Stres z pandemie dopadá více na ženy

Ukázal to průzkum neziskové organizace Kaiser Family Foundation. Mezi ženami jsou navíc některé skupiny ohrožené stresem více – například matky dětí do osmnácti let. Ženy se také obecně, častěji než muži, pohybují v profesích „první linie“ jako zdravotní sestry, lékařky, prodavačky, ošetřovatelky, charitativní pracovnice a podobně. A tady je stres na denním pořádku.

Ženy v menopauze jsou nejohroženější

Ženy teď mnohem více než kdy jindy zahánějí stres jídlem. Podle průzkumu Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra si jich 42 % dopřává plnější talíře. Nevyhýbají se ani alkoholu, více teď pije 16 % žen. A ty, které prožívají menopauzu, jsou teď stresem ohrožené nejvíce. Přechod je sám o sobě pro řadu žen turbulentním obdobím plným nepříjemných psychických i fyzických projevů. Pokud se s ním navíc musejí potýkat v čase koronavirové pandemie, je jejich psychika značně zkoušena. 

„Časté výkyvy nálad, náhlé pocity úzkosti, podrážděnost, záchvaty agrese či deprese – to vše jsou poměrně časté příznaky ženského přechodu. K nim se nyní přidává množství stresu ze současné nejisté situace, sociální izolace i vykolejení z běžně zažitého rytmu života. Proto je nyní ještě víc než kdy jindy důležité, aby ženy dbaly o své mentální zdraví a dostávalo se jim zvýšené podpory od jejich okolí i odborníků,“ říká gynekolog a sexuolog Pavel Turčan.

Co dělat pro mentální pohodu

Ženy by se hlavně měly pokusit zátěž stresu snížit. Prvním krokem je připustit si, že realita je zkrátka taková, jaká je, a nemá smysl nad ní hořekovat či nadávat. Stejně tak je důležité nenechat na sebe zbytečně působit stresující informace. Sedět celé hodiny před obrazovkou a číst si „koronavirové“ zprávy psychiku spíš rozjitří než uklidní. Vhodné je vypnout televizi a rádio, držet se dál od internetu a informace si dohledat až ve chvíli, kdy je opravdu potřebujeme. 

„Místo sledování situace je lepší pustit se do odkládaných domácích prací, jít na procházku do přírody, zacvičit si, začíst se do knížky nebo oprášit staré koníčky. Je vhodné hledat to, co člověka baví. Netlačit na sebe jen proto, že se z médií dozvíme, že někdo něco zvládá. Dávejme si malé, ale konkrétní cíle, jejichž dosažení nás potěší,“ doporučuje Hana Regnerová, ředitelka Modré linky, která poskytuje odbornou pomoc. „Podstatné je také pokusit se co nejvíce dodržovat běžný denní režim. Pro psychickou pohodu potřebujeme určitý řád a jistotu. Snažit se neponocovat, kvalitně jíst a spát, vyhnout se úplné sociální izolaci. Sociální kontakt je základní lidskou potřebou, měli bychom tedy hledat způsob, jak si jej dopřát. Využít přitom můžeme nejen telefon, ale i sociální sítě na internetu, různá diskuzní fóra, blogy. A když je nejhůře, měli bychom se obrátit na odborníky a říct si o pomoc,“ doplňuje Hana Regnerová.

Nával horka neznamená nákazu koronavirem

Klimakterium je pro drtivou většinu žen spojeno s návaly horka, které mohou navodit pocit horečky. Právě ta přitom bývá jedním z určujících příznaků onemocnění COVID-19. Jak se v tom zorientovat?

„Návaly horka způsobují, že teplota kůže náhle vystoupá třeba i několik stupňů nad normál. Podstatné ale je, že se při návalech nemění tělesná teplota a že se jedná jen o dočasný stav. Žena si tak může změřením teploty ověřit, že horečku skutečně nemá,“ upozorňuje Pavel Turčan. Onemocnění novým typem koronaviru a klimakterium pak pojí i symptomy jako silná bolest hlavy nebo dlouhodobá únava. 

„V případě jakýchkoliv pochybností by se ženy neměly bát telefonicky spojit se svým lékařem a své symptomy mu popsat. Pokud již jsou v přechodu, nebo se k němu věkem blíží, může jít opravdu jen o projevy klimakteria,“ dodává lékař.

S hormonální terapií je lepší nečekat

Situace kolem koronaviru se mohou negativně podepsat i na dalším aspektu života žen v přechodu: mnoho z nich se kvůli preventivním opatřením nebo nucené či dobrovolné izolaci může hůře dostávat k hormonální terapii, která by jim od příznaků klimakteria ulevila. 

Především ženy trpící závažnými projevy, které jim de facto znemožňují plnohodnotně žít či pracovat, by si měly se svým lékařem dohodnout zasílání elektronických lékařských předpisů a v hormonální terapii normálně pokračovat i za cenu, že budou muset svého lékaře urgovat a vystát frontu v lékárně. Rozhodně není vhodná doba na hormonální terapii rezignovat či ji zkoušet přerušit. Ženy, které se potýkají s mírnějšími projevy, případně hormonální léčbu nechtějí či nemohou absolvovat, se v mírnění příznaků mohou spolehnout jak na úpravu životosprávy, tak i na kvalitní doplňky stravy.