Žijeme v době jedové – čeho se nemusíme bát?

Doba jedová je vtipný název nově vydané knihy odborníků na toxikologii, prof. Anny Strunecké a prof. Jiřího Patočky. „Jedy“ v tomto případě znamenají látky spíše škodlivé, rizikové nebo alespoň nikoliv prospěšné, které konzumujeme v podobě doplňků nebo do potravin přidáváme dobrovolně.

Autor: www.tridistri.cz

Publikace vyšla v nakladatelství Triton

Mnohdy má přitom na naše chování velký vliv reklama, pro autory velký to zloduch (spolu s trhem). Popletený spotřebitel je pak dle autorů přesvědčen, že dělá něco pro své zdraví, ve výsledku však činí opak. Obsahem knihy ovšem nejsou jen potraviny, ale třeba i čisticí prostředky nebo kosmetika.

Z druhé strany autoři zase vyzdvihují látky, jichž se bát nemusíme, i když se pokládají za strašáky. Zmiňují i věci nebývale prospěšné, snad až jakési univerzální léky. Dlužno dodat, že mnohé názory autorů jsou lehce protikladné tomu, co se učí na školách a publikuje ve vědeckých časopisech, řada tvrzení působí až poněkud bizarně. Kritizovat by se dal i občas poněkud hrůzostrašný styl (v pochvalách na konci knihy je označena za „zářící perlu“, autoři nám sdělují, že máme cítit lásku a toleranci k druhým lidem, jeden podtitulek zní „přínos zdravého ženství pro současnou Evropu“ atd.), ovšem tato výtka míří spíše na redakci.

Rozhodně nezaškodí se s tvrzeními uvedenými v knize seznámit.

Čeho se nebát?

Když už nás autoři vyzývají k pozitivnímu myšlení, představme si z knihy pár „pozitivních“ názorů. Čeho se tedy nemusíme bát?

Přirozeně nemá smysl strašit geneticky modifikovanými potravinami, což však není názor nijak kontroverzní. To pouze hloupá politika Bruselu podlamuje konkurenceschopnost Evropy na poli biotechnologií… Ba naopak je tu celá řada výhod: geneticky modifikované rostliny mívají snížen obsah látek vyvolávajících alergie, je zde GM zlatá rýže s provitamínem A, GM brambor, při jehož smažení vzniká méně rakovinotvorného akrylamidu, při pěstování GM rostlin se nemusí používat tolik pesticidů a herbicidů.

Za druhé stojí za to zmínit proklínaný cholesterol. I když jde o oblíbeného strašáka, není to žádný smrtící jed (tohle je celkem opět v souladu s tím, co se učí, byť ne v souladu s tím, co si mnoho lidí myslí). V cévách nemocných arterosklerózou opravdu nacházíme velké množství cholesterolu, nicméně neexistuje přímá souvislost mezi tímto ukládáním a příjmem cholesterolu v potravě. Lidské tělo si cholesterol totiž syntetizuje i samo. Pokud se přecpáváme červeným masem, ohrožuje nás ani ne tak cholesterol, ale spíše nevhodné složení mastných kyselin (převaha nasycených) v těchto pokrmech. Z tohoto důvodu není ani třeba se bát vajec nebo másla a kvůli cholesterolu upřednostňovat margaríny.

Pak zde máme med. Kupodivu se zdá, že určitý způsob konzumace medu může dokonce přispět ke snížení váhy (šálek teplé vody se lžičkou medu ráno a večer), přičemž některá umělá sladidla naopak kontraproduktivně zvyšují chuť k jídlu. Medu bychom se proto neměli odříkat, neb by navíc mohl mít kladný efekt i ve vztahu ke kardiovaskulárním a nádorovým onemocněním. Zde bych pouze dodal, že trochu problém je v tom, že med bývá plný pylu – a všemožné alergie má dnes polovina populace. To, zda v někom med vyvolává alergické příznaky, si však může každý celkem snadno zjistit pokusem sám na sobě.

Noví přátelé: nikotin, taurin a resveratrol

Nemusíme se obávat ani nikotinu. Sice se jedná o jed a o negativních dopadech kouření není sporu, nikotin sám o sobě je však v řadě ohledů prospěšný, například jako prevence před Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou. Zlepšuje pozornost i paměť, zkracuje reakční dobu a má obecně pozitivní účinek na kognitivní funkce. Těžko však říct, co z toho vyvodit: v jakém věku máme začít užívat náplasti nebo žvýkačky? Přece jen si tím způsobíme návyk a bude nás to něco stát…

Prospěšný je taurin, který je složkou energetických nápojů. Tato aminokyselina se jinak vyskytuje v potravinách živočišného původu a mimochodem se přidává i do krmiv pro psy, kočky i akvarijní rybičky. Důležitá je pro těhotné a kojící ženy, nás ostatní zřejmě chrání před zapomnětlivostí či epilepsií, také prý zbavuje tělo různých toxinů. Nedostatek taurinu může vést až k oslepnutí.

Podle autorů se však energetické nápoje pojí s jinými riziky (hliník v obalech, umělá sladidla… tvrzení o škodlivosti hliníku a umělých sladidel je však právě jedna z věcí, kde se názory autorů a učebnic rozcházejí), takže vhodnější je taurin užívat v podobě potravinových doplňků. Zde zbývá dodat, že energy drinky ovšem nekonzumujeme primárně proto, že jsou zdravé. Ono se tisíckrát může také třeba říkat (jak činí i autoři), že se energetické nápoje se nemají míchat s alkoholem, a přesto to řada z nás bude dělat. Zkrátka to vyvolává účinky, které nám jsou příjemné…

Za přímo univerzální elixír pokládají autoři resveratrol, antioxidant z červeného vína. Domnívají se, že jeho objev by mohl medicínu posunout kupředu podobně jako antibiotika. Polyfenol resveratrol působí protizánětlivě, protinádorově, jako prevence Alzheimerovy nemoci i srdečních chorob, navíc snižuje obezitu. Právě resveratrolu autoři přičítají relativní zdraví jihoevropských národů, které k nezdravé stravě konzumují hodně červeného vína (jiné názory zde spekulují o možné souvislosti s olivovým olejem). Množství resveratrolu závisí na typu vína i technologii jeho zpracování, na regionu i počasí. Údajně je vyšší, pokud jsou bobule naplesnivělé.

Pro ty z nás, kdo červené víno nepijí: resveratrol můžeme konzumovat v hroznech, ořeších nebo pistáciích. Je také součástí řady potravinových doplňků. Nicméně je možné, že příznivý účinek má resveratrol vyšší právě v kombinaci s alkoholem…

Mimochodem (to již není poznatek z knihy), nedávno se ukázalo, že resveratrol chrání i mozek před fyzickým poškozením (otřesem). Mohl by se proto podávat třeba při úrazech a preventivně by se jím před zápasem mohli nacpat boxeři. Nikoliv ovšem v podobě červeného vína – toho by pro patřičný efekt museli vypít asi osm lahví…

Zbývá ještě dodat, že podle jiných zdrojů může být resveratrol obsažen i v některých typech vína bílého.

Rozhodnutí je stejně na vás

Je možné, a pokud se o problematiku trochu zajímáte spíše pravděpodobné, že jste narazili na odlišná, ne-li přímo opačná tvrzení a závěry.

Co si z toho pak má čtenář vybrat? V konečném důsledku se prostě ukazuje, že mezi mnohdy rozporuplnými názory odborníků se v naší době jedové nakonec člověk stejně musí rozhodnout sám.