo vyvážená strava. Zároveň je však neplodnost často spojena s odkládáním rodičovství, což je trend současné doby, který bohužel nedokážeme zastavit.
Optimální období pro početí je u mužů před 40. rokem života, ideálně do 30 let, zatímco u žen je to mezi 23 a 25 lety. Je důležité si proto uvědomit, že i když můžeme ovlivnit mnoho aspektů našeho zdraví, reprodukční zdraví máme jen jedno a je potřeba o něj důkladně pečovat.
Jak často je potíž na straně ženy a jak často u mužů?
MUDr. Milada Brandejská
U žen převládají problémy asi z 25 %. Svou roli hraje nejen rostoucí věk a stárnutí vajíček, ale také další zdravotní komplikace související například s nevyléčenými záněty, syndromem polycystických vaječníků nebo endometriózou. Z 33 procent jsou pak potíže na straně muže,
zejména kvůli nedostatku nebo nízkému počtu spermií. Jedna pětina případů se dotýká souhry muže i ženy a zbytek zůstává lékařům neobjasněn.
Mění se během let složení zájemců o umělé oplodnění? Přicházejí spíše mladší páry dříve, nebo naopak ženy před padesátkou?
Člověk 21. století má jiné požadavky na kvalitu svého života, než tomu bylo v 90. letech. Byť to není zas tak dlouhý časový úsek, podmínky a požadavky na bytí se zásadně liší. Zájemci jsou tedy hlavně ženy a páry čím dál staršího věku, což bych ale nikomu nevyčítala. Lidé v dnešní době tráví většinu času v práci, a je tak těžké najít si partnera. Hodně párů žije na dálku, partner pracuje v zahraničí…
Jak se jako lékařka díváte na odkládání mateřství na věk po 40? Nespoléháme se příliš na to, že to pomocí medicíny půjde vyřešit, i kdyby byla plodnost nižší?
Ženy mateřství neodkládají z rozjívenosti, ale mají pro to své důvody. Jednak žijí ve 21. století, kdy mají jiné požadavky a špatně si shání partnera, se kterým by chtěly strávit zbytek života. Druhak jde dost často o páry, které jdou po 40 do nového manželství.
Podle statistik je pravděpodobnost otěhotnění přirozenou cestou u žen nad 40 let zhruba 5 procent. Žena disponuje 30–55 procenty nekvalitních vajíček, a IVF tak těží z možnosti stimulování – z kvantity –, která umožňuje vybrat to dobré vajíčko. Podstatná část žen po 40 musí počítat s tím, že kvantita jejich vajíček ubývá a zároveň se zhoršuje i jejich kvalita. Vaječníková rezerva bude tak nízká, že neumožní stimulaci, kterou k tomu, abychom ženám pomohli, potřebujeme, a bude se to muset řešit pomocí darovaných vajíček.
Po 40 se zhoršuje celkový zdravotní stav – po gynekologické stránce přibývají nepravidelnosti cyklu, myomatóza, ale také nemoci jako civilizační choroby, kardiovaskulární onemocnění, cukrovka, obezita. Podle anesteziologických kritérií se hodnotí ženy podle žebříčku ASA (1 až 4). Kdysi jsme dělali průzkum a 35 procent žen patřilo do skupiny ASA 2, kdy už mají nějaký obecný zdravotní problém a mají nějaké lehké riziko anestezie.
Má u nás šanci na umělé oplodnění i žena bez partnera?
Myslím, že pro ženu je důležitější mít dítě než partnera. Vzhledem k tomu, že v současné době je opravdu těžké najít muže, umělé oplodnění bych single ženám umožnila. Ale jen v případě, že mají zázemí a dokáží se o něj postarat.
Pro možnost podstoupit umělé oplodnění existuje několik podmínek a jednou z nich je i nutnost partnerského vztahu s protějškem opačného pohlaví. Česká legislativa zatím neumožňuje umělé oplodnění single ženám a lesbickým párům, i to by se ale do budoucna mohlo změnit.
Myslíte, že to bude v blízké budoucnosti schváleno?
V mnohých zemích už to schváleno je, ale u nás se o tom zatím nemluví.
Z historie kliniky i z nabídky jazykových variant jejího webu vyplývá, že máte mnoho zahraničních klientů. Co je sem přivádí – vysoká úroveň péče, nízká cena, případně kombinace obého?
Do Česka jezdí lidé ze zahraničí zejména díky vysoké úrovni zdravotnictví, kterou tady máme. Pracují zde kapacity ve svém oboru, které využívají těch nejlepších a nejnovějších metod. I z toho důvodu u nás na klinice Europe IVF dlouhodobě dosahujeme vysoké úspěšnosti až 68 procent, což nás řadí k předním světovým centrům asistované reprodukce.
Českým zájemcům na léčbu přispívají zdravotní pojišťovny?
Klientkám do 40 let hradí zdravotní pojišťovny první tři cykly umělého oplodnění. Pokud bylo v prvních dvou cyklech transferováno jen jedno embryo, tak hradí i čtvrtý cyklus. Co se věku týče, je-li vám diagnostikována oboustranná neprůchodnost vaječníků, pak můžete hrazenou léčbu podstoupit od 18 do 40 let. Ženám, které tuto nemoc nemají, uhradí pojišťovna IVF léčbu od dovršení 22 let, s tím, že horní hranice zůstává 40 let.
Vím, že i tak si budoucí rodiče mnohé platí sami – dá se říci, na kolik v průměru tak přijde léčba, než se podaří ženám otěhotnět a donosit dítě?
V rámci různých center je podle statistik dokladováno, že dané čtyři cykly, které hradí pojišťovna, končí v 96–98 procentech úspěšným donošením dítěte. Na každý cyklus je potřeba doplatit 17 000 korun, jelikož obsahuje užitečné metody, které se na pojišťovnu již nevztahují. Ve výsledku tedy 68 000 korun.
ČLÁNKY DO MAILU