Zima nám v posledních dnech ukázala svou sílu, a tak se na silnicích bourá a na chodnících padá. Nezřídka kdy se tyto havárie obejdou bez úhony. Naraženiny a zlomeniny jsou tak denní chlebem lékařů sloužících na pohotovosti. Jak se zachovat, když se stanete svědkem úrazu, kam volat, jak končetiny znehybnit a jak pracovat se zraněným, který pomoc potřebuje, ale odmítá?
Jak se zachovat, když jste svědkem úrazu
Mezi nejběžnější zranění, se kterými se lze v zimě setkat, patří zlomeniny, vykloubení kolene, vyražený dech či úraz hlavy. Výjimečné nejsou ani omrzliny. Věděli byste, jak postupovat v případech, kdy se stanete svědky podobného neštěstí? Hlavní je vůbec zakročit, začít jednat a přivolat odbornou lékařskou pomoc.
„Lidé často opomenou poskytnout raněnému první pomoc v případě, kdy je jich kolem něj shromážděný větší počet a myslí si například, že mu pomoc už poskytl někdo jiný. Dalšími typickými důvody pro neposkytnutí první pomoci jsou neznalost postupu, tréma či strach, že zraněnému neodborným postupem ještě více ublížíme,“ říká Miroslav Nagy, hlavní instruktor první pomoci zdravotnických záchranářů Falck Academy.
Někteří lidé se dokonce domnívají, že jim podávání první pomoci nepřísluší, že by ji měli poskytnout až záchranáři. Žádný stát ale není natolik bohatý, aby mohl zajistit záchranáře na každém rohu, takže by měl být každý alespoň základně vzdělán v první pomoci. Skvěle vám může posloužit náš speciál Zásady první pomoci, v němž vám ukážeme, jak pomoci při náhlém ohrožení nebo postižení zdraví či života člověka.
Čtěte také: Nejhorší věci, které můžete udělat při první pomoci
Co když zraněný pomoc odmítá
Pokud je zraněný v šoku či dezorientovaný a vaši pomoc odmítá, snažte se ho uklidnit a vysvětlit mu, proč je ošetření důležité. Zraněný může mít například vnitřní poranění, která mohou mít už během několika minut fatální následky. Se zraněným je potřeba aktivně komunikovat, nelhat mu, nevyhrožovat mu, nekřičet na něj a rozhodně se ho nesnažit ošetřit násilím. V extrémních případech, kdy je zraněný například agresivní, nebo dokonce ozbrojený, musíte samozřejmě myslet v první řadě na vlastní bezpečnost a přivolat policii.
Co zvládneme sami, než přijede záchranná služba?
Zlomenina nebo vykloubené koleno
Zlomeninu je v první řadě nutné znehybnit. Nohu, ať už zlomenou, či vykloubenou, je nejlepší zafixovat kusem dřeva – na horách to může být lyžařská hůlka nebo lyže samotná, omotaná šálou. Pokud se v okolí nenachází vhodný materiál k upevnění zlomené nohy, lze ji podobným způsobem zafixovat ke druhé končetině. Zlomená ruka se nejčastěji fixuje tzv. závěsem ke krku. V žádném případě se však končetinu nepokoušejte narovnat do původního stavu.
V žádném případě se zlomenou končetinu nepokoušejte narovnat do původního stavu.
Podvrtnutí kotníku
Při podvrtnutí je nutné zvednout a chladit končetinu. Otok a bolest se mírní studenými nebo ledovými obklady a poté elastickým obinadlem, které ovšem nesmí škrtit ani omezovat prokrvení.
Zapadlý jazyk
„Zapadlý jazyk“ je laické označení pro ucpání dýchacích cest, když je člověk v bezvědomí. Ve skutečnosti se však o jazyk v ústech vůbec nejedná. Dýchací cesty ucpe kořen jazyka, který se dostane k zadní stěně nosohltanu a vliv má i celkové povolení svalstva v bezvědomí. Jak vlastně člověk pozná, že má postižený „zapadlý jazyk“, a jak mu v tomto případě pomoci? „Pokud pacient nedýchá nebo dýchá nepřirozeně (chrčí), může být jedním z důvodů zapadlý jazyk. Pacienta dáme na rovnou a pevnou podložku a uděláme mírný záklon hlavy. Pokud pacient dýchá, jazyk ani dutinu ústní neřešíme. Dnes již hlavně nešpendlíme jazyk za ret a podobně,“ řekl nám již dříve Robert Kameník.
Krvácení z nosu
Zraněného posaďte do předklonu – nikdy mu hlavu nezaklánějte. Uvolněte oblečení v oblasti krku a navádějte ho k dýchání pusou. Při tom stlačujte měkkou část nosních křídel a po deseti minutách uvolněte. Pokud se tímto podaří krvácení zastavit, není třeba volat záchrannou službu, pokud však krvácení trvá, anebo má raněný další problémy, se zajištěním odborné pomoci rozhodně neváhejte. Zastavit krvácení můžete i s gumičkou na malíčku.
Úraz hlavy
Uklouznutí na zledovatělém chodníku může snadno vést k pádu na hlavu a tím způsobit otřes mozku či krvácení do hlavy. V takovém případě je potřeba zraněného uložit do pohodlné polohy a vyčkat příjezdu záchranářů.
Ošetření omrzlin
Omrzlinu poznáte podle toho, že je zasažené místo oproti zbytku těla bledé, téměř až voskové a necitlivé. U tohoto zranění je důležité jeho postupné zahřívání teplem vlastního těla, vlažnou (ale nikdy horkou) vodou nebo obklady. Ošetření puchýřů a poškozené kůže nechte na přivolané pomoci.
Vyražený dech
K tomuto zranění dochází často následkem šoku, raněnému je tedy vhodné poskytnout protišokové opatření v podobě tzv. 5 T. To znamená udržovat ho v tichu a teple, svlažit mu rty tekutinami, pokusit se tlumit jeho bolest a vyčkat na transport do nemocnice. Pokud je zraněný zároveň v bezvědomí, je nutné neprodleně zavolat záchranku a okamžitě přistoupit k oživování.
Bezvědomí, bez dechu – na sjezdovce
Není-li to nezbytně nutné, se zraněným nehýbeme ani jej neodtahujeme mimo sjezdovku. Mohli bychom mu způsobit další zranění, případně i poškodit páteř – pokud by byla postižena. Pokud je zraněný v bezvědomí (nereaguje na oslovení, silné zatřesení ani na bolestivé stimuly, například štípnutí prsty), ponecháme jej ležet v té poloze, v níž jsme ho nalezli a stále kontrolujeme jeho životní funkce (dech, pulz). Jestliže nedýchá, pak je nutné okamžitě zahájit umělé dýchání; co nejméně ale hýbeme s jeho hlavou, především se vyvarujeme záklonu hlavy pro možné podezření na poranění páteře. Pokud by došlo k vymizení pulzu nebo projevů života, pak je třeba okamžitě zahájit resuscitaci. Více v našem článku Úrazů na horách přibývá, umíte pomoci?
Jak správně postupovat při oživování neboli resuscitaci?
„U dospělé osoby se resuscitace skládá ze dvou notoricky známých, ale ne vždy správně aplikovaných činností. Klíčovým prvkem je stlačování hrudníku do hloubky pět až šest centimetrů, což je zhruba jedna třetina předozadního průměru hrudníku, s poměrně vysokou frekvencí sto až sto dvacet stlačení za minutu. Po třiceti stlačeních, která provádíme zápěstní hranou dlaně, následují dva vdechy z úst do úst,“ uvádí Miroslav Nagy.
Někteří lidé se při oživování rozhodnou, že nebudou dýchat z úst do úst, nebo dokonce někde slyšeli, že to není u laiků potřeba. Stlačení hrudníku je však stále nutné doplnit dýcháním. Samozřejmě pouze v případech, kdy je to pro člověka podávajícího první pomoc bezpečné a není ohroženo jeho zdraví či život.
Co když si nevzpomenu, jak podat první pomoc?
V krizové situaci lidé velmi často zpanikaří a nemohou si vzpomenout, co ve vypjaté chvíli dělat. Pokud se ocitnete v situaci, kdy nevíte nebo zapomenete, jak poskytnout poraněnému člověku první pomoc, zákonnou povinnost splníte již samotným přivoláním zdravotnické záchranné služby. Pracovník nouzové záchranné linky vás navíc po zjištění základních informací bude instruovat, jak můžete zraněnému pomoct do příjezdu záchranářů.
I na prohlídku sanitkou zdarma
Převoz zraněného do nemocnice zajišťuje rychlá záchranka neboli zdravotnická záchranná služba (ZZS), která slouží k ošetření a přepravě pacientů v akutních případech. Pokud utrpíte zranění, které výrazně omezí vaši pohyblivost, například zlomeniny dolních končetin, měli byste mít nárok také na transport sanitkou z nemocnice domů. Tuto přepravu zajišťuje dopravní zdravotní služba (DZS) a pro pacienty, kteří předloží žádanku od ošetřujícího lékaře, je zcela bezplatná. Později ji můžete využít také na převoz z domova k lékaři na kontrolu nebo případné další lékařské vyšetření. Žádanku vám ale lékař musí vystavit předem. V některých případech lze doložit žádanku i zpětně, na tom je ale třeba se domluvit jak s ošetřujícím lékařem, tak s DZS.
Co když mi lékař dopravní zdravotní službu nenabídne?
Pokud vám váš ošetřující lékař dopravní zdravotní službu sám nenabídne, ale vy se cítíte tak, že přepravu sami nezvládnete, můžete o to lékaře požádat. Další možností je pak zavolat zdravotní pojišťovně a ověřit si u revizního lékaře, zda vaše diagnóza opravdu odpovídá stavu vhodnému pro převoz sanitkou. „Pokud vám vaše diagnóza neposkytne právo na přepravu DZS proplacenou zdravotní pojišťovnou, i přesto jsou vám k dispozici vozidla DZS – jakožto samoplátcům,“ radí Renáta Jelínková. Ceny by i tak měla nižší, než kdybyste využili taxi.
ČLÁNKY DO MAILU