Názor k článku Život a jeho zákony od anonym - Dovolím si doplnit, ač předem nevylučuji nesouhlas, že...

Dovolím si doplnit, ač předem nevylučuji nesouhlas, že jednou z možností, jak uzavřít kruh nebo spíše jej nedovolit otevřít, je odpuštění. Představuji si takové odpuštění jako uvědomělé a upřímné vyrovnání se s nepříjemností, která mě postihla, která na mě nějak zapůsobila takovým způsobem, že si uvědomím:

- Ten, kdo to vyslal, to jinak neumí, nevědomky nebo možná schválně udělal botu, kterou jsem pochopil a dokážu se nad ni povznést. Je to projev jeho omezenosti, nízkosti. Přece mi taková hloupost neublíží...

- Nebudu usilovat o to, abych to původci přímo či jiným způsobem vrátil/oplatil. To mi nepřísluší. Kdyby ano, mohu čekat, že se mi to znovu vrátí (pravděpodobně silněji) a z kruhu se stane spirála. Včas to tedy raději přetnu, přeruším.

- Když toto pochopím a přijmu, odvrátím to (negativní působení, energii, jak praví autor) od sebe, rozpustím to, vydechnu, zbavím se toho (jak je komu libo a jak tomu chcete říkat), proto pomine nutnost kruh uzavírat a případné uzavření se týká jen původce oné nepěknosti.

- To, zda se ten skutek rozplyne nebo možná obrátí proti svému původci, nebudu rozebírat, to nechám na případné vyšší moci či zákonech (vesmíru, přírody, Boha -- opět jak kdo chce), do nichž nemám co mluvit. Spíše tomu protivníkovi popřeji vše dobré.

Vím, je to nesnadné a málokdo to umí, patří to však zkoušet a když se to podaří, zůstane jen velmi příjemný pocit a uvolnění. To stojí za to. O tom, jak je to nesnadné a jak málo lidí to umí, svědčí i stav současného světa, lidí a vztahů. Takové zákony fungují, ať si to připouštíme nebo je odmítáme. Však na to jednou přijdeme, byť to může trvat déle.

Pohoda, hezký den