Zatímco před sto lety lidé umírali na podvýživu, přísun nekvalitní pitné vody či v důsledku problematické kanalizace, dnes se mezi rizika životního stylu zařadil tabák, alkohol, nadbytek potravin a znečištění životního prostředí. A stejně jako tehdejší, i současná rizika se odrážejí na našem zdraví. „Ze sedmdesáti procent je totiž naše zdraví určeno životním stylem a životním prostředím. Kvalita lékařské péče určuje naše zdraví jen z deseti procent,“ říká vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu Marie Nejedlá. Co všechno ještě ovlivňuje naše zdraví a proč ženy žijí déle než muži?
1 200 000 ztracených let v České republice
V souvislosti s nejčastějšími riziky životního stylu uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO) ukazatel tzv. „ztracených let života v důsledku nemoci“ (angl. Disability-Adjusted Life Year, zkráceně DALY). Jeden DALY, podle oficiálního výkladu WHO, znamená jeden ztracený rok zdravého života, přičemž ztrátou života se zde nerozumí jen úmrtí před sedmdesátým pátým rokem, ale také poškození kvality života nemocí. Podle těchto ukazatelů se České republika nachází uprostřed úrovně vysokopříjmových zemí, což sice může znít mírně pozitivně, ale nemělo by. Z celkové životní kapacity obyvatelstva ČR totiž uberou nemoci a neschopnosti ročně 1,2 miliónu let. Zdravotní organizace tak začínají bít na poplach, vyšší nemocnost s sebou nese jak národohospodářské ztráty, tak snižování kvality života nejen nemocného, ale i celé jeho rodiny.
Nejvyšší počet „ztracených“ roků mají na svědomí nervové a duševní nemoci, což je většinou důsledek dlouhodobého trvání mnoha chorob této skupiny. Kardiovaskulární choroby jsou sice skupinou s nejvyšší úmrtností, mají však kratší trvání nemoci než skupina nervových a duševních chorob a zhoubné nádory, proto je u nich počet DALYs nižší.
Žijeme déle, ale za jakou cenu?
„Ve Švédsku mají dvojnásobně vyšší spotřebu ovoce a zeleniny, o polovinu menší spotřebu alkoholu a prodá se tam o polovinu méně tabákových výrobků než v České republice,“ říká Marie Nejedlá. To se samozřejmě odráží i na délce života Švédů a života prožitého ve zdraví, tedy bez nemoci.
To je další významný ukazatel, který nejen zdravotnickým organizacím ukazuje, jak na tom lidstvo se zdravím je. Odborníci ho označují jako HLY (Healthy Life Years). Zatímco ve Švédsku se dnes muži dožívají 80 let a ve zdraví si odžijí 71 let, jejich české protějšky z řad mužů žijí do 74 let, ale ve zdraví jen 62 let.
Délka života v ČR a ve Švédsku – muži, vývoj v letech 1961 až 2010
O něco lépe jsou na tom současné ženy. Švédky žijí průměrně do 82 let, přičemž život ve zdraví si užívají do 71 let. Průměrný věk Češek je 77,5 let a ve zdraví žijí 64 let.
Délka života v ČR a ve Švédsku – ženy, vývoj v letech 1961 až 2010
Muži se základním vzděláním umírají mnohem dříve
„Čím nižší je socio-ekonomický status obyvatel, tím více dochází ke kumulaci rizikových faktorů životního stylu,“ uvádí Marie Nejedlá a doplňuje konkrétní údaje: „Rozdíl v průměrném věku dožití u mužů s vysokoškolským a základním vzdělání činí osmnáct let, u stejných skupin žen je tento rozdíl pouhé čtyři roky.“ Zjevně se tedy ženy bez ohledu na dosaženou výši vzdělání zajímají o zdraví více než muži. Významný rozdíl existuje i mezi úmrtností mužů a žen, přičemž trvale vyšší úmrtnost mají muži. Ovšem příčiny úmrtí zůstávají u obou pohlaví podobné: onemocnění srdce a cév, zhoubné nádory, onemocnění dýchacích cest, úrazy.
Rizikové faktory životního stylu
- Vysoký příjem soli - v ČR přijímáme až třikrát více soli, než doporučuje WHO. V souvislosti se zvýšeným příjmem soli se častěji vyskytují cévní mozkové příhody, infarkty, onemocnění ledvin.
- Vysoký příjem cukru – zvyšuje produkci inzulínu, což vede k ukládání tuků a následně k obezitě.
- Obezita – stojí za onemocněními trávicího traktu, vznikem žlučových kamenů, diabetu 2. typu, nádorovými onemocněními trávicího traktu, hypertenzí.
- Konzumace alkoholu – jsme na prvním místě v Evropě.
- Kouření
- Nedostatek pohybu
ČLÁNKY DO MAILU