Názor k článku Život a jeho zákony od Richard G. - Díky za Váš příspěvek. Važím si Vašich názorů...

Díky za Váš příspěvek. Važím si Vašich názorů a musím říct, že ze všech přispěvatelů asi nejvíce odpovídají mým vlastním. Ne ale vždy a ve všem, jako třeba i v tomto případě.

Možná jste pochopil, že tento článek by mohl být jakýmsi úvodem k popisu toho, co je to karma a jak funguje, ale vzhledem k mainstreamovému zaměření tohoto magazínu některé věci nebyly dále rozvedeny.

Věci vidím takhle: Pokud někdo někomu záměrně ublíží (využije ho atd.) a nejedná se pouze o prkotinu, vzniká mezi pachatelem a obětí něco jako nevyřešený konflikt, otevřený kruh - nazvěme to karmický vztah. Z našeho běžného pohledu (nebo i z pohledu práva) je věc jasná - viníkem je pachatel a měl by být potrestán. Spirituální pohled ovšem zastává jinou logiku: jelikož si svou realitu vytváříme sami, může za to i oběť, že si svými postoji, názory a chováním "přitáhla" do svého života nepříjemnou zkušenost s pachatelem, kterou zřejmě potřebovala zažít proto, aby dostala určitou životní lekci. Tedy i oběť je svým vztahem k pachateli karmicky zatížena. Toto pouto se neruší tím, že bude pachatel potrestán, a už vůbec ne tak, že mu to oběť vrátí - tím opravdu, jak píšete, pouze otevře další kruhy a stane se z toho spirála. Odpuštění je určitě důležité a prospěšné, ať už proto, aby oběť v sobě neživila nenávist apod., nebo proto, že zabraňuje dalšímu šíření zla. Samotné odpuštění ale nevyrovnává dluh a ani neanuluje vzniklý karmický vztah, ledaže snad by se jednalo o málo významný prohřešek a pachatel by o toto odpuštění požádal, což obvykle nečiní. Jak lze tedy vyrovnat tento dluh? - Jedině tak, že pachatel prokáže oběti dobro, a to v takové míře, v jaké mu učinil zlo. Jedině tak lze zrušit všechna pouta a osvobodit pachatele i oběť.